„Pasportizace“ občanů okupovaných území Ukrajiny má posílit propagandu Kremlu

Ukrajinci žijící na Ruskem okupovaných územích si museli do 10. září podle dekretu šéfa Kremlu Vladimira Putina opatřit ruský pas – v opačném případě jsou nuceni území opustit. Bez příslušného dokumentu si lidé nemohou najít zaměstnání, dostávat sociální dávky či lékařskou péči, popsal ruskojazyčný server BBC. „Pasportizace“ pod taktovkou Moskvy probíhá na ukrajinských okupovaných územích už od anexe Krymu a podle analytičky Kaloriny Hirdové má posílit propagandu Moskvy.

„Značná část Ukrajinců na okupovaných územích byla nucena opatřit si pasy nikoli kvůli své podpoře okupačních úřadů, ale kvůli životním okolnostem,“ uvedla kancelář ukrajinského ombudsmana Dmitrije Lubince.

Bez ruského pasu jsou lidé fakticky zbaveni základních potřeb – nemohou dostávat lékařskou péči, sociální dávky, najít si oficiální zaměstnání nebo zapsat děti do školy.

„Bez ruského pasu se v Mariupolu nedá žít. Bez něj si nemůžete zřídit mobilní připojení ani sehnat práci. Jako dělník na stavbě možná ano, ale v obchodě či jinde ne. Bankovní účet, důchod – to vše je možné pouze s ruským dokladem,“ popsal situaci BBC obyvatel Doněcké oblasti Alexej.

Okupovaný Mariupol na snímku z května 2025
Zdroj: Reuters/Alexander Ermochenko

BBC informovalo, že ruské pasy si pro udržení práce musí zařídit i státní úředníci na okupovaných územích. Některým z nich podle zprávy OSN vyhrožoval ruský vojenský personál.

V Chersonské oblasti pak ředitel nemocnice vyhrožoval zdravotní sestře, že přijde o práci, pokud si neobstará ruský pas. Dle BBC dodal, že okupační úřady po něm vyžadují, aby každý týden podával zprávy o stavu pasů všech zaměstnanců.

Také Ukrajinci, kteří odešli do Evropy, mají v okupované části své vlasti omezená práva. BBC uvádí, že respondentka Marija má v Luhanské oblasti byt, který by podle jejích odhadů nyní mohla prodat „za předválečné ceny“. Nemůže však ani udělit rodičům plnou moc k jeho prodeji, protože nemá ruské občanství.

„Je to klasický příklad nátlaku, který porušuje mezinárodní právo. Každý pas vydaný na okupovaných územích nedemonstruje podporu okupační moci, ale masivní porušování lidských práv,“ řekl BBC Lubinec.

Odepření zdravotní péče

Další z respondentek BBC Taťána, která žije v Luhanské oblasti, byla nucena přijmout ruské občanství, když potřebovala zařídit opatrovnictví nad svou vnučkou. Musela dokonce prosit pracovníky vydávající pasy, aby proces urychlili.

Nyní Taťána naléhavě potřebuje absolvovat posouzení invalidity ruskými úřady, jinak přijde o dávky – a to i přes to, že podle ukrajinských zákonů byla její invalidita doživotní. V podobné situaci se ocitly stovky dalších. „Je tu nedostatek lékařů, je to úplný chaos, jsou tam fronty, musíte přijít v pět ráno a vydržet pekelné čekání,“ stěžuje si Taťána.

BBC dokonce zmínilo případy, kdy lidem v okupované části Záporoží byla kvůli absenci ruského pasu odepřena lékařská péče. Osobě závislé na inzulinu, která trpěla cukrovkou, nebyly bez ruského pasu vydány léky. Aktivisté pro lidská práva se o tom dozvěděli od lidí, kteří opustili okupovaná území, píše BBC. O podobných případech odepření léků informovaly i ukrajinské tajné služby.

Putinův dekret

Dekret, který Putin podepsal 20. března 2025, vyžaduje, aby ukrajinští občané žijící v okupovaných částech Záporožské, Chersonské, Doněcké a Luhanské oblasti buď „upravili svůj právní status“, nebo odešli.

