Vůdce protestů v Arménii, které způsobily pád dlouholetého prezidenta a nového premiéra Serže Sargsjana, byl oficiálně nominován na premiéra. Nikol Pašinjan již ohlásil svůj první krok po případném zvolení: tvrdí, že se postará, aby se co nejdříve uskutečnily poctivé a transparentní předčasné parlamentní volby. O osobě budoucího premiéra by měl parlament rozhodnout v úterý, výsledek hlasování bude ale zřejmě do poslední chvíle nejistý.
Dosud vládnoucí Sargsjanova Republikánská strana o víkendu oznámila, že vlastního kandidáta nepostaví a že Pašinjanovu kandidaturu nebude blokovat, pokud ho podpoří všechny tři opoziční strany, což se stalo.
Zatím tak má podle informací jerevanských médií k dispozici 47 hlasů. Kromě devíti poslanců jeho koalice Cesta ven (Jelk) mu podporu slíbil i opoziční blok Carukjan s 31 zákonodárci a levicová, nacionalistická Arménská revoluční federace (Dašnakcuťun) se sedmi poslanci.
Pašinjan se stane premiérem, pokud získá alespoň 53 hlasů z celkem 105 poslanců. Potřebuje tedy ještě nejméně šest hlasů z posledního parlamentního uskupení, vládnoucí Republikánské strany, která má v parlamentu většinu 58 poslanců.
Sám Pašinjan už v neděli naznačil, že někteří členové vládnoucí strany pro něj ruku zvednou. Po setkání s šéfem poslanců Republikánské strany Vahramem Baghdasarjanem uvedl, že Republikánská strana zřejmě nemá v úmysl „mařit“ hlasování parlamentu. „Ve straně vládne taková nálada, že premiér by měl být 1. května zvolen,“ řekl Pašinjan po jednání.
S cílem získat hlasy republikánů Pašinjan navštívil v pondělí jejich poslanecký klub. Podle mluvčího strany Eduarda Šarmazanova ale Republikánská strana k jednotnému stanovisku zatím nedospěla. „Mne nepřesvědčil, ale je to jen mé osobní stanovisko,“ řekl mluvčí.
Konečné stanovisko republikánů se podle Šarmazanova poslanci dozvědí až před úterním hlasováním. „Naše rozhodnutí oznámí šéf parlamentní frakce. Ať bude jakékoli, budeme hlasovat jednotně,“ prohlásil mluvčí.
Opoziční lídr slibuje „vládu shody“ a žádné personální čistky
Pašinjan prohlásil, že v případě pověření vedením kabinetu vytvoří „vládu shody“. Pokud jde o její složení, o ničem konkrétním se ještě nerozhodlo. „Zatím jsem jen kandidát na premiéra. Ale mým prvním krokem bude vytvořit záruky, že se uskuteční zákonné, čestné a spravedlivé volby,“ řekl Pašinjan novinářům. Personální čistky prý nedopustí.
Termín předčasných parlamentních voleb ještě nebyl stanoven, opoziční předák se dříve vyjádřil, že by si je přál do dvou měsíců. „Naším cílem je vykořenit korupci a zajistit nezávislosti všech složek moci,“ řekl.
Protesty v zemi vypukly poté, co byl premiérem zvolen Serž Sargsjan, který byl předtím deset let prezidentem. V této funkci prosadil ústavní změny, které rozšířily pravomoci parlamentu a premiéra. Podle opozice to udělal proto, aby se udržel co nejdéle u moci. V letošních březnových prezidentských volbách už totiž nesměl kandidovat.
Pašinjan změnil názor na členství v Euroasijské hospodářské unii
Pašinjan se podle ruské agentury TASS také v neděli setkal s členy ruské Státní dumy. Po schůzce ujistil, že „vztahy Ruska a Arménie se i nadále budou vyvíjet velmi aktivně“ a že „Arménie bude velmi aktivně spolupracovat se všemni zahraničními partnery,“ citoval ho TASS.
Pro Arménii, která má velmi špatné vztahy se sousedními zeměmi Tureckem i Ázerbájdžánem, je Rusko hlavním spojencem. Moskva má v zemi i vojenskou základnu a Arménie je členem Ruskem vedené Euroasijské hospodářské unie (EAHU), jejímiž členy jsou i Bělorusko, Kazachstán a Kyrgyzstán.
Pašinjan přitom vede jednu z malých opozičních stran, která je zaměřena liberálně a proevropsky, a dosud se vyslovovala právě také proti členství Arménie v hospodářském bloku vedeném Ruskem. Podle agentury TASS ale nyní změnil názor.
„Když jsem byl opozičním činitelem, byl jsme proti vstupu Arménie do EAHU. Ale jako politický a státní činitel chápu všechny politické skutečnosti. Prohlašuji, že pokud budu zvolen premiérem, nebudu iniciovat vystoupení Arménie z EAHU,“ uvedl Pašinjan podle TASS po pondělním setkání s představiteli vládnoucí strany.
„Arménsko-ruské strategické vztahy jsou politickou skutečností. Neříkám, že v jejich rámci neexistují problémy, ale nelze nebrat v úvahu politické skutečnosti,“ dodal.
Pašinjan také podle TASS dodal, že nehodlá napomáhat ani vystoupení Arménie z Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti, vojenského paktu, jejímiž členy jsou kromě Arménie a Ruska ještě Bělorusko, Kazachstán, Kyrgysztán, Tádžikistán.
Pašinjan možná dostane diplom i přes vyloučení ze studia
Jerevanská univerzita, která před 23 lety Pašinjana vyloučila v posledním ročníku studia žurnalistiky, ohlásila, že je připravena postarat se o opětovné přijetí dvaačtyřicetiletého politika. Uvedla také, že je připravena vydat mu diplom.
Pašinjan byl z univerzity i přes výborný prospěch vyloučen v roce 1995 za neomluvenou absenci na přednáškách. Univerzita uvedla, že v případě souhlasu Pašinjana se obrátí na ministerstvo školství s žádostí o obnovu Pašinjanova studia a vydání diplomu.
Vedení univerzity podle agentury TASS takto zareagovalo na petici studentů a sérii článků o někdejší křivdě.
