Dolní komora polského parlamentu ve středu večer podle očekávání vyslovila důvěru vládě premiérky Beaty Szydlové. Vládu podpořilo 236 poslanců, proti hlasovalo 202 při 18 abstencích. Hlavním úkolem kabinetu bude podle Szydlové zajistit bezpečnost občanů, protože atentáty ve Francii ukázaly, že svět demokracie je stále ostřeji napadán nepřáteli svobody.
Szydlová slíbila „aktivní a asertivní“ zahraniční politiku svého kabinetu. Za klíčové označila vztahy se Spojenými státy jako „hlavním garantem světového míru“. Vyslovila se také proti rozdělování Evropské unie. V souvislosti s uprchlickou krizí však prohlásila, že za solidaritu nelze označovat „export problémů“, které si vytvořily jisté země, snažící se je svalit i na bedra druhých států.
Nová premiérka ještě jako opoziční politička kritizovala předchozí liberální vládu Ewy Kopaczové za to, že nakonec souhlasila s přerozdělením uprchlíků v Evropské unii podle kvót.
Program nové vlády: rozvoj, rozvoj a rozvoj
„Poláci se v říjnových volbách vyslovili pro změnu politiky. Polská politika musí být jiná,“ řekla Szydlová a ohlásila „konec arogance moci, konec pýchy“ po osmi letech vlády liberální Občanské platformy. Program nové vlády lze podle ní shrnout do tří slov: rozvoj, rozvoj a rozvoj.
Pro prvních sto dnů svého kabinetu slíbila zavést dětské přídavky ve výši 500 zlotých (asi 3200 Kč), snížení věku pro odchod do důchodu, zvýšení nezdaněné části příjmů, zavedení bezplatných léků od 75 let a zvýšení minimální hodinové mzdy. Nejde podle ní o výdaje, ale o investice do rozvoje společnosti. Financovat je chce mimo jiné zdaněním bank a hypermarketů či lepším vymáháním daní od velkých podniků.
Szydlová podle agentury Reuters rovněž uvedla, že Polsko hodlá během příštích let investovat minimálně bilion zlotých (více než šest bilionů Kč) do podpory hospodářského růstu a inovací. „Je to ten bilion zlotých určený na projekty ekonomického rozvoje, o kterém jsme mluvili během volební kampaně,“ dodala.
Kamiński může být členem vlády. Duda mu totiž udělil prezidentskou milost
Nevoli vyvolalo zejména u opozice rozhodnutí prezidenta Andrzeje Dudy omilostnit Mariusze Kamińského, člena nové konzervativní vlády, který byl nedávno nepravomocně odsouzen za zneužívání pravomocí. Duda a Kamiński pocházejí ze stejného politického tábora, euroskeptické konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS). Kamiński je vnímán značně kontroverzně, v očích liberální opozice ztělesňuje autoritářské tendence v PiS.
„Prezident Duda se vědomě zříká role arbitra a strážce ústavy kvůli vyřizování čistě stranických zájmů. Jestli jsi prezidentův stranický kolega, smíš porušovat zákon beztrestně,“ napsal liberální list Gazeta Wyborcza a dodal, že šéf státu se cítí natolik všemocný, že si ani nepočkal na verdikt odvolacího soudu.
Bývalý šéf protikorupčního úřadu Mariusz Kamiński byl letos v březnu uznán vinným ze zneužití pravomocí veřejného činitele, avšak odvolal se proti rozsudku s podmíněným trestem vězení na tři roky a desetiletým zákazem činnosti. V kabinetu premiérky Szydlové se má stát koordinátorem tajných služeb a zvláštních jednotek policie.
Prezidentská kancelář milost pro Kamińského neodůvodnila. Nicméně Dudův spolupracovník Andrzej Dera v televizi vysvětlil, že prý šlo o signál, že bojovníci proti korupci budou chráněni, a ne přísně trestáni.
Bývalý vicepremiér a ministr obrany Tomasz Siemoniak z opoziční Občanské platformy označil prezidentovo omilostnění Kamińského za „prvotní hřích“ počínajícího volebního období s dominancí PiS v novém parlamentu. Šéf státu měl podle Siemoniaka s milostí počkat, až soudy s Kamińským skončí, protože je lepší se očistit u soudu, než být očištěn politickým rozhodnutím.
