New York - Newyorský soud odsoudil ve čtvrtek ruského obchodníka se zbraněmi Viktora Buta k 25 letům vězení. Soudkyně mu kromě toho uložila pokutu 15 milionů dolarů. Krátce poté, co prokurátor začal číst rozsudek, But nečekaně vykřikl: „Je to lež!“ Takzvaný „obchodník se smrtí“ byl obviněn z pokusu prodat zbraně teroristické skupině v Kolumbii. Velmi ostře se proti rozsudku nad svým občanem ohradily ruské úřady, budou se proto pokoušet o Butovo vydání do Ruska. Podle obhájců odsouzeného obchodníka si Rus svůj trest může odpykat ve vlasti.
Porota amerického federálního soudu loni v listopadu přijala verzi vyšetřovatelů, že But hodlal prodat zbraně kolumbijské levicové gerile Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) i s vědomím, že tyto zbraně budou použity proti Američanům. Za členy FARC se však vydávali američtí a thajští agenti, kteří Buta v roce 2008 v Thajsku zatkli.
Po vydání do Spojených států v roce 2010 byl pak But obviněn ze spiknutí za účelem zabít občany USA, obchodování se zbraněmi a z poskytování materiální podpory teroristické organizaci.
Podle prokurátorů But, jenž si vysloužil přezdívku „obchodník se smrtí“, na schůzce v Bangkoku s domnělými členy FARS souhlasil, že prodá 100 raket země-vzduch a 5 000 pušek AK-47. Agenti údajně tehdy Butovi řekli, že zbraně budou použity k útokům na americké piloty pomáhající kolumbijské vládě. But údajně odpověděl: „Máme stejného nepřítele“.
But všechna obvinění popírá a tvrdí, že zcela legálně provozoval nákladní leteckou dopravu. „Nikdy jsem nechtěl nikoho zabít, nikdy jsem nechtěl prodat zbraně,“ řekl u soudu před vynesením rozsudku. O jeho nevině je pevně přesvědčená i jeho manželka. „Skutečnost, že soudkyně uložila minimální trest, jasně ukazuje, jak nedostatečné důkazy v případu byly,“ míní Alla Butová. Soudkyně Shira Scheindlinová totiž uvedla, že operace tajných agentů přispěla ke stanovení rozsudku na spodní hranici trestní sazby. Podle ní není žádný důkaz o tom, že by But byl ochoten dodávat zbraně k využití proti Američanům, kdyby ho agenti sami neoslovili.
Pavel Vondra, zpravodaj ČT v Moskvě:
„Ruské ministerstvo zahraničí verdikt označilo za nepodložený, zaujatý a politicky motivovaný. Případ Viktora Buta má teď v rusko-amerických vztazích dostat prioritu.“
But by si svůj trest mohl odpykat v Rusku
Rusko proti rozsudku nad svým občanem rezolutně protestuje. „Rozsudek považujeme za kategoricky nepřijatelný, za předpojatý a neobjektivní,“ prohlásil zmocněnec ministerstva pro lidská práva Konstantin Dolgov. „Je o to víc pobuřující, že nejde o první případ politicky motivovaného a ničím nepodloženého rozsudku, o první případ popření zákonných práv a zájmů ruských občanů, jehož se americké úřady dopouštějí,“ konstatoval Dolgov s tím, že americké úřady na Buta vyvíjely psychický a fyzický nátlak.
Sergej Lavrov, ruský ministr zahraničí:
„Budeme aktivně podporovat odvolání, které chtějí advokáti podat. V každém případě budeme usilovat o Butův návrat do vlasti.“
Rusko se podle dnešního prohlášení Dolgova bude s nasazením všech dostupných politických a diplomatických prostředků snažit o Butův návrat do vlasti. Ruský obhájce Viktor Burobin už kvůli tomu poukázal na rusko-americkou dohodu, podle níž mohou být odsouzení občané vydáni zpět do vlasti.
„Pokud But nebo jeho zmocněnci, tedy členové jeho rodiny nebo advokáti, napíší příslušnou žádost, pak se tím ruská strana může zabývat,“ uvedly informované zdroje v ruském ministerstvu spravedlnosti. Na politickou dohodu mezi Ruskem a Spojenými státy spoléhá Butova manželka Alla, která očekává „tvrdou“ reakci ruského ministerstva zahraničí a „konkrétní akce“ Moskvy.
Pokud by But s odvoláním neuspěl, měl by strávit podle svého amerického obhájce Alberta Dayana ve vězení 18 let s přihlédnutím k dosavadní délce vazby v New Yorku a v Thajsku a s ohledem na to, že by mu měl být trest zkrácen za dobré chování. Na odvolání soud ve čtvrtek vymezil čtrnáctidenní lhůtu.
Příběh, jenž se dostal až na holywoodská plátna
But byl odsouzen jen v souvislosti s prodejem zbraní, ale americké úřady tvrdí, že se podílel na pašování zbraní už od 90. let minulého století a dodával je diktátorům a do konfliktních oblastí v Africe, Jižní Americe a na Blízký východ. Podle zpráv médií But současně dodával humanitární pomoc do různých koutů světa a vozil příslušníky OSN do zemí zmítanými konflikty. Podle týdeníku The Economist a dalších médií se podílel i na zásobování Američanů v Afghánistánu a Iráku.
Butův osud se stal inspirací pro americký film z roku 2005 Obchodník se smrtí, kde dodavatele zbraní všeho druhu ztvárnil Nicolas Cage.
