Berlín - Severoatlantická aliance a Rusko, jejichž vztahy se výrazně zhoršily kvůli konfliktu na východě Ukrajiny, obnovily přímé spojení - takzvanou horkou linku - pro případ krizových situací. Komunikační kanály jsou podle německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung nepřetržitě otevřené a pravidelně se prověřují. V Bruselu nicméně neupřesnili, kdy byl systém opět uveden do provozu. Na Ukrajině mezitím údajně nabraly o víkendu znovu na síle ozbrojené srážky mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty.
„NATO a ruské vojenské úřady udržují komunikační spojení. Jak vrchní velitel sil v Evropě, tak předseda Vojenského výboru NATO mají možnost spojit se se svými ruskými kolegy,“ sdělila Aliance na dotaz německého listu. Podle FAZ byla ruské straně minulý týden předána kontaktní čísla. Celá záležitost je prý přitom klasifikovaná jako „tajná“.
Deník tvrdí, že jde o výsledek iniciativy německého ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera. Loni v prosinci vzhledem k napětí souvisejícím s konfliktem na Ukrajině navrhl znovu zřídit pravidelné spojení pro krizové případy. V pozadí tohoto návrhu byl zvýšený počet letů ruských dálkových bombardérů, které mohou nést jaderné zbraně, píše FAZ. Jen během loňského roku letouny NATO ve čtyřech stovkách případů zasahovaly v evropském vzdušném prostoru proti ruským bojovým letadlům, která měla vypnuté transpondéry a nehlásila se.
Deník v souvislosti s novým spojením Severoatlantické aliance s ruským velením připomíná „horkou linku“ mezi Washingtonem a Moskvou, kterou Spojené státy a bývalý Sovětský svaz mezi sebou zřídily po kubánské krizi z roku 1962, jež hrozila přerůst v jaderný konflikt.
Boje na Ukrajině prý o víkendu nabraly na síle
Na východě Ukrajiny navzdory příměří pokračují srážky mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty. Podle Kyjeva střety o víkendu zesílily a rebelové za posledních 24 hodin zabili dva lidi: jednoho civilistu a jednoho ukrajinského vojáka. Dalších šest vojáků bylo zraněno.
Podle mluvčího ukrajinské armády Andrije Lysenka se pozice ukrajinských sil v uplynulých 24 hodinách staly terčem 16 ostřelování. Rebelové přitom prý používali zbraně vyšších kalibrů, které na základě únorových mírových dohod měly být z bojové linie staženy. V sobotu večer byl také zabit jeden civilista při palbě vzbouřenců na stanoviště ukrajinské armády nedaleko bašty rebelů v Doněcku, uvedl místní prokyjevský policejní šéf Vjačeslav Abroskin.
Radnice v Doněcku poprvé po několika týdnech uvedla, že ukrajinská armáda opět ostřelovala některé části města. V noci na dnešek přitom podle místních lékařů bylo zraněno nejméně šest rebelů. Zástupce separatistů Denis Pušilin odsoudil „provokace“ ukrajinské armády a varoval před možným obnovením „rozsáhlých bojů“ ze strany rebelů.
Ukrajinská armáda bojuje na východě země s proruskými vzbouřenci více než rok, konflikt si dosud vyžádal přes 6100 mrtvých. V únoru v Minsku se za přítomnosti nejvyšších představitelů i Ruska, Francie a Německa dohodlo příměří, které se přes občasné střety v zásadě dodržuje, zůstává ale velmi křehké. Obě strany se vzájemně obviňují z jeho porušování.