Server Meduza poznamenává, že ačkoli oficiálně možnost odejít existuje, v praxi to tak jednoduché není – lidé žijící na okupovaných územích totiž dle Meduzy musí cestovat přes Rusko.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí březnový dekret okamžitě odsoudilo a apelovalo na Mezinárodní trestní soud, aby jej považoval za další důkaz válečných zločinů.

Do 10. září, kdy dekret vešel v platnost, si občané okupovaných oblastí museli opatřit ruské pasy, jinak na ně bude nahlíženo jako na cizince. Konkrétně to znamená, že se na ně vztahuje maximální délka pobytu devadesát dní, povinné lékařské prohlídky či řada omezení v oblasti zaměstnání, vysvětlila organizace Human Rights Watch (HRW).

Podle HRW nejde pouze o zjevnou diskriminaci a porušování práv Ukrajinců, ale také o porušení mezinárodního práva a o přípravu půdy pro další válečné zločiny ze strany Ruska.

Nový dekret ještě více zpřísňuje již tak tvrdý postup Ruska vůči okupovaným oblastem. „Existují obavy, že ruské úřady jej využijí k tomu, aby Ukrajince, kteří získají ruský pas, přinutily bojovat v ruských ozbrojených silách, nebo aby násilně deportovaly všech šest milionů Ukrajinců žijících v ruských okupovaných oblastech Ukrajiny, kteří si pas nepořídí,“ uvedlo v březnu HRW.

Lidskoprávní organizace HRW připomíná, že mezinárodní právo Rusku zakazuje měnit demografickou strukturu okupovaných oblastí, nutit obyvatele, aby se hlásili k okupační moci, povolávat je do svých ozbrojených sil nebo násilně přesouvat obyvatelstvo. Poslední dva body jsou válečnými zločiny a jakékoli deportace nebo vyhoštění Ukrajinců by také mohly představovat zločin proti lidskosti.

„Pasportizace“ probíhá od roku 2014

Ruská „pasportizace“ na Ukrajině probíhá od ilegální anexe Krymu v roce 2014. Tehdy Moskva rychle zahájila proces udělování ruského občanství tamním obyvatelům. Rusko požadovalo, aby každý s ukrajinským občanstvím, kdo má trvalé bydliště na okupovaném poloostrově, buď požádal o ruské občanství, nebo prohlásil, že si hodlá ponechat to ukrajinské. O tři roky později získala většina obyvatel Krymu ruské pasy.

V červnu 2024 shledal Evropský soud pro lidská práva Rusko odpovědným za systematické porušování lidských práv na Krymu, a to včetně znemožnění obyvatelům zříct se ruského občanství.

Po plnohodnotné invazi v roce 2022 rozšířila Moskva politiku „pasportizace“ i na další okupovaná území. Kampaň kombinuje nátlak a omezení – to se týká například přístupu k humanitární pomoci, lékařské péči, sociálním dávkám, zaměstnání a majetkovým právům pro obyvatele bez ruských pasů.

Březnový dekret navazuje na další nařízení z dubna 2023, podle něhož museli ukrajinští občané ve zmíněných okupovaných oblastech „legalizovat své bydliště“ nebo „odejít“ do července 2024.

Zatímco předchozí dekret hrozil deportací těm, kteří podle Ruska představovali „ohrožení národní bezpečnosti“, ten nový snižuje byrokratické překážky pro zadržení a deportaci.

„Nyní bude pro ně (tamní bezpečnostní síly) rozhodně mnohem snazší vyvíjet tlak na ty, kterým se dosud dařilo setrvat v šedé zóně, kde bylo možné víceméně přežít i bez oficiálních ruských dokladů,“ řekl Meduze výzkumný pracovník Leibnizova institutu pro studium východní a jihovýchodní Evropy Fabian Burkhardt.

