Poskytnout azyl syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi by pro Rusko bylo jistě jednodušší, než bylo poskytnutí azylu Edwardu Snowdenovi, prohlásil v další části rozhovoru pro německý deník Bild ruský prezident Vladimir Putin. Zároveň konstatoval, že Moskva si nečiní ambice být světovou mocností, a hájil stav demokracie v Rusku.
Ruský prezident hovořil především o konfliktu v Sýrii, do něhož se Rusko od konce září zapojilo leteckými útoky. Připustil, že Asad udělal spoustu chyb, konflikt by ale prý nikdy nenabyl takových rozměrů, kdyby se nerozdmýchával zvenčí – zbraněmi, penězi a bojovníky. „Kdo za to nese odpovědnost? Asadova vláda, která se snaží udržet zemi pohromadě? Nebo rebelové, kteří ji chtějí rozdělit a proti této vládě bojují?“ ptá se Putin.
Dodal, že Asad neválčí proti vlastnímu obyvatelstvu, nýbrž proti těm, kdo se zbraní v ruce bojují proti vládě. „Pokud při tom utrpí škody civilní obyvatelstvo, není to Asadova vina, ale v první řadě vina povstalců a těch, kdo je podporují ze zahraničí,“ soudí ruský prezident.
Putin: Nová syrská ústava je první krok k politickému řešení
Podle Putina musí Sýrie začít pracovat na nové ústavě, což je první krok k nalezení politického řešení. „Je to samozřejmě komplikovaný proces. A poté by na základě nové ústavy měla Sýrie uspořádat předčasné prezidentské a parlamentní volby,“ řekl. „Určitě bylo obtížnější poskytnout v Rusku azyl panu Snowdenovi, než by tomu bylo v případě Asada. Nejdřív se ale musí umožnit syrskému obyvatelstvu, aby mohlo hlasovat a pak se ukáže, zda bude Asad i v případě volební porážky muset opustit zemi,“ uvedl Putin na otázku, zda by Moskva případně poskytla Asadovi azyl.
Ruská letadla v Sýrii podle Moskvy útočí na islamistické cíle. Některé západní země se ale domnívají, že cílem Rusů je pomoci Asadovi, aby se udržel u moci. Šéf Kremlu v náznacích zmínil diplomatický tlak ze strany USA a Francie, které apelují na Moskvu, aby zaměřila svou palebnou sílu na radikály z Islámského státu (IS). Ruská vojenská podpora bude podle Putina pomáhat částem syrské opozice v boji proti IS a rovněž pomáhat Asadovi.
„Hovoříte o Asadovi jako o našem spojenci. Víte, že podporujeme kroky ozbrojené opozice bojující proti Islámskému státu? Koordinujeme s nimi naše společné akce a údery našeho letectva, podporujeme jejich útočné operace v různých částech fronty,“ uvedl také Putin v rozhovoru, který poskytl Bildu v ruském Soči.
Poznamenal, že hledání míru v Sýrii komplikuje krize ve vztazích mezi regionálními rivaly Saúdskou Arábií a Íránem, kterou vyvolala poprava šíitského duchovního Rijádem. „Kdyby byla potřeba naše účast, byli bychom připraveni učinit všechno pro to, aby byl konflikt vyřešen,“ uvedl také Putin.
Putin: Nechceme být světovou velmocí
Ruský prezident v rozhovoru také konstatoval, že si Rusko nečiní nárok být světovou velmocí. Reagoval tak na slova amerického prezidenta Baracka Obamy, který Rusko označil za „regionální mocnost“. Obamova slova nebral Putin podle svých slov vážně, stejně jako nebere vážně jeho výroky o tom, že Američané jsou „vyvolený národ“.
„Nečiníme si nárok na to, abychom byli velmocí. Je to příliš drahé a zbytečné. Jsme nadále jednou z vůdčích hospodářských mocností, a pokud jde o pojem ‚regionální mocnost‘, doporučuji se podívat na mapu světa: Na západě je našim regionem Evropa, ve východním regionu jsou našimi sousedy Japonsko a přes Aljašku i USA. V severním regionu sousedíme přes Arktidu s Kanadou. Kdo chce přesto snižovat význam Ruska ve světě, chce ve skutečnosti jen vyzdvihnout sebe a svou vlastní zem. A to je chyba,“ uvedl Putin.
Prezident v rozhovoru rovněž odmítl kritiku stavu demokracie v Rusku. V tomto ohledu podle něj neexistuje jednotný celosvětový model. „Jednotlivé země se ve svém chápání demokracie liší. Jinak ji chápou v Indii a jinak v USA nebo v Evropě. V USA se například dvakrát stal prezidentem politik, který za sebou měl víc hlasů volitelů, i když jeho konkurent získal víc hlasů občanů. Znamená to snad, že USA nejsou demokracií? Samozřejmě, že jsou,“ řekl Putin v rozhovoru pro Bild.
