Otálení s pomníkem legionářů v Samaře vadí už i Moskvě

Moskva - Ruské ministerstvo obrany pokáralo úřady povolžské Samary za jejich liknavý přístup k vybudování pomníku československým legionářům, kteří v létě roku 1918 padli v bojích s bolševiky o město. Moskva se obává, že by Praha na nedbalou péči o válečné hroby mohla odpovědět stejně. Pomník v Samaře má vzniknout na místě předpokládaných českých hrobů.

Šéf ministerské správy pro uctění památky válečných obětí Vladimir Popov do Samary vzkázal, že postup tamních úřadů poškozuje vztahy mezi Ruskem a Českou republikou, zejména s ohledem na závazky vyplývající z mezivládní smlouvy z roku 2010. „Dochází k případům, kdy závěry mezivládního protokolu Samara neplní. Veškeré výzvy z vládních úřadů a ministerstva obrany Ruské federace zůstávají bez odpovědi, případně se v reakci objevuje odkaz na negativní nálady veřejného mínění,“ uvedl Popov podle agentury TASS.

Čeští legionáři, pro něž se v Rusku dodnes používá dobové označení „běločeši“, porazili v červnu 1918 u Samary přesilu rudoarmějců a ovládli město. V bojích o přístupy k Samaře zahynulo 53 legionářů, ruské ztráty byly mnohonásobně vyšší. Podél Transsibiřské magistrály tehdy bojovalo několik desítek tisíc Čechoslováků, kteří na konci první světové války v bolševickém Rusku ovládli obrovské území od Povolží až po jihosibiřský Irkutsk.

Projekt pomníku v Samaře má nemálo odpůrců. Za výsměch obětem občanské války ho považují zejména samarští komunisté. Českoslovenští legionáři podle nich v Rusku jen loupili a vraždili pokojné Rusy. Historiky a zastupitele, kteří projekt pomníku legionářům hájí, označují samarští komunisté za přisluhovače fašistů.

Dohoda o vzájemné péči o válečné hroby mezi Ruskem a Českem byla uzavřena v září 2010. Cílem bylo zajistit dostatečný přísun peněz na opravy a údržbu pietních míst. Česká strana si stěžovala na neuspokojivý stav péče o válečné hroby legionářů, za hlavní problém čeští vojenští historici už v roce 2010 považovali právě Samaru. Ani bezmála šest let po podpisu mezivládní dohody tam ale legionářský pomník nestojí.

Popov se obává negativní reakce českých úřadů. „Nynější situace má nepříznivý dopad na rusko-české vztahy v otázce vojenských hrobů a může vyvolat obdobný přístup našich zahraničních partnerů k ruským památníkům, které se nacházejí na jejich území,“ citovala ruská agentura představitele ministerstva obrany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Die Zeit musel vydat nahrávky úřadům, redakce hovoří o porušení svobody tisku

Německé státní zastupitelství a kriminalisté v hamburské redakci týdeníku Die Zeit zabavili nahrávky k případu podnikatelky Christiny Blockové, která čelí obvinění z únosu svých dětí od jejich otce z Dánska. Vedení redakce v prohlášení postup vyšetřovatelů, kteří prý hrozili prohlídkou kanceláří, tvrdě odsoudilo jako „porušení svobody tisku“. Die Zeit nyní podniká právní kroky. Podle agentury AFP se případ dotýká bývalého šéfa německé rozvědky BND Augusta Hanninga, kterého policie před týdnem zadržela kvůli jiné kauze pro podezření ze špionáže.
před 1 hhodinou

Není vhodná doba uzavírat obchodní dohody s agresorem, říká Cichanouská

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská kritizuje rozhodnutí prezidenta USA Donalda Trumpa nakoupit ruskou ropu. Podle Cichanouské Rusko i Bělorusko zneužívají ochoty Západu uvolňovat sankce výměnou třeba za propuštění politických vězňů. Svého politického vězně v Bělorusku má nově i Česko – programátor Vital Děmidčik s českým a běloruským občanstvím skončil ve vazbě, když přijel navštívit nemocnou matku. Běloruské úřady ho stíhají za podporu ukrajinské armády.
před 3 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Slovinci odmítli posílení vyšetřovacích komisí, zřejmě se vyslovili proti zrušení poplatků médiím

Slovinci v nedělním referendu těsnou většinou zamítli vládní reformní program, který tamní opozice označuje za „autoritářský“. Podle tamních médií jde o symbolickou porážku nacionalistického premiéra Janeze Janši. Informovala o tom agentura AFP. Slovinci se také podle skoro úplných výsledků nedělního poradního referenda vyslovili proti zrušení poplatků za veřejnoprávní vysílání.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Stovkám francouzských supermarketů přestaly kvůli kyberútokům fungovat mrazáky

Ve stovkách francouzských supermarketů přestala fungovat chladicí zařízení a řada čerstvých nebo mražených potravin se zkazila, informoval v pondělí francouzský deník Ouest-France. Šlo o kybernetický útok, uvedli šéf maloobchodního řetězce Coopérative U Dominique Schelcher nebo představitelé obchodní skupiny Les Mousquetaires.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusko nechce přijmout energetické příměří vyhlášené Trumpem, řekl Zelenskyj

Je čím dál víc zřejmé, že Rusko není ochotno přistoupit na energetické příměří navržené Spojenými státy, uvedl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pokračujících ruských útocích na ukrajinskou energetiku. Dřív během dne Zelenskyj vyzval USA, aby donutily Kreml příměří dodržovat. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle agentur prohlásil, že Kyjev si nezaslouží pauzu ve válce. Ukrajina se pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Němci dopadli podezřelé ze žhářství v Polsku. Jde o hybridní válku, uvedl Tusk

Polský premiér Donald Tusk v pondělí oznámil, že německá policie na polskou žádost zadržela dva turecké občany, kteří jsou podezřelí, že v září u Varšavy podpálili pozemní stanici společnosti Starlink. Označil to za další akt hybridní války. Ministr pověřený koordinací zvláštních služeb Tomasz Siemoniak uvedl, že za sabotáží stojí Rusko.
před 5 hhodinami

Ministři zahraničí EU schválili dosud největší rozšíření sankcí vůči ruským subjektům

Ministři zahraničí Evropské unie schválili dosud nejrozsáhlejší rozšíření sankčního seznamu zaměřeného proti Rusku kvůli jeho válce proti Ukrajině. Na síti X to oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Na seznam podle ní přibylo téměř 1600 subjektů a osob, přičemž postihy cílí na ruský vojensko-průmyslový komplex.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.