Rusko se v pátek během druhého dne vojenské invaze na Ukrajinu soustředilo na Kyjev, ověřené informace o tom, jak jeho jednotky postupují, je ale nadále těžké získat. V Kyjevě je slyšet intenzivní střelba a výbuchy, zněly čím dál blíže k vládní čtvrti v centru města, napsala agentura AP s odvoláním na své zpravodaje na místě. Zasažen byl jeden z mostů, dochází ke střetům s diverzními skupinami. Popis situace, který podává útočící Rusko, se výrazně liší od ukrajinských informací. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu varoval, že obránce Ukrajiny čeká těžká noc. Ukrajinská protiletadlová obrana ohlásila sestřelení letadla s ruskými výsadkáři.
Noc v Kyjevě bude těžší než den. Prezident Zelenskyj burcuje k obraně hlavního města
Rusko-ukrajinská válka (únor a březen 2022)
V Kyjevě je podle zpráv ze sociálních sítí slyšet intenzivní střelba. Ukrajinská protiletadlová obrana na sociální síti ohlásila, že sestřelila zhruba 40 kilometrů od Kyjeva nákladní letadlo Il-76 s ruskými výsadkáři. Moskva informaci nekomentovala. Podle agentury Unian transportní letadlo zničila ukrajinská stíhačka Su-27 krátce po půlnoci. V obci Vasilkiv jižně od hlavního města, kde se Rusové pokoušeli o výsadek, pokračují tvrdé boje, uvedla agentura Unian.
Podle britského ministerstva obrany byly v pátek večer ruské kolony postupující na Kyjev vzdáleny ještě více než 50 kilometrů od centra města. Těžké boje, včetně nasazení ruských raketometů, hlásila ukrajinská média z města Ivankiv, které leží asi 60 kilometrů od metropole.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil v pátek večer na sociálních sítích video, na kterém spolu se svými spolupracovníky a premiérem Denysem Šmyhalem stojí právě ve vládní čtvrti a oznamuje, že všichni zůstali v Kyjevě.
Krátce před půlnocí Zelenskyj oslovil Ukrajince v projevu. „Musím říci naprosto otevřeně, že tato noc bude těžší než den. Údery dopadají na hodně měst našeho státu, na Černihiv, Sumy, Charkov, na Donbas, města jižní Ukrajiny. Zvláštní pozornost patří Kyjevu. Nesmíme přijít o hlavní město,“ zdůraznil šéf státu podle agentury Interfax-Ukrajina.
„Nepřítel tuto noc na všech frontách nasadí všechny síly, které má, aby zlomil náš odpor, podle, krutě a nelidsky. Tuto noc budou útočit, tuto noc musíme vydržet. O osudu Ukrajiny se rozhoduje teď,“ prohlásil Zelenskyj. „Noc bude těžká, velmi těžká. Ale přijde ráno! Sláva Ukrajině,“ zvolal.
Podle Zelenského agresi nelze ospravedlnit, a tak si nepřítel vymýšlí čím dál absurdnější obvinění na adresu Kyjeva. Nedokáže ale vysvětlit, proč ostřeluje z raketometů dětské školky a obytné budovy: „Co je to za válku proti dětem ve školce? Cožpak ty jsou také neonacisté? Anebo vojáci NATO, ohrožující Rusko?“ ptal se prezident.
Kreml tvrdí, že ruským cílem je demilitarizovat Ukrajinu, aby nepředstavovala hrozbu pro Rusko, a očistit ji od „nacistů“.
Zelenskyj v pátek během dne také kritizoval západní sankce vůči Rusku jako nedostatečné a vyzval Evropany s bojovými zkušenostmi, aby přijeli Ukrajinu aktivně bránit. V pátek večer Zelenskyj navíc oznámil, že 40 minut telefonicky hovořil s americkým prezidentem Joem Bidenem. Podle ukrajinského prezidenta se rozhovor týkal i zpřísnění sankcí a konkrétní obranné pomoci.
