Washington - USA na něj vydaly mezinárodní zatykač již 4. listopadu 1998, později byl zařazen mezi deset nejhledanějších osob na světě a za jeho dopadení vypsal Bílý dům odměnu 50 milionů dolarů. Usáma bin Ládin - strůjce řady teroristických akcí včetně útoků na USA z 11. září 2001 a šéf mezinárodní teroristické sítě Al-Káida. To je osoba, o níž je nyní řeč. Prezident Bush kvůli němu nařídil bombardování Afghánistánu - tehdy byli Američané velice blízko dopadení bin Ládina v jeskyních Tora Bora. Proklouzl ale do Pákistánu, kde deset let unikal a odkud prostřednictvím internetu odvysílal více než 60 audio a videonahrávek, ve kterých podněcoval muslimy k dalšímu boji proti Západu.
„Mohu americkému národu a světu oznámit, že Spojené státy provedly operaci, při které byl zabit Usáma bin Ládin,“ oznámil americký prezident Barack Obama. Bin Ládinovi bylo 54 let.
Původně bojoval proti sovětské okupaci Afghánistánu
Bin Ládin byl viněn z celé řady nejhrůznějších teroristických útoků po celém světě za více než 12 let. Radikální islamista, který vyhlásil v 90. letech „svatou válku“ USA a Západu, vedl nejprve boj proti sovětské okupaci Afghánistánu, aby se posléze obrátil proti Západu.
Ze slovníku Usámy bin Ládina
„Řešením je džihád a svištění kulek.“
„Našim cílem je každý americký muž. Vyzýváme muslimy, aby využili majetek k džihádu a pro hnutí odhodlaná zabíjet Židy a křižáky.“
Usáma se narodil nejspíš v březnu 1957 v Rijádu jako 17. z 55 dětí v bohaté rodině stavebního magnáta Muhammada bin Ládina, který pocházel z Jemenu, po jehož smrti zdědil desítky milionů dolarů. Jeho rodina se ho v 90. letech kvůli radikálním názorům zřekla a přišel též o občanství Saúdské Arábie.
Na univerzitě v Džiddě studoval ekonomii a management a patřil k pilným studentům; později začal podnikat. Na univerzitě se poprvé setkal s učením radikálních islamistů, což vyústilo v jeho odchod do Afghánistánu po sovětské invazi v roce 1979. Zde organizoval dobrovolníky, zakládal výcvikové tábory a v boji proti sovětské okupaci země spolupracoval i s americkou CIA. Právě do osvobozeneckého boje proti sovětským vojákům v 80. letech investoval dědictví po svém otci.
Nenávist vůči Americe se u něj vyhranila za doby první války v Perském zálivu, kdy Saúdská Arábie poskytla základny americkým vojákům. Ještě v roce 1988 založil Al-Káidu, základnu svého boje. Jako hlavní stan si tehdy zvolil Afghánistán, kde organizoval tábory pro výcvik radikálních bojovníků z celého světa. Žil v symbióze s Tálibánem, domácím islamistickým hnutím, které Afghánistán ovládlo.
Síť Al-Káida, původně malá skupina, se v polovině 90. let začala rychle rozrůstat, údajně na popud jedné Usámovy myšlenky: když se globalizuje svět, musí se globalizovat i teroristické hnutí. Vůdcem sítě nebyl ale Usáma sám, řídil ji společně s Egypťanem Ajmánem Zavahrím a dalšími veliteli, kteří operovali a zřejmě stále operují se svými skupinami po světě zcela nezávisle.
V roce 1991 vyhlásil „svatou válku“ (džihád) Západu
Po odchodu sovětských vojsk z Afghánistánu v roce 1989 a vypuknutí první války v Perském zálivu v roce 1991 se Usáma radikálně obrátil proti USA a vyhlásil „svatou válku“ (džihád) Spojeným státům, Západu a „sionisticko-křižácké alianci“. Od roku 1991 měl zakázán pobyt v Saúdské Arábii (byl zbaven saúdskoarabského občanství), do roku 1996 žil v Súdánu, pak se vrátil do Afghánistánu (pod ochranu tehdejšího vládnoucího hnutí Tálibán).
V únoru 1998 vyhlásil fatvu proti Američanům
Spolu se 150 radikálními duchovními vytvořil v Světovou islámskou frontu džihádu proti Židům a křižákům a vyhlásil fatvu proti Američanům: „Zabíjení Američanů a jejich civilních a vojenských spojenců je náboženskou povinností pro každého muslima, ať jsou v jakékoli zemi, až do doby, než bude od těchto skupin osvobozena (jeruzalémská) mešita Al-Aksá a než jejich armády opustí muslimskou půdu.“
Kromě útoků ze září 2001 byl Usáma spojován i s útoky proti americkým základnám v Saúdské Arábii v listopadu 1995 a červnu 1996 (26 mrtvých), s útokem v egyptském Luxoru v listopadu 1997 (58 mrtvých), pumovými útoky na americká velvyslanectví v Keni a Tanzanii v srpnu 1998 (224 mrtvých), atentátem na americký torpédoborec USS Cole v jemenském Adenu v říjnu 2000 (17 mrtvých), atentátem na indonéském ostrově Bali v říjnu 2002 (202 mrtvých) či se sérií pumových útoků v Madridu v březnu 2004 (191 mrtvých).
Podle dostupných údajů se majetek Usámy odhadoval na nejméně 270 milionů dolarů, i když jej v roce 1994 jeho miliardářská rodina prý vydědila. Velkou část jmění získal Usáma údajně obchodem s drogami. Usáma bin Muhammad bin Avad bin Ládin měl údajně čtyři až pět manželek a na 20 dětí. Poprvé se oženil již v 17 letech se svou sestřenicí ze Sýrie, popáté se údajně oženil koncem července 2000 s jemenskou dívkou v Afghánistánu.
