Músáví nebo Ahmadínežád? Je to jedno, říká Obama

Washington - Americký prezident Barack Obama se nechce do vnitropolitické situace v Íránu vměšovat. Nepostavil se proto ani na stranu íránské opozice a prohlásil, že mezi politikou prezidenta Ahmadínežáda a jeho rivala Músávího není žádný velký rozdíl. USA prý tak jako tak budou mít co dočinění s nepřátelským režimem. Obama na závěr dodal: "Počkejme a uvidíme." Mezitím v Teheránu probíhají další protivládní protesty a šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Muhammad Baradej připustil, že se Írán snaží získat technologie pro výrobu jaderné zbraně.

„Jak se bude vyvíjet situace v Íránu v příštích dnech a týdnech, o tom musí rozhodnout především íránský lid. Ale musí se dodržovat základní princip, že hlas lidí musí být vyslyšen, a ne potlačován,“ prohlásil Obama.

„Rozdíl mezi Ahmadínežádem a Músávím z hlediska jejich nynější politiky není možná tak velký, jak se říká. V každém případě budeme mít co do činění s režimem vůči USA historicky nepřátelským,“ pokračoval prezident v rozhovoru pro televizní stanici CNBC.

Obama zároveň zdůraznil, že USA se rozhodně nebudou do vnitřních záležitostí Íránu vměšovat, že prostě počkají a pak se uvidí. I nadále ale Washington nevzdá úsilí jednat s Teheránem o ukončení jeho jaderného programu, který Spojené státy tolik znepokojuje.

Mezinárodní agentury pro atomovou energii Muhammad Baradej dnes v rozhovoru pro BBC připustil, že se Írán se snaží získat technologie pro výrobu jaderné zbraně. Podle něj tak chce Írán získat postavení velmoci na Blízkém východě. Vysílá tím také zprávu ostatním zemím, že chce být přizván na mezinárodní jednání. Írán chce pokračovat ve svém jaderném programu, přestože OSN kvůli tomu na zemi uvalila sankce.

Příznivci Músávího chystají na dnešek další demonstraci

Íránský režim mezitím zesiluje represivní opatření. První mrtví v ulicích Teheránu mají Íránce varovat před účastí na dalších demonstracích. Celkem mají protesty už osm obětí. I přesto ale dál pokračují. Příznivci Míra Hosejna Músávího se odpoledne sejdou na teheránském náměstí Hafte Tír.

Současné demonstrace jsou nejmasovějšími protesty od roku 1979, kdy revoluce svrhla režim tehdejšího šáha. Jeho syn vidí v sílících protestech také hrozbu pro vládu íránských duchovních. „Džin byl vypuštěn z láhve. A tentokrát lidé nepoleví. Nevrátí se a neřeknou: 'Dobře, zkusili jsme to, ale neuspěli jsme'. Myslím si, že na svých požadavcích budou trvat,“ říká bývalý korunní princ Íránu Reza Pahláví.


Podle stanice BBC v noci na dnešek provedly oddíly islámských dobrovolníků razii na studentských kolejích v několika íránských městech. Univerzity patří k nejvytrvalejším odpůrcům režimu a na té v Teheránu se konají protesty už několik dní, protože při nedělní noční razii na teheránských kolejích prý přišli o život tři lidé. Přes 100 přednášejících údajně rezignovalo.  

Zahraniční novináři čerpají informace z internetu

Zahraniční novináři na protivládní demonstrace nesmí, zakázalo jim to tamní ministerstvo kultury. Hlavním zdrojem informací je tak hlavně internet, který ale vláda také blokuje. Trnem v oku jí jsou hlavně sociální sítě nebo blogy, odkud novináři čerpají například videa a komentáře. Íránské revoluční gardy dnes pohrozily majitelům internetových serverů, že proti nim zakročí, pokud budou pokračovat v šíření informací o povolební krizi.   

Íránská vláda se snaží zahraniční novináře dostat ze hry všemi způsoby. Mnohým z nich neprodloužila víza, která dostali ke vstupu do země před volbami. Redakce často dělají rozhovory s Íránci telefonem a monitorují státní íránská média. 


