Podle Erdogana svět jen mlčky přihlíží genocidě Rohingů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan označil vývoj na západě Barmy za genocidu vedenou vůči tamnímu muslimskému obyvatelstvu. Učinil tak na mítinku své Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) v rámci oslav muslimského svátku oběti íd al-adhá. Za poslední týden se vyostřily střety mezi barmskými bezpečnostními silami a muslimskou menšinou Rohingů. Barmská armáda dnes uvedla, že o život přišlo asi 400 lidí.

„Děje se tam genocida. Mlčí se o tom. Všichni, kdo odvracejí zrak od této genocidy páchané pod rouškou demokracie, se na masakru podílejí,“ řekl Erdogan na slavnosti v turecké metropoli. Už v pondělí uvedl tento zastánce politického islámu, že svět je „slepý a hluchý“ k utrpení Rohingů a žádal od mezinárodního společenství větší angažovanost.

Aktuální vlna násilí v barmském Arakanském státě, kde žije většina z přibližně milionu barmských Rohingů, připravila o střechu nad hlavou desítky tisíc lidí. OSN odhaduje, že jich 38 000 jen za poslední týden uprchlo do sousedního Bangladéše. Ten prý další uprchlíky nezvládne přijmout, avšak o přechod hranice se snaží dalších asi 20 000 běženců.

Rohingové, kteří čekají na přijetí do uprchlického tábora v Bangladéši
Zdroj: Reuters/Mohammad Ponir Hossain

Barmská armáda přitvrdila postup v oblasti poté, co 25. srpna muslimští rebelové na třiceti místech zaútočili na členy bezpečnostních složek. Prý jde o „pročišťovací operaci“ a armáda tvrdí, že již zabila 370 rohinžských povstalců, které označuje za teroristy. Uprchlíci však světovým médiím líčí, že vojáci zapalují celé rohingské vesnice a střílí po civilistech. Muslimské Rohingy neuznává převážně buddhistická Barma jako oficiální menšinu a členům tohoto etnika odepírá některá základní práva.

Vymezit se vůči událostem v Barmě je podle Erdogana morální povinností Turecka. O věci by chtěl vést důkladnější jednání v rámci Valného shromáždění OSN, které začne 12. září v New Yorku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 33 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...