Po migrační vlně v Ceutě roste napětí také na španělsko-marocké hranici v Melille

Několik stovek Maročanů se v noci na pátek pokusilo dostat přes dvojitý plot do španělské enklávy Melilla. Informuje o tom deník El País. Podle agentury Europa Press plot u tohoto španělského města na africkém pobřeží překonaly v noci desítky Maročanů. Začátkem týdne se dostaly tisíce Maročanů do druhé španělské enklávy v Africe, přístavu Ceuta.

Španělská vláda ve čtvrtek rozhodla posílit ochranu hranice v Melille, na níž tak od noci kromě policie hlídkují i vojáci. Armádu nasadil Madrid tento týden v pondělí i do druhého španělského autonomního města, které sousedí s Marokem, do Ceuty. Tam se už příliv migrantů podařilo zastavit, i díky obnovení kontrol marockých pohraničníků. Ti podle médií zpočátku týdne nebránili migrantům v odchodu do Ceuty, důvodem byla zřejmě dřívější diplomatická roztržka Madridu s Rabatem.

I na hranici Melilly, která je ještě menší než Ceuta a má asi dvanáct kilometrů čtverečních, rostlo od počátku týdne napětí. Hromadný pokus více migrantů o překonání hranice na několika místech zaznamenali pohraničníci v noci na pátek. Španělský ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska podle deníku El País uvedl, že plot v noci do Melilly překonaly tři desítky Maročanů.

Vojáky na hranici s Melillou nasadil Madrid podle agentury EFE naposledy loni na jaře v souvislosti s pandemií covidu-19 a předtím během migrační krize v roce 2005.

Gibraltar, Ceuta a Melilla
Zdroj: scd.infomigrants.net

Většina už je zpět

Do Ceuty v pondělí a v úterý přeplulo či přeplavalo podél pobřeží na 9500 Maročanů, což byl nejvyšší počet za dva dny ve španělských imigračních statistikách. Ministr vnitra Grande-Marlaska uvedl, že situace v Ceutě je vzhledem k předchozím dnům tohoto týdne „relativně v normálu“ a že většina dospělých migrantů (asi 6500) byla už vrácena. Šlo podle něj o ilegální přechody, a tudíž o vrácení přímo na hranici.

V Ceutě ale zůstává asi tisícovka nezletilých migrantů, včetně dětí mladších 14 let, z nichž někteří utekli bez vědomí rodičů, kteří je teď hledají. Děti byly ubytovány na lodi a v provizorním středisku v Ceutě a španělské úřady nyní jednají s marockými o tom, jakým způsobem je vrátit jejich rodinám. Nezletilí bez doprovodu by měli být posléze ubytováni v některých dalších španělských autonomních regionech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 2 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...