Česko na jednání šéfů vnitra EU v Lucemburku důrazně odmítlo trvalé povinné kvóty na přerozdělování uprchlíků. Na návrzích Evropské komise se jednotlivé země neshodnou, Německo proto raději navrhlo změnit téma, sdělil po jednání první náměstek ministra vnitra Jiří Nováček. Premiér Bohuslav Sobotka kvůli případnému zavedení dalších kvót nevyloučil ani možnost žaloby.
„Přesvědčovali jsme naše partnery, že se relokační mechanismy neosvědčily a nefungují. Odmítavé stanovisko obou návrhů je ale zatím v menšině,“ konstatoval Nováček před jednáním v Lucemburku.
Po schůzce byl už optimističtější. „Ten krok Německa byl s ohledem na jejich předchozí postoje určitou změnou k jakémusi hlasu rozumu, kdy se na to díváme tak, abychom dále nedráždili jednotlivé národní státy,“ řekl náměstek k německému návrhu věnovat se raději jiným bodům spojeným s azylovou politikou.
Státy se prý shodly, že změny jsou třeba, ale není správná chvíle
Podle něj státy EU vědí, že je třeba upravit dublinský systém, řada zemí ale začala mít pochybnosti o nutnosti hlubokých změn ve chvíli, kdy začala fungovat dohoda EU a Turecka a počty migrantů se zásadně snížily.
Německý ministr Thomas de Maiziére přiznal, že nalezení shody na kvótách bude těžké a bude proto lepší se soustředit na jiné části plánů.
Také nizozemský státní tajemník pro spravedlnost a migraci Klaas Dijkhoff poznamenal, že je třeba návrhy Komise nejprve prostudovat a pak najít řešení, které „bude přijatelné pro všechny“. „Nerozhodli jsme, kterou variantu přijmeme. Na to máme čas,“ poznamenal eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos s tím, že čeká ještě další diskusi na úrovni členských států.
Česko žádá, aby o uprchlických kvótách jednal summit EU a aby rozhodl o celkovém směřování. Nejbližší jednání prezidentů a premiérů osmadvacítky je plánováno na konci června.
- První z nich počítá s doplněním stávajícího dublinského systému o trvalý mechanismus, který by zemím v potížích ulehčil. „Dublin plus“ by byl podobný řešení, které už členské země jednorázově přijaly vloni ve snaze pomoci Itálii a Řecku.
- Druhou variantou by bylo plné nahrazení stávajícího systému, kdy azylovou žádost řeší první země, ve které se uprchlík dostal na území EU. Místo toho by byli na základě „distribučního klíče“ migranti rovnou přerozdělováni po všech zemích Unie. Podobně jako u nynějších kvót by počet přesouvaných migrantů závisel na velikosti, ekonomickém výkonu země, ale možná také na míře nezaměstnanosti či na tom, kolik stát přijal uprchlíků v minulosti.
Šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek odmítá kritiku, že je Česko při řešení migrační krize málo solidární. Česká republika a další země visegrádské skupiny podle něj opakovaně ukázaly, že jsou připraveny pomoci například balkánským zemím.
„Máme problém souhlasit s povinnými kvótami. Jsme přesvědčeni, že to nefunguje. Pro politiky je nemožné vysvětlovat lidem, že musejí akceptovat tento závazný systém, když lidé vidí, že migranti nechtějí zůstat v Česku,“ konstatoval ministr.
Českem nyní hýbe kauza skupiny iráckých křesťanů, kteří měli dostat azyl v Česku, ale velká část z nich utekla do Německa. Když tam neuspěli, rozhodli se vrátit do Iráku. Péči o migranty zajišťoval nadační fond Generace 21.
Změn v azylovém systému se týká celkem pět návrhů z pera Komise. Jde o plány na pojistky proti takzvanému druhotnému pohybu žadatelů o azyl po území EU a další témata jako lepší práce s informačními systémy, změny pravomocí Evropského podpůrného a azylového úřadu (EASO) a podobně.
„Některé z nich v obecné rovině dávají smysl a dá se o nich jednat,“ podotkl Nováček. Země EU by měly v Lucemburku oznámit, kdy a kolik syrských běženců přijmou z Turecka na základě dohody Bruselu s Ankarou.
Uprchlíci s právem na azyl mají zamířit i do Česka. „Holandské předsednictví má předložit svou představu o urychlení plnění dohody. Zatím to vypadá na 22 osob měsíčně, Česká republika ale bude striktně dbát na to, aby měla dostatek času na bezpečnostní prověrky,“ prohlásil Nováček. Tito lidé by se měli započítat do již dohodnutých počtů uprchlíků. Nejedná se tedy o novou českou povinnost.
Dosavadní kvóty v praxi téměř nefungují
Unijní země se loni dohodly na mimořádném přerozdělení nejprve 40 tisíc a poté dalších 120 tisíc syrských, iráckých a eritrejských žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. Prozatím jich ale bylo přestěhováno pouze několik stovek.
Přestože se země EU na přerozdělení dohodly navzdory odporu Česka, Slovenska, Maďarska a Rumunska loni v září, pouze patnáct členských států začalo mechanismus uvádět do praxe. Evropský parlament (EP) 12. dubna vyzval členské země EU k solidaritě, Evropská komise chystá změnu pravidel, podle kterých se rozhoduje o žádostech o azyl.
Evropský soudní dvůr už dostal kvůli schváleným kvótám dvě žaloby, které podalo Slovensko a Maďarsko. Česko se k žalobě nepřipojilo – premiér Bohuslav Sobotka ji tehdy nepovažoval za vhodný krok. V případě trvalých kvót by ale reakce vlády mohla být tvrdší, naznačil nedávno Sobotka.