Nástroj propagandy

„V ruské okupační politice vůči Ukrajině je vidět kontinuita,“ sdělila Meduze analytička z Institutu pro studium války (ISW) Karolina Hirdová, která vývoj na okupovaných územích sleduje. Podle ní jde Rusku o to, aby se posílilo falešné tvrzení Kremlu, že tato území a tito lidé jsou ruští.

Ruský ministr vnitra Vladimir Kolokolcev v březnu uvedl, že ruské pasy získalo 3,5 milionu obyvatel Donbasu a „Novoruska“, jak v Rusku nazývají okupovaná ukrajinská území. Ukrajinské úřady označují tato čísla za nástroj propagandy.

Podle ukrajinského práva není získání ruského pasu během okupace považováno za trestný čin ani za důvod ke ztrátě ukrajinského občanství. Kyjev také nepovažuje vzdání se občanství během okupace za legitimní, připomíná Meduza.

Okupační úřady se na ruské pasy odvolávají také v případech, kdy jde občanům o přežití. Meduza připomněla, že po zničení Kachovské přehrady v červnu 2023 se objevily zprávy, že Rusové v některých oblastech postižených povodněmi evakuovaly pouze držitele ruských pasů.

Hnutí Amnesty International zase informovalo, že evakuovaní bez ruských pasů byli nuceni podstoupit „filtraci“ – vyčerpávající proces registrace a prověřování, který zahrnoval výslechy a v mnoha případech i dlouhodobé zadržování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zástupci Tiktoku podepsali dohodu o prodeji amerických aktivit, píše Axios

Čínská sociální síť TikTok podepsala ujednání o prodeji svých amerických aktivit společnému podniku řízenému americkými investory. Napsal o tom server Axios. Mezi investory má být podle agentury Reuters mimo jiné soukromá kapitálová společnost Silver Lake nebo technologická společnost Oracle. Dohoda má být uzavřena 22. ledna, vyplývá z interního memoranda, do kterého Axios nahlédl.
00:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Unijní lídři se shodli na závěrech summitu. Kromě části o Ukrajině

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Austrálie se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí teroristického útoku

Židovská komunita v Austrálii se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí nedávného islamistického teroristického útoku na Bondi Beach. Desetiletou Matildu Černychovou a 87letého Alexandra Kleytmana spojuje nejen tragický skon, ale i židovsko-ukrajinský původ. Premiér země Anthony Albanese čelí tvrdé kritice za nepřítomnost na pohřbech i neschopnost bojovat proti nárůstu antisemitismu. Teď po masakru patnácti dětí, žen a mužů slibuje kabinet tvrdá opatření proti všem projevům nenávisti.
před 3 hhodinami

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu se ve čtvrtek ve městě konaly i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, jejíž podpis byl ovšem dle informací z večera odložen na leden. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Jednání o dohledu nad poválečnou Gazou dál provází nejistoty

Až šest západních i arabských zemí už podle izraelských médií přislíbilo, že se zapojí do fungování správního orgánu pro dohled nad poválečnou Gazou. Má jít o výsledek amerických vyjednávání – včetně úterní konference v Kataru. Seznam „účastníků“ ale oficiálně neexistuje. Navíc panuje nejistota ohledně složení a role mezinárodních jednotek. Teroristické hnutí Hamás odmítá složit zbraně a nepřímo budoucím mezinárodním silám vyhrožuje.
před 5 hhodinami

Izrael udeřil na Libanon, zatímco v Paříži běžela diplomatická jednání

Izrael provedl sérii intenzivních útoků na území jižního a severovýchodního Libanonu, které podle deníku L'Orient-Le Jour zranily nejméně čtyři lidi. Jeruzalém uvedl, že pouze cílil na infrastrukturu militantního teroristického šíitského hnutí Hizballáh. Děje se tak v den diplomatických jednání mezi zástupci Libanonu, Saúdské Arábie, Spojených států, Francie a mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL), kteří v Paříži rokovali o finálním odzbrojení Hizballáhu, informuje ve čtvrtek agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 9 hhodinami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 10 hhodinami
Načítání...