Putin oznámil svou kandidaturu na prezidenta

Nahrávám video

Vladimir Putin oznámil, že bude zvovu kandidovat na prezidenta. Volby se v Rusku uskuteční 18. března 2018. Průzkumy ukazují, že současná hlava státu nebude mít problém zvítězit. Očekává se, že jasný favorit voleb získá další šestiletý mandát už v prvním kole s pohodlnou většinou. Se čtyřletou pauzou, kterou strávil v roli premiéra, stojí Vladimir Putin v čele Ruska od roku 2000.

„Předložím svou kandidaturu na post prezidenta Ruské federace,“ řekl Putin obecenstvu při setkání s pracovníky automobilky GAZ v Nižním Novgorodu.

Ruský prezident se dosud ke své kandidatuře odmítal vyjadřovat. Vysvětloval to tím, že po zahájení volební kampaně „všichni přestanou pracovat“. Průzkumy současnému šéfovi Kremlu slibují hladké vítězství.

O zvolení prezidentem se 65letý Putin bude ucházet počtvrté. První dva mandáty byly čtyřleté, než byly prodlouženy novelou ústavy v době, kdy Putin stál v čele vlády (2008-2012). Ústava mu totiž tehdy nedovolovala zastávat nejvyšší úřad potřetí za sebou. 

V případě vítězství ve volbách zůstane Vladimir Putin v čele Ruska až do roku 2024. V nejvyšší politice jako prezident nebo premiér bude v té chvíli už celé čtvrtstoletí.

Průzkum volebních preferencí v Rusku
Zdroj: ČT24

Putin má vítězství jisté už v prvním kole

Vladimir Putin má podle průzkumů voličských preferencí vítězství prakticky jisté. Hlas mu bylo rozhodnuto dát ještě před tím, než oznámil kandidaturu, na 66 procent voličů.

Druhý v pořadí, nacionalista Vladimir Žirinovskij za ním zaostává o propastných 63 procent. Ostatní kandidáti mají před začátkem kampaně podporu jednoho, maximálně dvou procent voličů.

Experti ještě očekávají odpověď na otázku, zda Putin bude kandidovat „sám za sebe“ s podporou podpisů 300 tisíc voličů (jako v letech 2000 a 2004), anebo jako kandidát vládní strany Jednotné Rusko (jako v roce 2012). 

Volební kampaň má oficiálně začít v polovině prosince. Jejím vyhlášením začne uchazečům běžet dvacetidenní lhůta pro předání potřebných dokumentů ústřední volební komisi. 

Kandidovat chce i Sobčaková přezdívaná „ruská Paris Hilton“

Letos v říjnu už svou prezidentskou kandidaturu oznámila Xenia Sobčaková hlásící se k ruské opozici. Populární televizní moderátorka, která bývá označovaná za ruskou Paris Hilton, je dcerou zesnulého petrohradského starosty Anatolije Sobčaka. Pod jeho patronátem začínal politickou kariéru nynější kremelský šéf Vladimir Putin. Kandidaturu Sobčaková ohlásila v dopise pro list Vedomosti.

Sobčaková ve svém videu řekla, že kandiduje proti všem. V dopise současně varovala před bojkotem voleb na protest proti restrikcím vůči Navalnému. „Vstupuji do voleb jako mluvčí těch, kdo kandidovat nemohou,“ uvedla. Zdůraznila ale, že trvá a bude trvat na tom, aby Navalnyj byl očištěn a aby kandidovat mohl.

 Podle názoru ruských analytiků je Sobčaková oficiální opozicí. Vůdci protiputinovské opozice Alexeji Navalnému se kandidatura Sobčakové nelíbí. Stejně jako další opoziční politici se prý domnívá, že její kampaň opozici oslabí a roztříští její síly, které daleko zaostávají za mohutnou volební mašinerií stávající hlavy státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 1 hhodinou

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 1 hhodinou

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 1 hhodinou

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 1 hhodinou

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 1 hhodinou

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 4 hhodinami

Evropský pohled