Sarkozy: Výsledky íránských voleb jsou odpornou novinou

Vůbec poprvé dnes podle listu Le Figaro odsoudil vývoj v Íránu francouzský prezident Nicolas Sarkozy. „Tyto výsledky (voleb) jsou odpornou novinou. Íránský lid si zaslouží něco jiného,“ prohlásil Sarkozy. Řekl také, že je situací v Íránu znepokojen, a reakci úřadů označil za nepřiměřenou.    

Podle prezidenta je otázkou, proč jsou odpůrci zavíráni do vězení, proč je odpor potlačován takovou silou a proč bylo tolik obětí při manifestacích, když ti, kteří jsou u moci, tvrdí, že přesvědčivě zvítězili ve volbách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

MMF zhoršil výhled české ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst české ekonomiky 2,6 procenta. U světové ekonomiky pak MMF výhled zlepšil na 3,1 procenta.
04:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Die Zeit musel vydat nahrávky úřadům, redakce hovoří o porušení svobody tisku

Německé státní zastupitelství a kriminalisté v hamburské redakci týdeníku Die Zeit zabavili nahrávky k případu podnikatelky Christiny Blockové, která čelí obvinění z únosu svých dětí od jejich otce z Dánska. Vedení redakce v prohlášení postup vyšetřovatelů, kteří prý hrozili prohlídkou kanceláří, tvrdě odsoudilo jako „porušení svobody tisku“. Die Zeit nyní podniká právní kroky. Podle agentury AFP se případ dotýká bývalého šéfa německé rozvědky BND Augusta Hanninga, kterého policie před týdnem zadržela kvůli jiné kauze pro podezření ze špionáže.
před 5 hhodinami

Není vhodná doba uzavírat obchodní dohody s agresorem, říká Cichanouská

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská kritizuje rozhodnutí prezidenta USA Donalda Trumpa nakoupit ruskou ropu. Podle Cichanouské Rusko i Bělorusko zneužívají ochoty Západu uvolňovat sankce výměnou třeba za propuštění politických vězňů. Svého politického vězně v Bělorusku má nově i Česko – programátor Vital Děmidčik s českým a běloruským občanstvím skončil ve vazbě, když přijel navštívit nemocnou matku. Běloruské úřady ho stíhají za podporu ukrajinské armády.
před 7 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Slovinci odmítli posílení vyšetřovacích komisí, zřejmě se vyslovili proti zrušení poplatků médiím

Slovinci v nedělním referendu těsnou většinou zamítli vládní reformní program, který tamní opozice označuje za „autoritářský“. Podle tamních médií jde o symbolickou porážku nacionalistického premiéra Janeze Janši. Informovala o tom agentura AFP. Slovinci se také podle skoro úplných výsledků nedělního poradního referenda vyslovili proti zrušení poplatků za veřejnoprávní vysílání.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Stovkám francouzských supermarketů přestaly kvůli kyberútokům fungovat mrazáky

Ve stovkách francouzských supermarketů přestala fungovat chladicí zařízení a řada čerstvých nebo mražených potravin se zkazila, informoval v pondělí francouzský deník Ouest-France. Šlo o kybernetický útok, uvedli šéf maloobchodního řetězce Coopérative U Dominique Schelcher nebo představitelé obchodní skupiny Les Mousquetaires.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusko nechce přijmout energetické příměří vyhlášené Trumpem, řekl Zelenskyj

Je čím dál víc zřejmé, že Rusko není ochotno přistoupit na energetické příměří navržené Spojenými státy, uvedl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pokračujících ruských útocích na ukrajinskou energetiku. Dřív během dne Zelenskyj vyzval USA, aby donutily Kreml příměří dodržovat. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle agentur prohlásil, že Kyjev si nezaslouží pauzu ve válce. Ukrajina se pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Němci dopadli podezřelé ze žhářství v Polsku. Jde o hybridní válku, uvedl Tusk

Polský premiér Donald Tusk v pondělí oznámil, že německá policie na polskou žádost zadržela dva turecké občany, kteří jsou podezřelí, že v září u Varšavy podpálili pozemní stanici společnosti Starlink. Označil to za další akt hybridní války. Ministr pověřený koordinací zvláštních služeb Tomasz Siemoniak uvedl, že za sabotáží stojí Rusko.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.