Putin oznámil svou kandidaturu na prezidenta

3 minuty
Události: Putin bude znovu kandidovat na prezidenta
Zdroj: ČT24

Vladimir Putin oznámil, že bude zvovu kandidovat na prezidenta. Volby se v Rusku uskuteční 18. března 2018. Průzkumy ukazují, že současná hlava státu nebude mít problém zvítězit. Očekává se, že jasný favorit voleb získá další šestiletý mandát už v prvním kole s pohodlnou většinou. Se čtyřletou pauzou, kterou strávil v roli premiéra, stojí Vladimir Putin v čele Ruska od roku 2000.

„Předložím svou kandidaturu na post prezidenta Ruské federace,“ řekl Putin obecenstvu při setkání s pracovníky automobilky GAZ v Nižním Novgorodu.

Ruský prezident se dosud ke své kandidatuře odmítal vyjadřovat. Vysvětloval to tím, že po zahájení volební kampaně „všichni přestanou pracovat“. Průzkumy současnému šéfovi Kremlu slibují hladké vítězství.

O zvolení prezidentem se 65letý Putin bude ucházet počtvrté. První dva mandáty byly čtyřleté, než byly prodlouženy novelou ústavy v době, kdy Putin stál v čele vlády (2008-2012). Ústava mu totiž tehdy nedovolovala zastávat nejvyšší úřad potřetí za sebou. 

V případě vítězství ve volbách zůstane Vladimir Putin v čele Ruska až do roku 2024. V nejvyšší politice jako prezident nebo premiér bude v té chvíli už celé čtvrtstoletí.

Průzkum volebních preferencí v Rusku
Zdroj: ČT24

Putin má vítězství jisté už v prvním kole

Vladimir Putin má podle průzkumů voličských preferencí vítězství prakticky jisté. Hlas mu bylo rozhodnuto dát ještě před tím, než oznámil kandidaturu, na 66 procent voličů.

Druhý v pořadí, nacionalista Vladimir Žirinovskij za ním zaostává o propastných 63 procent. Ostatní kandidáti mají před začátkem kampaně podporu jednoho, maximálně dvou procent voličů.

Experti ještě očekávají odpověď na otázku, zda Putin bude kandidovat „sám za sebe“ s podporou podpisů 300 tisíc voličů (jako v letech 2000 a 2004), anebo jako kandidát vládní strany Jednotné Rusko (jako v roce 2012). 

Volební kampaň má oficiálně začít v polovině prosince. Jejím vyhlášením začne uchazečům běžet dvacetidenní lhůta pro předání potřebných dokumentů ústřední volební komisi. 

Kandidovat chce i Sobčaková přezdívaná „ruská Paris Hilton“

Letos v říjnu už svou prezidentskou kandidaturu oznámila Xenia Sobčaková hlásící se k ruské opozici. Populární televizní moderátorka, která bývá označovaná za ruskou Paris Hilton, je dcerou zesnulého petrohradského starosty Anatolije Sobčaka. Pod jeho patronátem začínal politickou kariéru nynější kremelský šéf Vladimir Putin. Kandidaturu Sobčaková ohlásila v dopise pro list Vedomosti.

Sobčaková ve svém videu řekla, že kandiduje proti všem. V dopise současně varovala před bojkotem voleb na protest proti restrikcím vůči Navalnému. „Vstupuji do voleb jako mluvčí těch, kdo kandidovat nemohou,“ uvedla. Zdůraznila ale, že trvá a bude trvat na tom, aby Navalnyj byl očištěn a aby kandidovat mohl.

 Podle názoru ruských analytiků je Sobčaková oficiální opozicí. Vůdci protiputinovské opozice Alexeji Navalnému se kandidatura Sobčakové nelíbí. Stejně jako další opoziční politici se prý domnívá, že její kampaň opozici oslabí a roztříští její síly, které daleko zaostávají za mohutnou volební mašinerií stávající hlavy státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 1 hhodinou

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 11 hhodinami
Načítání...