Pád mostu v italském Janově je před soudem. Čeká se dlouhý proces

Nahrávám video

V italském Janově začal ve čtvrtek soudní proces kvůli pádu mostu, při němž v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Obžalobě čelí 59 osob, vyslechnuto bude přes 170 svědků a připuštěno bylo i více než tři sta civilních žalob. První jednací den skončil po dvou hodinách, soud se znovu sejde až po prázdninách. Proces může trvat i roky.

Ve velkém stanu ve dvoře janovského justičního paláce sledovalo zahájení procesu několik desítek lidí. Předsedovi senátu Paolovi Leprimu trvalo hodinu, než přečetl jména všech účastníků procesu a po dvou hodinách jednání odročil na 12. září. Líčení je podle harmonogramu naplánováno až do konce července příštího roku.

„Soud začíná, po téměř čtyřech letech máme velká očekávání. Očekáváme, že tento proces přinese spravedlnost, že objasní příčiny a odpovědnost, které vedly ke smrti našich příbuzných,“ uvedla v den prvního slyšení mluvčí sdružení obětí zřícení mostu Egle Possettiová.

„Jinak by smrt našich blízkých byla zbytečná a nemohli by odpočívat v pokoji,“ řekla.

Mezi obžalovanými jsou bývalí manažeři i ministerští úředníci

První rozsudky by podle pozorovatelů mohly padnout za dva roky, uvedla agentura DPA. Mezi obžalovanými jsou bývalí manažeři společnosti Autostrade per l´Italia (Aspi), která měla most v době jeho zřícení ve správě, a firmy Spea, která prováděla údržbu a kontrolu konstrukce, ale také bývalí úředníci ministerstva dopravy.

Obžalovaní jsou mimo jiné z mnohanásobného zabití, zanedbání úředních povinností, ohrožení bezpečnosti dopravy či padělání dokumentů.

Podle prokuratury velká část obžalovaných o zanedbané údržbě věděla a mohla předpokládat, že se most může zřítit. Firmy Aspi a Spea se dalšímu stíhání vyhnuly dohodou o mimosoudním vyrovnání, podle které zaplatí 30 milionů eur (zhruba 750 milionů korun).

„Je to špička ledovce, protože problémy se netýkaly jen Morandiho mostu, ale veškeré infrastruktury v zemi,“ uvedla Possettiová s tím, že s ohledem na množství svědků potrvá proces nejspíše dlouho. „Z této zkoušky se může zrodit jiná Itálie,“ řekla.

Most v Janově, postavený v 60. letech minulého století a pojmenovaný po svém autorovi Riccardu Morandim, stál na frekventované dálniční trase a spojoval italské vnitrozemí s italskou i francouzskou riviérou.

Jeho část se zřítila 14. srpna 2018. Mezi třemi desítkami aut, které spadly se zřícenou částí mostu, byl i kamion s českým řidičem – ten nehodu přežil. Zbytky mostu byly posléze strženy a na jeho místě byl v srpnu 2020 otevřen nový most.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 4 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 4 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 4 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 5 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 5 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled