Ruský prezident Vladimir Putin v rozhovoru pro německý deník Bild obvinil Západ z toho, že má na svědomí prohloubení mezinárodních krizí, které přispěly k nárůstu terorismu.
„Čelíme společným hrozbám a stále chceme, aby všechny země, v Evropě i na celém světě, spojily své síly k boji proti těmto hrozbám. Stále o to usilujeme,“ prohlásil ruský vůdce v rozsáhlém rozhovoru, který vyšel v pondělí. „Nemluvím jen o terorismu, ale také o zločinu, o obchodování s lidmi, o ochraně životního prostředí a mnoha dalších výzvách,“ dodal s tím, že to ale nemusí znamenat, že Moskva by měla souhlasit se vším, „co ostatní rozhodnou“.
Rusko od konce loňského září podniká letecké údery v Sýrii a podle Moskvy útočí na islamistické cíle. Některé západní země se ale domnívají, že cílem Rusů je pomoci syrskému prezidentu Bašáru Asadovi, aby se udržel u moci, uvedla agentura Reuters. Spojenci pod vedením USA provádějí nálety na islamisty v Iráku a Sýrii již od roku 2014.
Jak Putin nyní prohlásil, k vzestupu terorismu v Iráku a Libyi přispěly předchozí operace Západu v těchto zemích i v dalších státech. Opřel se rovněž do rozšiřování NATO k hranicím s Ruskem a uvedl, že rozpínavost Západu po studené válce má na svědomí zhoršení mezinárodních krizí.
„Před 25 lety padla Berlínská zeď, ale podobné neviditelné zdi se přesunuly do Východní Evropy. To vedlo k vzájemným nedorozuměním a obviňování, které byly příčinou mnohých pozdějších krizí,“ řekl německým novinářům.
Na adresu Ukrajiny a osudu Krymu Putin zdůraznil, že Rusko pouze bránilo zájmy většiny obyvatel na poloostrově. Rusové na Krymu podle něj měli strach z událostí, které provázely svržení prezidenta Viktora Janukovyče a nastolení nové vlády v Kyjevě.
„Hranice? Pro mě jsou klíčové osudy lidí“
„Co jsme udělali? Nebyla žádná válka, ani jeden člověk na Krymu nebyl zabit. Naši vojáci jen chránili jednotky na Krymu a svobodu projevu tamních lidí. V referendu většina občanů hlasovala pro to být součástí Ruska. To je demokracie, vůle lidu,“ dodal ruský prezident s tím, že státní hranice pro něj „nejsou důležité, nýbrž osud lidí.“
Novináři mu poté namítli, že vše kolem Krymu nemuselo souznít s mezinárodním právem. „Samozřejmě, že se vždy musí dodržovat mezinárodní právo. V případě Krymu se to také děje. Podle Charty OSN má každý národ právo na sebeurčení,“ zmínil Putin.
Ohledně řešení konfliktu na Ukrajině řekl, že hlavní slovo v uklidnění krize má nyní Kyjev. „Nejdůležitější je ústavní reforma, tedy jedenáctý bod minských dohod. Ústavní reforma měla přinést Donbasu více autonomie, do konce roku 2015 přitom přijata nebyla. Za to ale nemůže Rusko,“ dodal.