Možné rozhovory o příměří
Moskva a Kyjev rokují o místě a času rozhovorů, uvedl v pátek mluvčí ukrajinského prezidenta Serhij Nykyforov. Podle něj je Ukrajina otevřená jednání o klidu zbraní.
„Musím odmítnout obvinění, že jsme odmítli vyjednávat. Ukrajina byla a zůstává připravena mluvit o klidu zbraní a míru,“ napsal podle agentury Reuters Nykyforov. „Souhlasili jsme s nabídkou prezidenta Ruské federace. Právě v těchto hodinách se strany konfliktu domlouvají na místě a čase pro proces vyjednávání.“
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak už v pátek ráno řekl, že Ukrajina je připravena zahájit s Ruskem jednání o neutrálním statusu země a odstoupení od snah o vstup do NATO, ale že požaduje bezpečnostní garance.
Rezoluce rady bezpečnosti OSN
Rusko v pátek večer v Radě bezpečnosti OSN podle očekávání vetovalo návrh rezoluce odsuzující ruskou invazi na Ukrajinu. Čína, Indie a Spojené arabské emiráty se zdržely hlasování. Zbývajících jedenáct členů Rady, tedy Spojené státy, Francie, Británie, Albánie, Brazílie, Gabon, Ghana, Irsko, Keňa, Mexiko a Norsko, předložený dokument podpořilo.
Návrh rezoluce, který předložily Spojené státy a Albánie, mimo jiné požadoval okamžité stažení ruských vojáků z Ukrajiny. Původní verze rezoluce byla před hlasováním zmírněna, aby se zajistilo, že Čína, Indie a SAE nebudou hlasovat proti, poznamenala agentura AFP s odvoláním na nejmenovaného diplomata. V textu se tak místo „odsuzuje“ objevilo, že Rada „lituje“, a byl vypuštěn odkaz na článek 7 Charty OSN, který hovoří o možných donucovacích opatřeních v případě, že je ohrožen mír.
Boje o letiště u Kyjeva
Ruská armáda uvedla, že se zmocnila strategického letiště Hostomel u Kyjeva, což jí umožnilo rychle přemístit síly k dobytí hlavního města. Rusové tvrdí, že již město odřízli od západu, což je směr, kterým se vydali mnozí z uprchlíků před invazí v kolonách aut klikatících se k polské hranici.
Situace okolo letiště Hostomel je ale nejasná: Moskva tvrdí, že ho ruské síly dobyly, zatímco ukrajinští vojáci říkají, že jejbuď znovu ovládli, nebo že o letiště se stále bojuje, poznamenal zpravodaj ruské redakce BBC.
V Kyjevě je podle něj nejvíce napjatá situace ve čtvrti Oboloň na severu metropole, kde byly během dne slyšet výbuchy a odehrávaly se potyčky s diverzanty. Dobrovolníkům tam rozdávali zbraně, zatímco armádní jednotky budovaly obranné pozice na okrajích metropole. V centru několikrát během dne sirény ohlásily letecký poplach.
Intenzivní palba se soustředila na most přes řeku Dněpr, který spojuje západní a východní část města. Asi 200 ukrajinských vojáků zaujalo obranné pozice a krylo se za obrněnými vozidly a pod mostem. Další klíčový most vedoucí do hlavního města byl vyhozen do povětří, z trosek stoupal kouř, vylíčila AP.
Kyjevský starosta Vitalij Klyčko označil situaci za hrozivou. „Příští noc a ráno budou bez přehánění velice složité. Ruská vojska jsou už u hlavního města. Vojáci a policisté zneškodňují ve městě diverzní skupiny,“ napsal na sociální síti podle agentury Interfax-Ukrajina.
Situace na ostatních bojištích
Mluvčí ruského ministerstva obrany generál Igor Konašenkov podle agentury TASS v pátek večer řekl, že ruští vojáci během dne sestřelili dvanáct leteckých strojů ukrajinských sil. Jedná se podle něj o šest bojových letounů, jeden vrtulník a pět bezpilotních aparátů. Kromě toho prý Ukrajinci přišli o 67 tanků a dalších obrněných vozidel, 16 raketometů a 87 speciálních vojenských vozidel.
