V Česku je riziko havárie podobného rozsahu, jako nastala v italském Janově, téměř vyloučené. Tam spadla v srpnu část Morandiho mostu a neštěstí si vyžádalo 43 obětí. Systém kontrol mostů a identifikace jejich poruch má totiž v Česku dlouholetou tradici a vysokou úroveň, zdůraznil na tiskové konferenci České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) Michal Drahorád z katedry betonových a zděných konstrukcí ČVUT.
Odborníci: Podobná havárie mostu jako v Janově je u nás téměř vyloučená. Před Itálií jsme o tisíc let vepředu
„S ohledem na situaci v Evropě lze beze zbytku konstatovat, že systém kontrol mostů, identifikace jejich poruch a sledování zatížitelnosti má, na rozdíl od jiných evropských států, v Česku dlouholetou tradici a vysokou úroveň. Třeba v porovnání s Itálií jsme zhruba o tisíc let vepředu. Prohlídky mostů se provádějí v pravidelných intervalech s délkou odpovídající stavu mostu. Maximálně je to pět let,“ řekl Drahorád. Most podobné konstrukce jako v Janově podle něj navíc v Česku neexistuje.
Prohlídky mostů podle Drahoráda mohou provádět pouze specialisté s příslušným oprávněním, které vydává ministerstvo dopravy. Zprávy z prohlídek, stanovení stavu mostu, vliv na jeho zatížitelnost a navrhovaná opatření na údržbu a opravy mostu jsou archivovány u vlastníka mostu. Ten je také ze zákona za zajištění bezpečnosti mostu jednoznačně odpovědný. Stejně tak za sledování stavu a kontroly.
Drahorád: Kontroly máme dobré. Ale naplnit doporučení techniků bývá problém
Při kontrolách mostů se odborníci zaměřují na samotnou konstrukci mostu i na to, v jakém stavu jsou zařízení jako svodidla. „Jestli konstrukce most udrží a jestli třeba z mostu nespadnete, když se opřete o zábradlí,“ vysvětlil Drahorád s tím, že četnost prohlídek souvisí s tím, v jakém stavu most je. Ty ve špatné kondici sledují inženýři častěji.
Každý most podle něj projde běžnou prohlídkou nejméně jednou ročně. „Většinou to dělá správce mostu. Podívá se, jestli drží zábradlí, jak je na tom konstrukce. Pokud je to v nepořádku, zahájí se mimořádná prohlídka,“ uvedl Drahorád. Ta se musí konat i poté, co se například přes most přeleje povodeň.
A jednou za šest let mosty čeká tzv. hlavní prohlídka, kterou provádí mostní inženýři a podrobně zkoumají, v jakém stavu je konstrukce mostu.
Hodnotí se stavební stav, statika i únostnost konstrukce. „Každý, byť sebelepší systém kontrol, může pochopitelně narušit lidská chyba nebo selhání některé části tohoto systému. Jasným příkladem může být třeba lávka v pražské Troji. Ze zkušenosti poslední doby se ale ukazuje, že nejen v Česku je největším problémem nedostatek financí na provádění oprav a údržby mostů,“ zdůraznil Drahorád.
Podle něj mají totiž správci mostu leckdy problém naplnit doporučení inženýrů. „Systím kontrol u nás funguje výborně. Inženýři zároveň navrhují různá opatření, ta ale stojí peníze. A o tom už mostní inženýři nerozhodují,“ dodal.
Podle Drahoráda to však automaticky nesnižuje bezpečnost mostů jako takových, ale vede to ke snižování jejich zatížitelnosti. „Tedy snižování maximální přípustné hmotnosti vozidel připuštěných do provozu na mostě tak, aby byla zajištěna požadovaná bezpečnost,“ sdělil Drahorád.
Příklad pražského mostu na Vltavské podle něj ukázal, jak dobře systém kontrol funguje: že je most ve špatném stavu a beton je popraskaný, se podařilo odhalit včas. Most se v říjnu uzavřel, ve čtvrtek se pod něj vrátí tramvaje. Na samotný most ale stále nesmí auta.
Některé normy už jsou překonané a můžou být i nebezpečné
Návrhy konstrukcí se dělají podle normových ustanovení, konstatuje Vladimír Křístek z České komory autorizovaných inženýrů a techniků. „Ukazuje se ale, že některé věci jsou již překonané a vedou k nesprávným hodnotám. Musí se tak dávat pozor, řešitel se musí rozhodnout, zda to, co norma předepisuje, je skutečně nejlepší, máme příklady, kdy jsou normy nejen zavádějící, ale i vyloženě nebezpečné,“ vysvětluje.
