Mezinárodní spolupráci na poválečné obnově Ukrajiny by měl provázet důraz na institucionální reformy, transparentnost a udržitelnost. Shodli se na tom účastníci konference ve švýcarském Luganu, včetně Česka, kteří zásady vtělili do společné politické deklarace. Prohlášení čtyř desítek zastoupených zemí zahrnuje sedm základních principů a představuje půdorys pro obnovu válkou zasažené Ukrajiny, řekl švýcarský prezident Ignazio Cassis.
Obnova Ukrajiny má stát na sedmi pilířích. Kyjev musí reformovat justici či protikorupční opatření
„Tady v Luganu jsme spustili proces obnovy Ukrajiny na mezinárodní úrovni a prezentovali principy, které tvoří její základy,“ řekl švýcarský prezident. Dohodnuté principy podle něj potvrzují, že proces bude řídit Kyjev a že masivní finanční podpora bude spojená s pokračováním reforem například v justici nebo protikorupčních opatřeních.
Kromě už zmíněných pilířů Cassis hovořil o důrazu na zapojení soukromé sféry či občanské společnosti, decentralizaci procesu s ohledem na lokální činitele, potřebě zahrnout do procesu menšiny a o mezinárodním aspektu nadcházející spolupráce. „Obnova a reformy se neomezí jenom na infrastrukturu a instituce, budou zahrnovat i sociální, ekonomické a environmentální aspekty,“ dodal švýcarský lídr.
Účastníci končící konference v právně nezávazném prohlášení slibují, že budou Ukrajinu podporovat dlouhodobě, a hlásí se k „plánu obnovy a rozvoje“, který v pondělí prezentoval ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Ten v úterý uvedl, že dokument o struktuře nadcházející spolupráce není definitivní, avšak práce na uskutečňování plánu začnou ještě nyní v Luganu.
Práce pro celý civilizovaný svět
Do malebného města u hranic s Itálií přijeli kromě vrcholných představitelů Ukrajiny a Švýcarska zástupci dalších 40 zemí Evropy, Asie a Severní Ameriky. Česko zastupoval premiér Petr Fiala (ODS), který v pondělí při zahajovacím projevu uvedl, že do poválečné obnovy by se měl zapojit „celý civilizovaný svět“, byť uznal, že vzhledem k pokračujícím ruským útokům není možné proces naplno spustit.
Očekává se, že největším podporovatelem rekonstrukce, která si podle odhadů vyžádá v nejbližších měsících a letech stovky miliard eur, bude Evropská unie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v tomto směru na úvod konference prezentovala návrh společné platformy pod dohledem Komise, která by pomohla s koordinací investic a s efektivní distribucí prostředků. Výraznější posun v dojednávání mechanismu se čeká po konci léta.
Do Lugana přijely také britská ministryně zahraničí Liz Trussová nebo litevská premiérka Ingrida Šimonytéová, většina zemí ale vyslala níže postavené představitele. Kromě vládních činitelů se účastní také zástupci několika agentur OSN, Evropské investiční banky, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj nebo Mezinárodního měnového fondu.
Dvoudenní akce navázala na sérii konferencí z uplynulých let, jejichž tématem byla podpora reforem ukrajinského státu. Příští rok hodlá konferenci hostit Británie, oznámila v pondělí Trussová.