„Celkem ruské ozbrojené síly vyřadily 211 vojenských objektů ukrajinské vojenské infrastruktury. Mezi nimi je 17 velitelských stanovišť a komunikačních center, 19 protiletadlových raketových systémů S-300 a Osa, 39 radarových stanic,“ uvedl Konašenkov.
Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová na druhé straně na Facebooku odpoledne vyčíslila, že ruské síly od zahájení agrese přišly o 80 tanků, 516 dalších různých obrněných vozidel, deset letounů, sedm vrtulníků. Kromě toho bylo podle ní zabito, zraněno nebo zajato 2800 ruských vojáků. Údaje, které obě strany uvádějí, nelze ověřit z nezávislých zdrojů.
Představitel kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak podle tiskových agentur ujišťoval, že území, která se stala terčem ruského útoku, jsou nadále „pod kontrolou“. Tíživá situace je podle něj v Charkově na severovýchodě země v blízkosti ruských hranic. Místní úřady také informovaly, že ruské jednotky po tuhém boji s obránci překročily na jihu země Dněpr, čímž se jim otevřela cesta pro postup na město Cherson.
Ve svízelné situaci se ocitla také města Sumy a Konotop na severovýchodě Ukrajiny. Podle Konašenkova je ruské síly už zcela obklíčily. Zpravodaj deníku Kommersant informoval o střelbě, která se ozývá v Oděse. Podle něj se zdá, že město bylo napadeno z moře.
Ukrajina v pátek také obvinila ruské válečné lodě, že v pátek nedaleko ukrajinského přístavu Oděsa ostřelovaly a zasáhly tanker Millennial Spirit plující pod moldavskou vlajkou a nákladní loď Namura Queen s panamskou vlajkou. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na ukrajinské úřady.
Představitelé OSN oznámili 25 mrtvých civilistů, většinou z ostřelování a náletů, a odhadli, že asi 100 tisíc lidí opustilo své domovy. Podle odhadů by počet uprchlíků mohl dosáhnout až pěti milionů, pokud by se boje dále vyostřily.
Větší odpor, než Rusko čekalo
Rusko se zřejmě na Ukrajině setkává s větším odporem, než jaký čekalo, ovšem zatím do ofenzivy vyslalo jen třetinu jednotek nasazených poblíž ukrajinských hranic. „Nepostupují na Kyjev tak rychle, jak očekávali, že se jim bude dařit,“ uvedl nejmenovaný vysoce postavený činitel amerického ministerstva obrany podle televize CNN. Ruská ofenzíva podle něj patrně ztratila něco ze svého spádu.
Ruská armáda údajně více než dvě stě krát vypálila rakety na ukrajinské cíle a v některých případech zasáhla i civilní rezidenční lokality. Podle amerického hodnocení invaze stále postupuje po třech hlavních osách, které směřují na Kyjev, Charkov a dále z Krymu směrem na severozápad. Představitel Pentagonu uvedl, že invaze je podle Washingtonu stále v úvodní fázi, přičemž za její konečný cíl je považováno svržení ukrajinské vlády.
Největší změnou, kterou USA pozorují, je prý vývoj tažení ruských jednotek na jihu Ukrajiny. Vedle postupu Rusů od Krymu směrem k městu Cherson na řece Dněpr je údajně také možno pozorovat odklon části sil na severovýchod ve směru na město Mariupol a region Donbasu. Zástupce Pentagonu uvedl, že USA mají signály o „obojživelném útoku“ západně od Mariupolu.
Putin navrhl státní převrat
Ruský prezident Vladimir Putin už v pátek odpoledne označil vedení Ukrajiny za bandu narkomanů a neonacistů, s níž neočekává dohody. Vyzval ukrajinskou armádu, aby provedla převrat. Podle agentury TASS to šéf Kremlu řekl na zasedání bezpečnostní rady státu. Nedlouho předtím Putin podle čínské televize CCTV tamějšímu prezidentovi Si Ťin-pchingovi tvrdil, že Rusko je ochotno s Ukrajinou jednat na vysoké úrovni.
