Rozhořčený Lužkov zakládá nové politické hnutí

Moskva - Bývalý moskevský starosta Jurij Lužkov, kterého minulý týden náhle sesadil prezident Dmitrij Medvěděv po 18 letech v čele metropole, zakládá nové demokratické hnutí, ačkoliv si uvědomuje možné následky. Lužkov to oznámil v interview, které dnes otiskl opoziční list New Times. Ve starostovi prý není podle listu ani ždibec obav, ale kypí rozhořčením nad křivdou. Své odvolání se však u soudu napadnout nechystá.

„Založím nové hnutí. Únik do politiky znamená práci na tom, aby u nás vznikly zákony demokratické společnosti,“ uvedl o svých cílech. Opřít se hodlá hlavně o moskevské penzisty a inteligenci nespokojenou s omezením svobod. „Dnes má společnost nedemokratické zákony a společnost se rozložila, v základech a ve všech směrech,“ dodal. V demokratické společnosti s nezávislými médii si prý nelze představit tak špinavou kampaň, jaké on a jeho žena museli čelit. „Právě proti tomu povedu boj,“ slíbil.

Podle médií prý už vyšetřovatelé na pokyn Kremlu prověřují stará podezření z korupce na radnici, která by mohla vést až k trestnímu stíhání bývalého starosty a jeho ženy, stavební podnikatelky Jeleny Baturinové, jejíž jmění časopis Forbes odhadl na 2,9 miliardy dolarů (skoro 52 miliard Kč). Připomíná se i osud ropného magnáta Michaila Chodorkovského, kterého soud poslal za daňové úniky na osm let do vězení. Podle opozice Chodorkovskij skončil za mřížemi kvůli konfliktu s Kremlem.

„Do vězení se nechystám“

Možné následky si uvědomuje i Lužkov, věří však, že ho nečeká stejný osud, i když připustil, že historie se může zopakovat. „Samozřejmě nejsem připraven jít do vězení, ani se tam nechystám, protože jako starosta jsem pracoval čestně, poctivě jsem sloužil Moskvanům. Nikdo žádné zákonné důvody pro mé uvěznění nenajde,“ zdůraznil. O emigraci prý zatím neuvažuje.

Medvěděv odvolal starostu, který si mu dovolil otevřeně oponovat, „pro ztrátu důvěry“. Ještě dříve byl starosta kritizován za údajnou korupci, obohacení své ženy, dopravní chaos v metropoli či za nepřítomnost ve městě během letních požárů.

To Lužkov jako příčiny svého pádu odmítl. „Samozřejmě to byla otázka politiky, (parlamentních a prezidentských) voleb v letech 2011 a 2012,“ prohlásil politik, který sám volby v metropoli míval pod kontrolou. „Je třeba mít jistý čas k dosazení svého člověka na Moskvu. Aby se sžil s městským systémem, převzal páky řízení a zajistil volby 2011 a hlavně 2012,“ vysvětlil.

Baturinová: Medvěděv se manžela bál

Již dříve Baturinová ve stejném listu tvrdila, že její muž upadl do nemilosti proto, že se v Kremlu obávají, aby se Lužkov v prezidentských volbách 2012 nepostavil za premiéra Vladimira Putina místo Medvěděva. Lužkov popřel, že by mu Kreml výměnou za dobrovolný odchod nabízel křeslo předsedy horní komory parlamentu či šéfa korporace kontrolující přípravu na olympijské hry. Připustil však, že po rezignaci by ani on, ani jeho žena a její společnost nečelili pronásledování. Prezidentský výnos o svém odvolání se napadnout nechystá, nevěří totiž, že by soudci rozhodli v rozporu s prezidentovou vůlí.

Mezitím již žalobu na Medvěděvův dekret podal jeden moskevský právník, kterému prý nejde o Lužkova, ale o objasnění prezidentových důvodů. Podle expertů však může výnos napadnout jen Lužkov. Ten i dnes pokračoval ve vyprazdňování své kanceláře na radnici. O jeho nástupci média jen spekulují, největší šance přisuzují vicepremiérovi Sergeji Sobjaninovi.

Jurij Lužkov a Vladimír Putin
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
06:55Aktualizovánopřed 9 mminutami

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 15 mminutami

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
11:00Aktualizovánopřed 51 mminutami

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 3 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 6 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 7 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 9 hhodinami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.