Moskva - Na premiéru nového ruského dokumentu Pět minut svobody v Moskvě přišli i ti, kteří si na stejném místě v neděli připomněli pětačtyřicáté výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa; krátce je zadržela policie a všechny čeká soud. Film Pět minut svobody přitom popisuje hrdinství „osmi statečných“, kteří hned v srpnu 1968 odsoudili na Rudém náměstí přímo u zdi Kremlu sovětskou okupaci Československa.
O premiéru dokumentu byl velký zájem – kino zaplnilo 600 diváků, lidé seděli i na schodech. O srpnu 1968 se totiž v Rusku nikdy moc nemluvilo a ani nemluví. Na vysokých vojenských školách je dokonce vpád vojsk označován za příklad dobré organizace vojenské bratrské pomoci. „Výročí nepřipomněla ani jedna z hlavních televizí, píše o tom jen liberální tisk. Proto je nutné o tom mluvit, hlavně s mládeží,“ vysvětluje režisérka filmu Ksenia Sacharnovová.
Čtyři dny po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 se na moskevském Rudém náměstí sešla skupinka osmi Sovětů, kteří nesli československou vlaječku a transparenty odsuzující okupaci Československa. Na transparentech byly nápisy Za vaši i naši svobodu, Ať žije svobodné Československo, Hanba okupantům, Svobodu Dubčekovi nebo Ruce pryč od Československa. Během několika minut skupinu surově napadli policisté v civilu. Účastníci byli zatčeni a odsouzeni k několika letům za mřížemi, v pracovních táborech nebo ve vyhnanství, někteří i k nucené psychiatrické léčbě. Tato demonstrace byla tehdy v Sovětském svazu výjimečným projevem odvahy a jména „osmi statečných“ demonstrantů jsou známá dodnes: lingvista Konstantin Babickij, básník Vadim Delone, dělník Vladimir Dremljuga, anglista Viktor Fajnberg, básnířka a překladatelka Natalija Gorbaněvská, fyzik Pavel Litvinov a lingvistka Larisa Bogorazová; na náměstí se k nim pak jako osmá připojila mladičká Taťjana Bajevová. Po propuštění emigrovali Gorbaněvská, Fajnberg a Delone do Francie a Litvinov, Dremljuga a Bajevová do USA. V Rusku zůstali pouze Babická a Bogorazová.
V neděli ruská policie krátce zadržela deset lidí, kteří si přišli na Rudé náměstí v Moskvě připomenout výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Mezi účastníky demonstrace byla stejně jako v roce 1968 Natalija Gorbaněvská nebo bratranec dalšího tehdejšího účastníka Vadima Deloneho. Přestože všichni zadržení budou muset zaplatit až osmnáctitisícovou pokutu, chtějí podobnou akci uspořádat i příští rok. „Není to nic hrozného. Jde jen o pokutu a tu nelze nijak srovnat s cenou, jakou museli zaplatit v roce 1968,“ říká Sergej Delone v narážce na to, že kritiky invaze v roce 1968 čekalo vězení, pobyty na psychiatrii anebo vyhoštění.
Natalija Gorbaněvská, jedna z „osmi statečných“ a účastnice nedělní demonstrace:
"Cítila jsem se velmi dobře. A to, že sebrali lidi, na to jsem už zvyklá."
Jelena Makrovová, účastnice nedělní demonstrace:
„Požádali jsme policii, že tam budeme jen pět minut, že nejde o politickou akci a že nemáme žádná hesla, ale bohužel se s námi nechtěli bavit.“
Michail Kriger, opoziční aktivista, o „osmi statečných“ ze srpna 1968:
„Díky těm lidem si snad Češi mohli říct, že ne všichni Rusové jsou němý dobytek.“
Nedělní incident vysílala v přímém přenosu ruská nezávislá televizní stanice Dožď. Účastníci byli krátce zadrženi a dostali na 29. srpna předvolání k soudu kvůli porušování pravidel veřejného shromažďování. Očekává se, že soud se několikrát odročí. Nešlo o předem ohlášenou akci, protože nic takového na Rudém náměstí není možné.