„Ještě jednou vyzývám vojáky ukrajinských ozbrojených sil: nedovolte neonacistům a banderovcům používat vaše děti, vaše manželky a staré lidi jako lidské štíty, vezměte moc do svých rukou,“ citoval TASS Putinovu výzvu ukrajinské armádě k puči.
Portál RBK Ukrajina kolem pátečního poledne informoval, že Zelenskyj opět vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby kvůli bojům přistoupil na diplomatická jednání. „Chci se ještě jednou obrátit na prezidenta Ruské federace. Na celém ukrajinském území se odehrávají boje. Pojďte si sednout k jednacímu stolu, abychom ukončili umírání lidí,“ naléhá Zelenskyj.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dříve podle agentury TASS řekl, že Moskva je připravena vyjednávat s Kyjevem teprve poté, co Ukrajina složí zbraně, a že Zelenskyj promarnil své dřívější příležitosti k jednání. V pátek odpoledne ale agentura RIA Novosti s odkazem na mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova napsala, že Rusko je připraveno jednat a nabízí, že pošle svoji delegaci do Minsku.
Vyrábějte zápalné lahve, vyzval generální štáb Ukrajince
Ukrajinský generální štáb žádá obyvatele, aby informovali o pohybu ruské vojenské techniky. Vyzývá také k výrobě Molotovových koktejlů. „Nepřítel čím dál častěji ničí civilní infrastrukturu a obydlí, aby zastrašil ukrajinskou populaci,“ upozornil generální štáb s tím, že ruská armáda se blíží ke Kyjevu z několika směrů.
Už v pátek nad ránem Kyjevem otřásly mohutné exploze. Dle ministerstva vnitra se podařilo sestřelit ruské letadlo. Trosky stroje zasáhly obytné budovy a zranily několik lidí. Obranný systém rovněž zlikvidoval dvě rakety.
„Děsivé ruské raketové útoky na Kyjev. Naposledy naše hlavní město něco podobného zažilo v roce 1941, kdy na něj zaútočilo nacistické Německo. Ukrajina toto zlo porazila a porazí i toto,“ komentoval dění ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
Podle ukrajinského vedení využívá ruská armáda k útokům na Kyjev běloruskou leteckou základnu poblíž města Gomel, necelých 25 kilometrů od hranice s Ukrajinou.
Server Ukrajinska pravda s odkazem na zpravodajské zdroje přibližuje údajný ruský plán na obsazení Kyjeva. Ten zahrnuje vylákání bojovníků z metropole, obsazení letišť, útoky na elektrické a komunikační sítě za účelem vytvoření paniky.
Ruské síly podle listu dále plánují organizovat žhářské útoky a rabování a dále tak vyostřit situaci, spustit kyberútoky na vládní weby a nekontrolovanou vlnou uprchlíků ztížit manévrování pro ukrajinskou armádu.
Cílem je obsadit vládní budovy, zajmout vedení Ukrajiny a donutit jej podepsat mírovou dohodu dle diktátu Moskvy pod výhrůžkou četných civilních obětí. Podle webu Ukrajinska pravda by Ukrajina mohla být rozdělena na dvě části, podobně jako východní a západní Německo.
Podle britského ministra obrany Bena Wallace hodlá Moskva obsadit celou Ukrajinu, první den invaze se ale armádě nepodařilo naplnit stanovené cíle. Ruský vládce Vladimir Putin se podle britského ministra domníval, že Ukrajinci přivítají ruská vojska jako osvoboditele a v invazním úsilí jim pomohou. „Zcela se přepočítal,“ konstatuje Wallace.
Porošenko: Putin nikdy Ukrajinu nedostane
Americká CNN se v pátek během vysílání živě spojila s bývalým ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem. Politik, který měl dlouho nadstandardní vztahy s Vladimirem Putinem, přímo v kyjevských ulicích ukazoval útočnou pušku a na dotaz moderátora, jak dlouho spolu se spolubojovníky dokáže odolávat (ruským útokům), odpověděl, že navždy.
