Náhradní most místo spadlé lávky v Troji zatím nebude, Praha začala zavírat další mosty

Nahrávám video

Zvažovaný pontonový most, který by nahradil zřícenou Trojskou lávku, nevznikne. Podle náměstka pražské primátorky Petra Dolínka (ČSSD) je možné takové konstrukce stavět jen za jasně stanovených podmínek, mezi které zřícení původního přemostění nepatří. Magistrát proto počítá se zavedením přívozu. Trojské neštěstí ovšem začíná mít mnohem větší dopad. Magistrát již nechal uzavřít další lávku, která je na docela opačné straně města a spojuje Černošice a Dolní Černošice.

Čtyři lidé, kteří utrpěli zranění, když se s nimi v sobotu po poledni zřítila Trojská lávka, dostanou dar od Prahy. Městská rada schválila, že každému z nich vyplatí 50 tisíc korun. „Jde o akt solidarity, která by nám měla být vlastní nejen v tomto předvánočním čase. V žádném případě se tedy nejedná o odškodnění, protože to se bude samozřejmě řešit, až se celá věc prošetří,“ upřesnila náměstkyně primátorky Eva Kislingerová (ANO).

Náhradní most nebude, nejspíše vypluje přívoz

Dva lidé, kteří při pádu lávky utrpěli zranění, jsou poraněni těžce, kolaps se však obešel bez obětí. Město se tak může soustředit na to, jak znovu spojí Císařský ostrov s Trojou. 

Možnost, že by zřícenou Trojskou lávku záhy nahradil pontonový most, podle Petra Dolínka padla. „Pontonový most lze použít ze zákona pouze v případě živelních katastrof nebo podobných věcí. Zde to nesplňuje. Navíc má být most pouze pro pěší a cyklisty, není určen pro automobilovou dopravu, a pontonové mosty nejsou tak těsné, že by se tam nemohlo někomu něco stát,“ vysvětlil náměstek primátorky.

Výhledově by mohlo Císařský ostrov a Troju propojit jiné provizorní přemostění. O jeho podobě a další spolupráci jednali dopoledne zástupci města, Prahy 7, Správy státních hmotných rezerv a armády. „Věřím, že se nám podaří příští rok alternativní propojení vyřešit,“ uvedl místostarosta sedmé městské části Ondřej Mirovský (Zelení).

Než vznikne, nabízí se jediná možnost – přívoz. „Jsme připraveni objednat přívoz, pakliže to bude technicky vyhovovat. Naše organizace ROPID jedná s provozovateli přívozů, abychom mohli ověřit technickou možnost a přívoz co nejrychleji spustit,“ ujistil Petr Dolínek. Zdůraznil však, že přívoz nezačne jezdit dříve, než skončí demontáž trosek rozpadlé lávky.

Nahrávám video

Demontáž přitom bude hotová v ideálním případě v předvánočním týdnu. Stavební firma Strabag na ni má třináct dnů, ovšem bez započítání času, který si vyžádá policie, znalec či Technická správa komunikací pro svá měření a vyšetřování. „Jak budeme dělat krok za krokem, policie a soudní znalec bude určovat, jak můžeme pokračovat,“ zdůraznil Karel Frankota ze Strabagu.

Demolice, respektive demontáž podle něj začne nejprve na levém břehu, tedy na Císařském ostrově, patrně v příštím týdnu se pak dělníci přesunou na pravý břeh do Troje. Budou muset nejprve stabilizovat pilíře, které se při havárii naklonily, poté odstraní jednotlivé díly lávky a nakonec i pilíře samotné. „Ve spolupráci s policií a soudním znalcem tyto díly odvezeme na předem určenou deponii, kde budou díly sestaveny a budou sloužit k dalšímu zkoumání,“ dodal Karel Frankota.

Obavy z padajících lávek rozřízly Černošice, přechod přes Berounku je zavřený

Ozvěny nečekaného zřícení Trojské lávky se již začaly projevovat napříč celou Prahou. Magistrát zadal posouzení stavu mnoha dalších přemostění a v pondělí večer nechal uzavřít lávku, která spojuje Černošice a Dolní Černošice. Upozornil na to černošický starosta Filip Kořínek (Věci černošické), podle kterého jde o bezpečnostní opatření a o dalším vývoji se rozhodne podle znaleckého posudku, který vzniká.

Černošická lávka
Zdroj: Michal Burian/ČTK

Navzdory názvu a historii jsou Dolní Černošice součástí pražské okrajové městské části Lipence, proto má hlavní slovo magistrát hlavního města. Fakticky je ale situace jiná, lávka je zásadní, pro Dolní Černošice představuje spojení s nádražím, odkud jezdí každou půlhodinu vlak do centra Prahy, s obchody, ale i s hřbitovem – to vše je nyní nedosažitelné. Nejbližší obchod je v centrálních Lipencích vzdálených několik kilometrů.

Starosta městské části Michal Popek zdůraznil, že s uzavřením lávky nesouhlasí. „Podle mého názoru je to zbytečná panika po těch událostech v Troji. Zbytečná panika, ale obrovská komplikace životu lidí, kteří mají s lávkou co dočinění,“ poukázal.

Nejbližší přechod přes Berounku od uzavřené lávky je nyní v Radotíně, ovšem o stavu zdejší lávky se v posledních dnech také spekulovalo. Řeku je možné přejít také po železničním mostě u Dolních Mokropes, který je však z Dolních Černošic prakticky nedostupný. V oblasti existuje také přívoz, ten však jezdí pouze sezonně a provozovatel loď odvezl již v říjnu, vrátit by se měl v červnu. „Aby se lidé dostali na stejné místo, tak místo přejití 100 metrů přes lávku musí ujet přes 15 kilometrů autem,“ shrnul starosta Popek.

