Putinova modernizace armády? To si už Rusko nemůže dovolit, varuje ministr financí

Moskva – Rusko si již nemůže dovolit ambiciózní program modernizace ozbrojených sil, který schválil prezident Vladimir Putin. Podle ministra financí Antona Silianova je třeba navrhnout nový plán, který bude brát ohledy na současnou ekonomiku Ruska. Ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin, který má obranu na starosti, ale jakékoliv škrty odmítá – vše má pokračovat podle Putinových plánů.

Návrh ambiciózního plánu na modernizaci ruské armády a stárnoucího vojenského vybavení se poprvé objevil zhruba před třemi lety. Vláda tehdy počítala s tím, že hrubý domácí produkt bude během deseti let růst tempem šesti procent. Letos však ruská ekonomika podle odhadů neporoste o více než půl procenta.

„Když jsme obranný program přijímali, předpovědi pro ekonomiku a rozpočtové příjmy byly naprosto rozdílné. Nyní si to prostě nemůžeme dovolit,“ uvedl Siluanov, jehož předchůdce v úřadu Alexej Kudrin na protest proti navrhovaným štědrým výdajům na armádu v září 2011 podal demisi. „Bude připraven nový obranný program a v jeho rámci chceme znovu posoudit objem prostředků, jež budou vyčleněny z rozpočtu, aby to bylo realističtější,“ dodal ministr.

  • Rusko by podle Putinova původního plánu mělo během deseti let do roku 2020 modernizovat 70 procent svého vojenského vybavení. Náklady na přezbrojení se pro toto období odhadují na 23 bilionů rublů (12,5 bilionu Kč).

Jedeme dál podle plánu, vzkazuje vicepremiér 

Všichni členové vlády s výdaji na obranu nesouhlasí a v kabinetu kvůli tomu probíhají spory. Rogozin ale nedávno řekl, že modernizace armády bude pokračovat tak, jak předvídají Putinovy dekrety. „Je zde plán, že do roku 2015 bychom měli mít modernizováno 30 procent vojenského vybavení a 70 procent do roku 2020,“ řekl v rozhovoru s listem Kommersant. Program ani přidělené finanční částky se prý přehodnocovat nebudou.

Výdaje, které na armádu loni vynaložily Spojené státy, podle stockholmského institutu SIPRI klesly. Oproti tomu výdaje Ruska se reálně zvýšily, poprvé od roku 2003 překonaly ty americké a dosáhly 4,1 procenta ruského HDP. S jejich zvyšováním v tomto a následujících třech letech počítá i nejnovější ruský rozpočet. Ten je postaven na ceně ropy 100 dolarů za barel. Ceny ale poslední dobou klesají; cena ruské ropy se dnes nacházela kolem 90 dolarů za barel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kyjev po další vlně ruských útoků hlásí oběti

Kyjevem v noci na středu opět otřásly výbuchy poté, co Moskva zahájila další masivní raketový a dronový útok. Svědci mluví o desítce explozí a úřady mimo jiné o zasažených skladech, napsal web deníku The Kyiv Independent. Ruské útoky si podle kyjevských úřadů vyžádaly nejméně dva mrtvé, píše agentura Reuters. Nejnovější údery přišly v den, kdy slaví 74. narozeniny ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruští vojáci zahájili v únoru 2022 plnohodnotnou invazi na Ukrajinu.
05:04Aktualizovánopřed 12 mminutami

„Nevím, co pomsta přinese.“ Izraelce 7. říjen traumatizoval

Židovský stát už tři roky systematicky likviduje strůjce a účastníky útoku ze 7. října 2023 – a to i navzdory oficiálnímu příměří v Pásmu Gazy. Masakry osudného dne způsobily Izraelcům generační trauma, uvedl zpravodaj ČT David Borek. Většina společnosti proto zabíjení pachatelů bez soudu schvaluje. Část pozůstalých i obětí ale odvetné tažení odmítá a táže se, co může pomsta přinést dobrého. Někteří Izraelci se rovněž obávají, že násilí zplodí jen další násilí.
před 15 mminutami

Kosovský parlament zvolil novou prezidentku, bude jí profesorka ekonomie Pulaová

Kosovský parlament ve středu po půlnoci zvolil novou prezidentku země, kterou se stane 73letá Justina Shirokaová Pulaová. Těsně se tím podařilo zabránit čtvrtým parlamentním volbám za méně než dva roky, napsaly agentury AFP a Reuters. Profesorka ekonomie Pulaová byla předsedkyní Kosovské akademie věd a umění a mezi lety 2008 až 2011 ministryní hospodářství.
před 3 hhodinami

Francouzské střední školy zruší část výuky, premiér hledá cestu z protestů

Ve Francii pokračoval další den blokád škol a demonstrací, do nichž se v úterý v mnoha městech zapojily také odbory. Demonstranti a odborové organizace požadovali, aby vláda řešila situaci, kdy školy trpí nedostatkem personálu a jsou údajně ve zchátralém stavu. K akcím se nicméně připojili i nejrůznější výtržníci. Premiér oznámil, že střední školy zruší od středy do pátku část vyučování a tento čas věnují „demokratické debatě“ se studenty.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Drony zasáhly dvě lodi v ekonomické zóně Bulharska, jedna se potopila

Drony zasáhly dvě lodi v ekonomické zóně Bulharska, uvedl podle bulharských médií premiér Rumen Radev. Podle něj se jedno plavidlo potopilo a posádka je nezvěstná. Druhou loď zachvátil požár, námořníky se ale podařilo evakuovat. Tamní média píší o bezprecedentním koordinovaném útoku na obchodní plavidla v Černém moři. Situace je podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové stále více znepokojivá a útoky na civilní plavidla jsou nepřijatelné.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Poprvé politik z Alternativy pro Německo. Zemský sněm v Sasku-Anhaltsku zvolil předsedu

Poslanci zemského sněmu v Sasku-Anhaltsku v úterý předsedou zvolili zástupce Alternativy pro Německo (AfD) Tobiase Rausche. Jde o prvního politika z této protiimigrační a pravicově populistické strany v čele některého z německých regionálních parlamentů. Agentura DPA píše, že Rausche podpořilo 48 poslanců, 29 hlasovalo proti němu a pět se zdrželo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Česko dostalo první platbu z unijního obranného nástroje SAFE, jde o stamiliony eur

Česká republika v úterý obdržela první platbu z unijního obranného nástroje SAFE. Konkrétně získala 309 milionů eur (přes 7,5 miliardy korun), tedy patnáct procent z celkově přidělených dvou miliard eur, oznámila Evropská komise (EK). Peníze z obranného úvěru mají směřovat na tanky Leopard 2 A8 a vozy Tatra T-815. Z půjčky má být také financována možnost vojenského využití dálnice D11.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Španělská vláda schválila dekrety na ochranu nájemníků

Španělská vláda schválila dva dekrety, které mají pomoci při řešení bytové krize. Podobné návrhy přitom minulý týden odmítl parlament, což přimělo premiéra Pedra Sáncheze vypsat předčasné volby na 29. listopadu, napsaly agentury AP a Reuters. Nová opatření mimo jiné prodlužují ochranu zranitelných nájemníků před vystěhováním do roku 2030 a regulují některé formy nájemního bydlení, uvedl Reuters.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.