Zásadní roli tak podle Křístka hraje systémový přístup, kdy je potřeba přijmout řešení nejméně problémové, nejméně rizikové a které má nejmenší problémy s nasazením i zásahy do života a prostředí. A dodává, že není přece účelem vymyslet konstrukci, aby vzbudila pozornost – tedy na úkor statiky. Konstruktéři letadel nebo aut si také podle něho nedovolí letadla s jedním křídlem nebo šestiúhelníkové kolo.
V Česku je téměř dvacet tisíc mostů
V Česku je podle ČKAIT evidováno asi 19 500 mostů na dálnicích, silnicích první až třetí třídy a některých místních komunikacích. Necelá polovina připadá na silnice třetí třídy, na dálnicích je 1689 mostů.
Podle Drahoráda je v Česku dalších dvacet až třicet tisíc mostů na místních komunikacích, zejména v menších obcích, které ani nejsou nikde evidovány. „Nejhorší stav mostů je na komunikacích s nižším významem, kde klesá společenská závažnost poruchy a rovněž erudice správce,“ dodal Drahorád.
Problematika bezpečnosti mostů se v Česku dostala do popředí loni v prosinci, kdy se v pražské Troji zřítila lávka pro pěší a cyklisty. Odborníci poté začali upozorňovat na špatný stav některých dalších pražských mostů, například Libeňského nebo Železničního mostu pod Vyšehradem. Minulý týden Technická správa komunikací uzavřela kvůli havarijnímu stavu most na Vltavské.
- V Praze jsou ve špatném stavu například Hlávkův most nebo most Legií. Zatímco stav toho prvního se teprve zjišťuje, most Legií má projít rekonstrukcí, která začne za dva roky. Opravu potřebuje rovněž Palackého most a chystá se rekonstrukce toho Barrandovského. Naopak železniční most z Výtoně na Smíchov opravou už prošel; přesto není jasné, zda lávka na něm nakonec nepůjde k zemi. SŽDC chce most z větší části zdemolovat a postavit kopii.
- Od poloviny října 2018 prochází rekonstrukcí Zábrdovický most v Brně. Také ten byl ve špatném stavu.
- Ve špatném stavu je i devět mostů nad tratí Veselí nad Moravou - Nové Mesto nad Váhom. Místní úředníci ale neví, komu mosty patří a kdo je za jejich stav zodpovědný, a oprava se tak odkládá.
- V září 2018 se stavbaři pustili do demolice mostu v Rudolicích, které jsou součástí Mostu. Omezení, které demolice místním přinesla, potvrají zhruba rok; místo strženého mostu má vyrůst nový.
- Kvůli špatnému stavu byl v červnu 2018 zbourán most přes frekventovanou Rudnou ulici v Ostravě. Nahradit ho má nová stavba.
- Most ve Velkém Meziříčí se své demolice ani nedočkal. Byl v tak špatném stavu, že se v červnu 2018 při sondáži sesunul sám.
- Stavbaři se v červnu 2018 pustili také do rozebírání mostu plukovníka Šrámka v královéhradecké čtvrti Svinary. Most byl pro automobily uzavřen už od ledna 2017. Polovinu původního nýtovaného mostu z roku 1907 ale stavbaři zachovali jako doklad místního stavitelství.
- V dubnu 2018 šel kvůli špatnému stavu k zemi most u Černé Hory na Blanensku. Demolici nařídilo Ředitelství silnic a dálnic. Do konce roku by tam měl vyrůst most nový.
- Oprava čeká i na lanový most přes řeku Labe na dálnici D11 u Poděbrad. Most má podobnou konstrukci jako ten v italském Janově, který se loni zřítil a vyžádal si desítky obětí.
- Letos začne demolice Doubského mostu v Karlových Varech. Měl se původně opravovat, detailní prohlídka ale ukázala, že rekonstrukce je kvůli poškození mostu nemožná.
- Podle odborníků zásah potřebují tisíce silničních mostů v republice. Právě mosty na krajských silnicích II. a III. tříd se nejčastěji objevují mezi více než pětinou špatných nebo dokonce havarijních mostů v republice. Na hlavních tazích je takových konstrukcí do pěti set.
- Problémy ale mají i lávky. Poté, co se v Praze zřítila lávka mezi Trojou a Císařským ostrovem, uzavřela radnice v Kroměříži tu svoji, která byla postavena podobným způsobem. Následná diagnostika ukázala, že je lávka poškozena korozí. Kvůli havarijnímu stavu byla v srpnu stržena lávka v Nymburku. Také ona byla stavěna podobně jako ta v Praze. Až do prosince 2018 byla uzavřena také lávka v Brně-Bystrci, předchozí průzkum tam ukázal na průsak srážkové vody a dutiny u nosných kabelů.