Obama se v OSN pustil do Íránu, vrátí mu to Ahmadínežád?

New York – Americký prezident Barack Obama dnes vystoupil před Valným shromážděním OSN v New Yorku. V projevu vyzval Írán, aby svět ujistil, že je jeho jaderný program mírový. Obama se také vyjádřil pro vytvoření samostatného palestinského státu a vyzval ke společnému boji proti teroristům.

Obamovi leží íránský jaderný program v žaludku. Dnes na valném shromáždění v New Yorku vyzval Írán, aby se jasně a věrohodně zavázal k mírovému jadernému programu. Dodal, že pokud Írán bude chtít se Spojenými státy jednat na diplomatické úrovni, dveře k tomu budou prý otevřené. Dnes má v New Yorku vystoupit s projevem i íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád, dá se očekávat, že se k otázce jaderného programu vyjádří.

Rada bezpečnosti se shodla před časem na přísnějších sankcích proti Íránu, jejich dopady podle USA začaly tlačit Teherán, aby o jaderném programu jednal se západními mocnostmi.

Mír na Blízkém východě přinese samostatná Palestina

Obama se v projevu věnoval i mírovému procesu na Blízkém východě. Trvá na pokračování mírových rozhovorů, které na začátku září začaly ve Washingtonu. Americký prezident také doporučil Izraeli, aby prodloužil moratorium na výstavbu židovských osad na západním břehu Jordánu, podpořil také myšlenku vzniku samostatného palestinského státu. „Ti z nás, kdo jsou přátelé Izraele, musí vědět, že skutečná bezpečnost židovského státu vyžaduje nezávislou Palestinu. A ti z nás, kdo jsou přátelé Palestinců, musí vědět, že palestinský lid získá svá práva jen mírovou cestou, včetně skutečného usmíření s bezpečným Izraelem,“ řekl Obama.

Barack Obama:

„Izraelský zákaz výstavby židovských osad na západním břehu Jordánu přinesl opravdovou změnu a zlepšil atmosféru pro mírová jednání. Náš postoj v této záležitosti je dobře znám. Myslíme si, že by moratorium mělo být prodlouženo.“

Americký prezident zároveň vyzval ostatní členské země OSN, aby Blízkému východu s novým odhodláním pomohly najít cestu k míru. Obama vyjádřil naději, že taková pomoc by mohla vést k uzavření dohody do roka.

Barack Obama pohovořil také o americké strategii v Afghánistánu. Prezident poslal do země navíc dalších 30 tisíc jednotek a za rok chce začít s jejich postupným stahováním tak, aby afghánská vláda mohla plně převzít zodpovědnost za bezpečnost v zemi. V projevu vzpomněl i teroristické útoky na New York a Washington z 11. září 2001 a prohlásil, že Spojené státy jsou v boji proti al-Káidě efektivnější.

Prezident Spojených států se nevyhnul ani otázce finanční a ekonomické krize. „Naše snahy přinesly mnoho. Nemůžeme polevit a nepolevíme, dokud ze semínek rozvoje nevyroste větší prosperita pro všechny Američany a pro lidi na celém světě,“ upozornil.

Barack Obama
Zdroj: ČT24/AP Photo

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 18 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 19 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...