Vatikán - Na Svatopetrském náměstí v Římě se dnes shromáždily desetitisíce lidí, aby vyslechly tradiční velikonoční požehnání od hlavy římskokatolické církve. Benedikt XVI. vyzval k míru na Blízkém východě a v Africe. Zmínil také zármutek nad nedávnou přírodní katastrofou ve střední Itálii a požehnal těm, kteří zemětřesení přežili. Oznámil také, že se brzy osobně vydá do zasaženého regionu Abruzzo.
Nejvyšší představitel římskokatolické církve nezapomněl před zraky tisíců Italů na stále čerstvou bolest, kterou mají na svědomí otřesy zemské kůry v oblasti italského města L'Aquila. Poselství mělo být i podporou pro ty, kteří otřesy přežili, ale v troskách ztratili své blízké. „Všichni co tu jsme, se za pozůstalé modlíme a doufáme, že mají možnost prožít klidné Velikonoce,“ uvedla jedna z posluchaček papežova požehnání.
Benedikt XVI. také vyjádřil přání, aby bylo vynaloženo nové, důrazné a upřímné úsilí o urovnání izraelsko-palestinského konfliktu. Právě tam povede za několik týdnů jedna z jeho oficiálních cest. Připomněl rovněž Afriku, kterou nedávno navštívil, a světovou hospodářskou krizi.
„V dobách nedostatku jídla, rozruchu ve finančním světě, v dobách starých i nových forem chudoby, násilností, strádání a v obavách z budoucnosti, je nutné znovu objevit naději.“,„ sdělil papež. Stejně jako v předchozích letech žehnal papež v několika desítkách jazyků. Jako čtrnáctá v pořadí zazněla také čeština, následovaná slovenštinou. “Kristus vstal z mrtvých," řekl česky. Jeho poselství přenášely televize v celém světě.
„Zdůraznil, že naše existence nekončí smrtí, ale právě smrt může znamenat začátek něčeho nového a hodnotnější. Jak již několikrát zdůraznil, dnešní život je podle něho přespříliš spojen s materialismem a je potřeba věnovat se tradicím, které jsou důležitější než materiální statky,“ referoval spolupracovník ČT Josef Kašpar. Podle Vědunky Lunardi řekl ve svém projevu papež asi vše, co od něj Italové očekávali. Možná tam chybělo jen datum návštěvy Benedikta XVI. v kraji postiženém zemětřesením, ale to není možné i z bezpečnostních důvodů.
Velikonoční poselství je pro papeže tradičně příležitostí vyjádřit znepokojení nad konflikty a nad nespravedlností ve světě a popřát mír mezinárodnímu společenství. V křesťanském kalendáři je dnešek Božím hodem velikonočním, slavností Zmrtvýchvstání Páně, a tedy největším svátkem. Věřící lidé si v kostelech připomínají na základě biblického svědectví vzkříšení ukřižovaného Krista.
