Rostliny mohou urychlit globální oteplování

Nevada (USA) - Podle amerického výzkumu rostliny nebudou v boji proti klimatické změně tak cenným spojencem, jak se doposud předpokládalo. Při zvýšení teploty po dva roky tráva v experimentu přijímala z ovzduší méně CO2 než dosud. Výzkum tak potvrdil hypotézu z roku 2003, kdy Evropu zasáhly nebývalé vlny horka a ve vzduchu se ovjevilo více skleníkových plynů.

Vědci vyzvedli z prérie v Oklahomě čtyři bloky zeminy s travnatým porostem, každý o váze 12 tun a objemu tří metrů krychlových. Umístili je do speciálních skleníků Institutu pro výzkum pouště v nevadském Renu. Uvnitř měli vědci kontrolu nad teplotou, vlhkostí i působením slunce.

Dva ze čtyř skleníků simulovaly obvyklé podmínky současné prérie. Podmínky uvnitř se měnily se střídáním ročních období i denních a nočních hodin, v přirozených intervalech vědci „spouštěli“ dešťové přeháňky.

Dva zbylé skleníky se chovaly totožně, ale teplota v nich byla o 4 stupně Celsia vyšší. V prvním roce trvání experimentu se snížila schopnost přijímat vzdušný oxid uhličitý o 30%. Ve druhém roce vědci snížili teplotu na úroveň prvních dvou skleníků, přesto se schopnost absorbovat CO2 nevrátila.

„Do jisté míry za to může větší vypařování. S vyšší teplotou rostliny uzavřou póry a zpomalí fotosyntézu, čímž se umenší jejich podíl na cyklu CO2,“ říká vedoucí studie Jay Arnone. Proč se vše nevrátilo do původních hodnot v následujícím roce není jisté, jedno vysvětlení ale podává: V teplejším roce ukládaly rostliny CO2 do půdy stejně jako kdykoliv jindy, ale neprováděly fotosyntézu. Mikroby v půdě tak v dalším roce měli k dispozici vyšší zásobu CO2, a proto jej i více vyslali do ovzduší.

Dnes vědci vidí ve zvýšeném obsahu CO2 v atmosféře paradoxně šanci k jeho postupnému snížení. Více CO2 totiž znamená rychlejší růst rostlin a tudíž z dlouhodobého hlediska jeho plošně výraznější absorbci. „Experiment jsme prováděli za soudobé hladiny CO2 ve vzduchu. V budoucnu dojde k jejím změnám, takže se výsledky mohou od našich zjištění lišit. Již dnes však můžeme říci, že ve většině ekosystémů dojde v budoucnu ke snížení schopnosti rostlin CO2 absorbovat,“ shrnul Arnone experiment.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova administrativa schválila jadernou dohodu se Saúdskou Arábií

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií pro civilní využití jádra, uvádějí zdroje agentury AP. Administrativa se ji chystá předložit Kongresu, dodávají zdroje agentury Reuters. Dohoda však podle nich neobsahuje omezení pro obohacování uranu či opětovného zpracování použitého jaderného paliva, což by mohlo vyvolat obavy ohledně jaderné proliferace.
před 7 mminutami

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 4 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 7 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.