Německo odmítlo kritickou reakci Evropské komise na uzavření hranic s Českem a Rakouskem. Brusel upozornil, že Berlín postupuje v rozporu s nedávnou dohodou unijních států o pravidlech pro cestování, a vyzval Německo, aby alespoň stanovilo výjimky pro pendlery. Německý ministr vnitra Horst Seehofer odmítl „laciné rady“, Komisi naopak obvinil z chyb při obstarávání vakcín. V Polsku se v rámci rozvolňování otevřely lyžařské areály a s omezením také divadla a kina.
Německo se rozhodlo obnovit kontroly na hranicích s Českem a rakouskou spolkovou zemí Tyrolsko a výrazně zpřísnit pravidla pro jejich překročení – například je nově potřeba negativní test i pro tranzit, a především ubylo výjimek z povinné karantény po příjezdu do země. Evropská komise kvůli tomu Německo vyzvala, aby stanovilo výjimky alespoň pro pendlery.
Mluvčí Komise upozornil, že členské státy se teprve nedávno dohodly na společných doporučeních pro cestování v době pandemie covidu-19. Uvedl, že by očekával, že v souladu s tím budou všechny země jednat.
Nespokojen s krokem Německa je i tyrolský hejtman Günther Platter. „Společná přeshraniční pracovní a hospodářská výměna v pohraničí prakticky ustane, což nemůže být ani v zájmu Německa,“ uvedl Platter. Ke kritice se přidal i šéf rakouského odborového svazu ÖGB Philip Wohlgemuth. Nepřípustné je podle něj především to, že se pendleři dozvěděli v pátek večer, že „v pondělí už vlastně nemohou na svá pracoviště“. Do zahraničí podle něj pravidelně dojíždí asi 3200 obyvatel Tyrolska.
Spolková země na západě Rakouska se potýká s šířením takzvané jihoafrické mutace koronaviru, která je ve srovnání s původní variantou nakažlivější. Místní ohnisko je nyní největší v celé Evropské unii.
Chybu udělala Komise, odráží kritiku Seehofer
Kritiku za zavedené kontroly však německý ministr vnitra Horst Seehofer odmítá. Problém vidí naopak v postupu Evropské komise. „Udělala při obstarávání vakcín v minulých měsících dost chyb,“ řekl Seehofer bulvárnímu deníku Bild.
Dodal, že nová omezení na hranicích souvisejí s nakažlivější variantou koronaviru, která se podle Německa v sousedních státech rozšířila. „Evropská komise by nás měla podporovat, a ne nám lacinými radami házet klacky pod nohy,“ míní německý ministr.
O nenaplněných očekáváních ohledně vakcín se v pátek zmínila i spolková kancléřka Angela Merkelová. V rozhovoru pro ZDF přiznala, že naděje vkládané do začátku očkování proti covidu-19 byly příliš velké. Vláda podle ní zřejmě nedostatečně poukazovala na to, že zpočátku nebude očkovací látka hned k dispozici pro každého. Naopak Německo postavilo velká očkovací centra, což vzbudilo velké očekávání.
Podle Merkelové by ale brzy mělo začít množství vakcín výrazně stoupat. Očekává, že do začátku dubna již pojedou velká očkovací centra v Německu na plnou kapacitu.
V zemích EU se očkování proti covidu-19 rozběhlo pomaleji než ve Spojených státech, Velké Británii nebo Izraeli. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová tento týden připustila nedostatky a uvedla, že Komise nebyla dost rychlá při schvalování vakcín a příliš věřila rychlosti jejich velkovýroby.
Polsko „na zkoušku“ rozvolňuje
Polsko zmírňuje protiepidemická opatření navzdory tomu, že počet nových případů mírně roste. V týdenním průměru jich denně přibývá skoro pět a půl tisíce. V pátek v zemi otevřely hotely, kina a divadla, kapacitu mohou naplnit z poloviny. V kinech jsou povinné roušky, jídlo a pití si diváci do sálů vzít nesmí.
Provoz obnovila i některá sportoviště včetně lyžařských areálů. Vláda považuje opatrné rozvolnění za velkou zkoušku a varuje, že pokud se do dvou týdnů epidemická situace zhorší, všechno, co se otevřelo, se znovu zavře.
Optimistický se snaží být i vicepremiér Jarosław Gowin, ale zároveň varuje. „Jestli budou hygienické předpisy brány na lehkou váhu, v čase to odsune otevření restaurací nebo kaváren, o což teď bojujeme,“ říká.
Zmírnění pravidel se zatím nijak nedotklo vzdělávání. Děti chodí jen do jeslí, školek a prvních tří ročníků základních škol.
Na Slovensku očkují učitele
Na Slovensku začali očkovat učitele, kteří se podílejí na prezenční výuce. Celkem jich má být 40 tisíc, zájemců je zatím asi 16 tisíc. Dřív než učitelé se k vakcíně dostali zdravotníci a senioři nad pětasedmdesát let.
Od pondělí fungují v zemi v některých regionech mateřské školy, první stupeň základních škol a poslední ročník těch středních. Epidemická situace se ale nelepší. Počet hospitalizovaných vystoupal na nové maximum, téměř 3800.
Zpráva WHO o původu covidu nesmí podléhat úpravám Číny, žádají Američané
Bílý dům vyzval Čínu, aby zveřejnila všechny informace týkající se prvních případů koronavirové infekce z prosince 2019. Poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Jake Sullivan řekl, že Spojené státy znepokojuje, jak byly zprostředkovány závěry ze zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) o původu koronaviru.
Podle Sullivana je naprosto klíčové, aby zpráva byla nezávislá a „bez úprav ze strany čínské vlády“. Reuters připomíná, že ze strany současné americké administrativy zaznívají podobné výhrady na adresu Pekingu jako od předchozí vlády prezidenta Donalda Trumpa.
Mise WHO, která strávila čtyři týdny v Číně, aby tam pátrala po původu pandemie covidu-19, tento týden uvedla, že se dopodrobna nezabývala otázkou, zda koronavirus nemohl uniknout z laboratoře, což je podle ní velmi nepravděpodobné. Washington dal najevo, že by chtěl přezkoumat data, která mise získala. Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus v pátek řekl, že všechny hypotézy ohledně původu onemocnění jsou stále otevřené.
Trumpova vláda opakovaně dávala najevo, že má podezření, že virus unikl z laboratoře v Číně, což Peking zásadně odmítá. Trump Spojené státy loni z WHO vyvedl, když předtím organizaci obvinil z opožděné reakce v začátcích šíření koronaviru a z přílišné náklonnosti k Číně. Demokrat Biden krátce po nástupu do funkce oznámil, že Spojené státy se k WHO zase připojí.
Čínské úřady odmítly odborníkům z WHO poskytnout primární data o prvních případech nákazy koronavirem, která by WHO pomohla určit, jakým způsobem a kdy se koronavirus poprvé začal v Číně šířit.
Na základě primárních dat čínští úředníci vytvořili rozsáhlé přehledy a analýzy týkající se prvních zaznamenaných případů nového koronaviru. Ty odborníkům WHO předali, primární informace ovšem ne. Členské státy přitom obvykle potřebná data organizaci poskytují.
