Obama se v OSN pustil do Íránu, vrátí mu to Ahmadínežád?

New York – Americký prezident Barack Obama dnes vystoupil před Valným shromážděním OSN v New Yorku. V projevu vyzval Írán, aby svět ujistil, že je jeho jaderný program mírový. Obama se také vyjádřil pro vytvoření samostatného palestinského státu a vyzval ke společnému boji proti teroristům.

Obamovi leží íránský jaderný program v žaludku. Dnes na valném shromáždění v New Yorku vyzval Írán, aby se jasně a věrohodně zavázal k mírovému jadernému programu. Dodal, že pokud Írán bude chtít se Spojenými státy jednat na diplomatické úrovni, dveře k tomu budou prý otevřené. Dnes má v New Yorku vystoupit s projevem i íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád, dá se očekávat, že se k otázce jaderného programu vyjádří.

Rada bezpečnosti se shodla před časem na přísnějších sankcích proti Íránu, jejich dopady podle USA začaly tlačit Teherán, aby o jaderném programu jednal se západními mocnostmi.

Mír na Blízkém východě přinese samostatná Palestina

Obama se v projevu věnoval i mírovému procesu na Blízkém východě. Trvá na pokračování mírových rozhovorů, které na začátku září začaly ve Washingtonu. Americký prezident také doporučil Izraeli, aby prodloužil moratorium na výstavbu židovských osad na západním břehu Jordánu, podpořil také myšlenku vzniku samostatného palestinského státu. „Ti z nás, kdo jsou přátelé Izraele, musí vědět, že skutečná bezpečnost židovského státu vyžaduje nezávislou Palestinu. A ti z nás, kdo jsou přátelé Palestinců, musí vědět, že palestinský lid získá svá práva jen mírovou cestou, včetně skutečného usmíření s bezpečným Izraelem,“ řekl Obama.

Barack Obama:

„Izraelský zákaz výstavby židovských osad na západním břehu Jordánu přinesl opravdovou změnu a zlepšil atmosféru pro mírová jednání. Náš postoj v této záležitosti je dobře znám. Myslíme si, že by moratorium mělo být prodlouženo.“

Americký prezident zároveň vyzval ostatní členské země OSN, aby Blízkému východu s novým odhodláním pomohly najít cestu k míru. Obama vyjádřil naději, že taková pomoc by mohla vést k uzavření dohody do roka.

Barack Obama pohovořil také o americké strategii v Afghánistánu. Prezident poslal do země navíc dalších 30 tisíc jednotek a za rok chce začít s jejich postupným stahováním tak, aby afghánská vláda mohla plně převzít zodpovědnost za bezpečnost v zemi. V projevu vzpomněl i teroristické útoky na New York a Washington z 11. září 2001 a prohlásil, že Spojené státy jsou v boji proti al-Káidě efektivnější.

Prezident Spojených států se nevyhnul ani otázce finanční a ekonomické krize. „Naše snahy přinesly mnoho. Nemůžeme polevit a nepolevíme, dokud ze semínek rozvoje nevyroste větší prosperita pro všechny Američany a pro lidi na celém světě,“ upozornil.

Barack Obama
Zdroj: ČT24/AP Photo

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Nigeru se vzbouřili vojáci. Vládnoucí junta má prý situaci pod kontrolou

Vzbouřenci v Nigeru zaútočili na letiště a prezidentskou budovu v hlavním městě Niamey. V místě podle zdrojů agentury Reuters vypukly nepřetržitá střelba a výbuchy, na krátkou dobu bylo přerušeno vysílání státní televize a rozhlasu. Za ozbrojenými útoky podle tamního ministerstva obrany stáli vzbouření vojáci.
před 2 hhodinami

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
06:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
11:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 6 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 9 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 11 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.