Parlamentní volby v Norsku vyhrála strana premiérky Solbergové

Dosavadní norská premiérka Erna Solbergová se prohlásila vítězkou pondělních parlamentních voleb v Norsku. Po sečtení 95 procent hlasů získává její středopravý blok 89 křesel ve 169členném parlamentu. Vůdce opoziční Dělnické strany Jonas Gahr Störe porážku uznal, uvedla norská média.

Šéfka Konzervativní strany Höyre Solbergová se v předvolební kampani prezentovala jako záruka pokračujícího ekonomického růstu, labouristický vůdce Störe sliboval, že posílí sociální stát, ovšem za cenu opětovného zvýšení daní, které konzervativní vláda snižovala.

Solbergová, která bývá svými stoupenci přirovnávána k německé kancléřce Angele Merkelové, zaznamenala pro stranu historické vítězství. Od roku 1985 se totiž žádné konzervativní vládě v ropné velmoci Norsku nepodařilo obhájit mandát.

„Naše řešení problémů fungovalo. Vytvořili jsme pracovní místa,“ řekla Solbergová krátce po půlnoci svým příznivcům v metropoli Oslu. „Máme před sebou ale další výzvy… Výnosy z ropy se budou snižovat. Všichni musíme jednat zodpovědně,“ dodala.

Konzervativní strana Höyre v čele s „železnou Ernou“, jak bývá Solbergová přezdívána, tvořila od roku 2013 menšinovou vládu společně s populistickou, protiimigrační Stranou pokroku za podpory Křesťanské lidové strany a Liberální strany Venstre.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Je to obrovské zklamání,“ uvedl vůdce Dělnické strany Störe, který přiznal porážku ve volbách pro svou stranu, jež byla během posledního století dominantní silou norské politiky. Rezignovat na funkci šéfa strany prozatím odmítl.

Před dvěma lety, kdy se Norsko potýkalo s prudkým poklesem cen ropy, kvůli němuž přišlo o práci v zemi 50 tisíc lidí, vévodila Dělnická strana průzkumům veřejného mínění s podporou 40 procent voličů. Tento trend se změnil, když se vládě Solbergové povedlo oživit ekonomický růst díky snižování daní a čerpání z norského fondu bohatství, kam země již řadu let střádá ropné zisky a jehož objem dosahuje téměř bilionu dolarů.

Z pondělních voleb sice Dělnická strana vyšla jako nejsilnější jednotlivá politická formace, získala ale pouhých 27,4 procenta hlasů, což je podle deníku Aftenposten druhý nejhorší výsledek strany od druhé světové války. Norská média píší o debaklu.

Ani pro vítězku Solbergovou ale nebude situace jednoduchá. Její strana ztratila oproti minulým volbám ve Stortingu tři místa, takže bude ještě víc závislá na podpoře menších stran středopravého bloku a její vláda by mohla být méně stabilní. Křesťanská lidová strana a Liberální strana Venstre se navíc výrazně neshodují v názorech s protiimigrační Stranou pokroku, především v otázce přistěhovalecké politiky a budoucnosti těžby ropy.

Šéf křesťanských demokratů již Solbergovou varoval, že jeho strana nebude automaticky podporovat každé vládní rozhodnutí. Jak Křesťanská lidová strana, tak Liberální strana Venstre se v předvolební kampani vyslovily pro přísné omezení průzkumů nových nalezišť ropy a zemního plynu kolem malebného souostroví Lofoty a Vesteraaly a v dalších arktických oblastech. Strana pokroku naopak propaguje rozšíření těžby ropy v Arktidě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 12 mminutami

Běloruský soud označil polskou organizaci pomáhající migrantům za extremistickou

Běloruský soud označil polskou charitativní organizaci, která pomáhá migrantům a uprchlíkům, za „extremistickou“ organizaci, což znamená, že i pouhé sledování jejích účtů na sociálních sítích by mohlo vyvolat zájem běloruských úřadů, informoval v úterý deník Gazeta Wyborcza.
před 26 mminutami

Izrael se domnívá, že Írán přesunul jaderné centrifugy do hory u Natanzu

Izraelská rozvědka se domnívá, že Írán loni na podzim přemístil tisíce centrifug na obohacování uranu do tunelů hluboko uvnitř hory Ku Kolang Gáz Lá nedaleko Natanzu, píše The Wall Street Journal (WSJ) s tím, že by to ještě více mohlo prohloubit obavy z obnovení íránského jaderného programu. Teherán ve středu existenci tajného podzemního jaderného komplexu v horském masivu znovu popřel.
před 44 mminutami

Maďarský generální prokurátor podal demisi

Maďarský generální prokurátor Gábor Bálint Nagy oznámil, že podal demisi a že z funkce odejde k 25. srpnu, napsala agentura Reuters. Generální prokurátor byl jmenován za předchozího premiéra Viktora Orbána, nynější premiér Péter Magyar jej opakovaně označil za Orbánovu „loutku“, podotkla agentura AFP.
před 59 mminutami

Orbán obvinil maďarskou vládu z potlačování demokracie

Bývalý národně konzervativní maďarský premiér Viktor Orbán obvinil novou vládu z potlačování demokracie v zemi a vyzval své stoupence k jejímu obnovení. Napsala to agentura Reuters, podle níž nyní Orbán učinil první důrazná politická prohlášení od drtivé porážky své strany Fidesz v dubnových parlamentních volbách. Expremiér vystoupil poté, co jeho politické uskupení tvrdilo, že prokuratura provedla razie v centru, které provozuje počítačové servery Fidesz.
12:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina za poslední dva dny hlásí zasažení třinácti ruských plavidel

Velitel ukrajinských dronových jednotek Robert Brovdi, známý pod přezdívkou Maďar, napsal, že Ukrajina za posledních 48 hodin zasáhla v Černém a Azovském moři třináct ruských plavidel. Podle telegramových kanálů udeřili Ukrajinci drony také na Ruskem okupovaný Krym. Ruské ministerstvo obrany mezitím uvedlo, že jeho síly v noci zaútočily v Oděské oblasti na přístavy, zasáhly dvě lodě a také nádrže s palivem a mazivem. Prohlášení stran konfliktu nelze během války bezprostředně nezávisle ověřit.
08:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nová generace, pečlivé plánování. Kdo je nový šéf ukrajinské armády Drapatyj

Ukrajina mění velení armády. Vrchním velitelem sil země, která se pátým rokem brání ruské agresi, jmenoval prezident Volodymyr Zelenskyj Mychajla Drapatého. Ve funkci nahradil Oleksandra Syrského. Nový šéf ukrajinských ozbrojených sil se do povědomí veřejnosti dostal v roce 2014, kdy bojoval proti Ruskem koordinovaným silám v Mariupolu.
07:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V rodném domě Adolfa Hitlera v Rakousku nyní sídlí policejní stanice

Rakouská vláda doufá, že přeměnou budovy na policejní stanici zabrání tomu, aby se stala poutním místem neonacistů.
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.