„Putin Ukrajinu nikdy nedostane. Bez ohledu na to, kolik má vojáků, raket a jaderných zbraní. My Ukrajinci jsme svobodný národ,“ vzkázal do Moskvy.
Porošenko ale není jediným ukrajinským politikem, který chce za svoji vlast bojovat. I bývalý boxerský šampion v těžké váze a nynější starosta Kyjeva Vitalij Klyčko řekl, že se připojí ke svému bratrovi Vladimirovi a budou společně bojovat v „krvavé válce“ proti ruské armádě, která ve čtvrtek zahájila invazi na Ukrajinu. Rovněž jeho bratr je boxerský šampion.
„Nemám jinou volbu, musím to udělat. Budu bojovat,“ řekl britské televizi ITV padesátiletý starosta Klyčko, jemuž se za jeho sportovní kariéry přezdívalo Doktor železná pěst. Kyjev je podle něj v ohrožení a nejdůležitější je spolupracovat s policií a s armádou na ochraně kritické infrastruktury. Například zajistit, aby nebyly přerušeny dodávky elektřiny, plynu a vody.
Sirény zněly i Lvovem
Hranice země již podle štábu překročily dvě třetiny z nashromážděných ruských vojsk, tedy šedesát z devadesáti bojových skupin, každá o síle šest set až tisíc vojáků. Ruské jednotky se nyní soustřeďují u východoukrajinských měst Charkov a Doněck a také na jihu země, uvedl podle agentury DPA mluvčí generálního štábu.
V pátek dopoledne se ozývaly hlasité exploze v Charkově. Lídři samozvaných donbaských republik podle agentury Reuters očekávají, že brzy se jejich jednotky pohnou mimo území, které si posledních osm let nárokují.
Invazní vojska se kromě toho snaží vytvořit koridor mezi okupovanými regiony v Donbasu a okupovaným poloostrovem Krym. V pátek ráno se rozezněly sirény v západoukrajinském Lvově.
Obránci Hadího ostrova jsou hrdinové Ukrajiny
Skupinu pohraničních strážců obklíčených na Hadím ostrově v Černém moři Kyjev vyznamenal řádem Hrdina Ukrajiny.
Se skupinou třinácti vojáků Ukrajina ztratila kontakt ve čtvrtek poté, co ostrov ostřeloval křižník ruského námořnictva. Při obraně drobného ostrova všech třináct příslušníků pohraniční stráže zahynulo.
Server Ukrajinska pravda a nejmenovaný ukrajinský činitel zveřejnili záznam komunikace mezi invazním plavidlem a skupinkou na ostrově. „Toto je ruská válečná loď. Složte zbraně a vzdejte se, abychom zabránili krveprolití a zbytečným obětem. Jinak vás budeme ostřelovat,“ oslovili Rusové ukrajinské vojáky.
Obránci Hadího ostrova odpověděli nevybíravě, poslali Rusy sprostě k šípku, načež ruské plavidlo zahájilo palbu.
OSN: Až pět milionů uprchlíků
Minimálně sto tisíc Ukrajinců uprchlo ze svých domovů a desítky tisíc už opustily zemi, odhaduje OSN, podle níž ruská invaze může vyhnat z vlasti až pět milionů lidí. Organizace spojených národů upozorňuje, že v částech Ukrajiny už se palivo, hotovost či zdravotnické potřeby stávají nedostatkovým zbožím.
„Stále se snažíme zjistit, jaká civilní infrastruktura byla kde zasažena,“ poznamenala Afshan Khanová z UNICEF. Mluvčí lidskoprávní kanceláře OSN Ravina Shamdasaniová uvedla, že OSN eviduje nejméně 25 civilních obětí ruského bombardování a leteckých úderů a stovku zraněných. Zdůraznila, že pravděpodobně jde o výrazné podcenění skutečných čísel.