Praha nechává prověřit 110 mostů a lávek

Uzavřít černošickou lávku přes Berounku nařídil magistrát dva dny po zřícení visuté lávky přes Vltavu, která spojovala Troju a Císařský ostrov. Při neštěstí utrpěli zranění čtyři lidé, došlo k němu přitom docela nečekaně – na lávce probíhal neustálý monitoring, protože Technická správa komunikací věděla o problémech s nosnými lany, ale žádné varování nepřišlo.

TSK čelí po trojském incidentu ostré kritice z řad městské opozice, ale i vedení města. Na výzvu náměstka primátorky Petra Dolínka (ČSSD) suspendovala šéfa svých mostařů Jana Zemánka.

Černošický případ by nemusel být poslední. Po sobotním zřícení Trojské lávky chce městské vedení znát stav i dalších mostů a lávek v metropoli. Přednostně chce nechat prověřit 110 staveb včetně lanového mostu na Jižní spojce, který je ve špatném stavu.

Kontrolu svých pěších lávek chystají také radnice v Nymburce a Kroměříži. V nymburském případě jde o lávku totožné konstrukce a od stejného projektanta, jako byla zřícená lávka v Praze. V Kroměříži je sice odlišná, ale technologie i její stáří jsou podobné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Až sto tisíc za nástup. Řada měst má problém obsadit odborné pozice na úřadech

Některá města hledají odborné pracovníky na úřady i několik let. Nabízejí náborové příspěvky až 100 tisíc korun, přesto se jim některé pozice nedaří obsadit. Jde například o místa na stavebních či investičních odborech nebo v sociální péči o ohrožené děti. Oslovené radnice jako důvody uvádějí mimo jiné tabulkové platy, kvalifikační požadavky a obavy uchazečů z odpovědnosti spojené s výkonem úřední práce.
před 8 hhodinami

VideoSalmonelóza dál trápí Újezd nad Lesy, část nemocných znovu hospitalizovali

Dlouhých čtrnáct dnů už zápasí především děti z pražského Újezdu nad Lesy se salmonelózou. Aktuálně je pacientů podle hygieniků necelých pět set. V několika případech se stav nemocných dokonce po čase zhoršil natolik, že je museli znovu hospitalizovat. Celkem skončilo v nemocnici 99 pacientů. Opakované zhoršení stavu je náročné pro malé stonající i pro jejich rodiče. Přestože šetření stále trvá, ohledně možných příčin nákazy už je jasno. Vše ukazuje na školní jídelnu. Podle hygieniků podávala oběd s nedostatečně tepelně upravenými vejci, která navíc byla prošlá. Ředitel školy Libor Skala už vybral jejího nového vedoucího, do školy nastoupila i nová sociální pedagožka.
před 19 hhodinami

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
včera v 07:30‌‌

VideoTůně v lesích u Rokycan vyschly, vedra zničila i stromovou výsadbu

Stromy v lesích v okolí Rokycan jsou suché a nádrže prázdné. Vyschly nové tůně, které vznikly kvůli zadržování vody v krajině nebo jako požární nádrže, i jejich přítoky. Bez vody jsou teď též takzvané nebeské rybníky, tedy plochy, které napájí jen dešťová voda. Ta se nyní drží pouze v okolí bažin nebo v tůních, které si udržely zásoby z předchozích let. Letošní vedra zničila i nové sazenice a urychlila rojení kůrovce.
5. 10. 2026‌‌

Část zámeckého parku na Třeboňsku zřejmě nelegálně zmizela pod betonem

Až čtyřmilionová pokuta hrozí za možné nelegální vybetonování rozsáhlé části zámeckého parku v Chlumu u Třeboně. Je kulturně chráněný, a navíc v přírodní rezervaci. Soukromý majitel ho upravil na zábavní park s názvem Svět obrů.
5. 10. 2026‌‌

Ilegální tuningový sraz pokračoval v Brně bez vážnějších incidentů

Na ilegální akci tuningových aut se v sobotu v Brně sjela zhruba tisícovka vozů, večer a v noci se účastníci různě přesouvali do Olomouce. Policisté uvedli, že se podařilo zajistit průběh akce bez vážnějších incidentů a mimořádných událostí. Udělili za různé přestupky desítky pokut za více než 200 tisíc korun, některá auta zabavili, upřesnil mluvčí jihomoravské policie David Chaloupka.
4. 10. 2026‌‌

VideoÚzké silnice i čekání. Kamionovou dopravu provázely na začátku 90. let komplikace

Před 35 lety se Československo potýkalo s prudce narůstající kamionovou přepravou. U hraničních přechodů ji komplikovaly úzké silnice, nedostatek míst na parkování, ale i zdlouhavé celní postupy. Situace se začala v roce 1991 zhoršovat už v létě. Na podzim už problémy začaly přesahovat únosnou míru. Například 7. října hlásila Zelená vlna z Rozvadova plných sto hodin čekání na odbavení kamionů.
4. 10. 2026‌‌

VideoNárodní parky se potýkají s turisty i mrtvým dřevem

Čtyři české národní parky každoročně navštíví miliony lidí. Přetížením trpí podle správců některá konkrétní místa, třeba Sněžka nebo Pravčická brána. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) zakládá pracovní skupinu, která má poradit s tím, aby turistika v parcích byla nadále udržitelná. Komise se má zabývat i otázkou takzvaného mrtvého dřeva. Spory o to, jestli se má do národních parků zasahovat, se vedou téměř třicet let. K nejznámějším patří dohady z konce devadesátých let ohledně kácení stromů kvůli kůrovci.
4. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.