Rakousko chce vyvlastnit Hitlerův rodný dům. Chystá k tomu zvláštní zákon

Rakouská vláda připravuje zákon, na základě kterého by mohla vyvlastnit rodný dům Adolfa Hitlera v hornorakouském městečku Braunau am Inn. Listu Oberösterreichische Nachrichten to řekl mluvčí ministerstva vnitra. Vídeň se k tomuto kroku odhodlala po letech neúspěšného jednání s majitelkou nemovitosti.

Způsob, jakým by vyvlastnění domu mohlo proběhnout, vídeňské ministerstvo vnitra nyní prověřuje. Bude k tomu ale zřejmě nutné přijmout zvláštní zákon. Hitler se v tomto domě narodil 20. dubna 1889.

Dosavadní jednání s majitelkou Gerlinde Pommerovou nepřineslo žádný výsledek. „V uplynulých letech nám bylo čím dál tím více jasné, že vyvlastnění bude jedinou možností,“ uvedl mluvčí ministerstva vnitra Karl-Heinz Grundböck s tím, že vláda chce zabránit hlavně tomu, aby budova nějakým způsobem sloužila k oživování nacistické ideologie.

Majitelka, která dosud nabídky státu na koupi domu vždy razantně odmítala, by měla dostat odškodnění.

Nacisté prohlásili dům za památku

Hitlerův rodný dům nacisté krátce po takzvaném anšlusu Rakouska, tedy připojení země k nacistickému Německu v roce 1938, prohlásili za památku. Posléze fungoval jako výstavní síň. Pommerovi získali nemovitost v restituci v roce 1952.

Rakouské ministerstvo vnitra je od roku 1972 hlavním nájemcem Hitlerova rodného domu. Podepsalo tehdy s Pommerovou smlouvu, která mimo jiné stanoví, že dům může sloužit výhradně sociálním či administrativním účelům. Do roku 2011 v budově fungovaly chráněné dílny. Majitelka ale po celou dobu odmítala povolit přestavby, které by dům uzpůsobily potřebám postižených. Pět let je dům prázdný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Osud USA je propojen s Evropou, řekl Rubio v Mnichově

Evropa a Spojené státy patří k sobě, uvedl v projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci šéf americké diplomacie Marco Rubio. Zdůraznil, že USA chtějí posílit ekonomiku, ochránit lépe hranice a potřebují silné spojence. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval evropským lídrům za podporu. Český prezident Petr Pavel se na okraj konference zúčastnil diskuze o Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Orbán by po volbách chtěl zesílit tlak na občanskou společnost, média a justici

Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že pokud vyhraje v dubnových parlamentních volbách, vymýtí podle něj Bruselem podplacené soudce, novináře, politiky a nevládní organizace, které označil za pseudoobčanské, píše agentura AFP. Orbánova strana Fidesz podle předvolebních průzkumů zaostává za opoziční stranou Tisza. Orbán zároveň uvedl, že skutečným nebezpečím není Rusko, ale právě Brusel. Kvůli nedodržování zásad právního státu se Maďarsko už dříve dostalo do sporu s Evropskou komisí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ruská ztráta přístupu ke Starlinku na frontě může nahrát ukrajinské armádě

Dohoda mezi majitelem Starlinku Elonem Muskem a Kyjevem vedla k odstřihnutí ruské armády od satelitů a podle analytiků to může výrazně nahrát ukrajinské armádě. Rusko používalo Starlink ke komunikaci na frontových liniích i k navigaci masivních dronových útoků. Malé mobilní terminály Starlink fungují jako propojení Země se sítí satelitů na oběžné dráze. Mají velmi jednoduché použití, zatímco jejich signál je mnohem těžší zablokovat nebo přerušit. I proto se tato technologie během války masivně rozšířila. Internetové terminály jsou teď ale v regionu zablokované pro neregistrované uživatele. Někteří ruští vojáci začali po zablokování panikařit. Téma rozebrala Zóna ČT24.
před 4 hhodinami

Nikopol dál čelí ruským útokům, štáb ČT natáčel s dobrovolníky

Ruské útoky na ukrajinská města pokračují a v některých oblastech sílí především nasazením dronů. V Nikopolu na břehu Dněpru, jen přes řeku od ruských pozic a v dosahu Záporožské jaderné elektrárny, jsou stopy ostřelování na každém kroku. Opakované zásahy vyhánějí obyvatele pryč, podle odhadů jich zůstává už jen třetina. V Nikopolu natáčel štáb České televize.
před 5 hhodinami

Proti íránskému režimu demonstrovalo v Mnichově na 200 tisíc lidí

Téměř dvě stě tisíc lidí přišlo podle bavorské policie na mnichovskou demonstraci proti íránskému režimu. Protest byl uspořádán na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, vystoupil na něm i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Pět evropských zemí viní Kreml z otravy ruského opozičníka Navalného

Pět evropských zemí v čele s Británií podle tiskových agentur tvrdí, že ruský opoziční lídr Alexej Navalnyj byl před dvěma lety v ruské věznici otráven smrtícím jedem. Nezemřel tedy přirozenou smrtí, jak prohlašuje Kreml. Navalného smrt způsobil podle těchto zemí ruský stát.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Česko nesmí být černý pasažér, řekl k výdajům na obranu Pavel

Česko nemůže být černým pasažérem při zvyšování výdajů na bezpečnost, protože by ztratilo svou důvěryhodnost, uvedl prezident Petr Pavel na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Podle něj nelze očekávat, že se ostatní země uskromní a zaplatí bezpečnost Česka. „Naši partneři velice pozorně sledují, co se u nás děje,“ upozornil Pavel v souvislosti s kroky nové vlády.
před 8 hhodinami

Británie vyšle válečné lodě a stíhačky do Arktidy

Spojené království letos vyšle do Arktidy údernou skupinu složenou z válečných lodí a stíhaček. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci to oznámil britský premiér Keir Starmer. K otázce Grónska, o jehož získání usilují Spojené státy, uvedl, že vítá, že se problém řeší diplomatickou cestou. Spojenectví USA a Británie označil za nejužší v historii.
před 10 hhodinami
Načítání...