Mír v Afghánistánu? USA jednají s Tálibánem

Kábul - Spojené státy se zapojily do předběžných jednání s extremistickým hnutím Tálibán o možném urovnání ozbrojeného konfliktu, který již deset let sužuje Afghánistán. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil afghánský prezident Hamíd Karzáí. Jde tak o první oficiální potvrzení přímého vyjednávání Američanů s příslušníky Tálibánu. USA Karzáího tvrzení podle agentury AFP odmítly komentovat, ale přiznaly že využívají „široké škály kontaktů, aby podpořily usmiřovací úsilí“ v Afghánistánu.

„Probíhají mírová jednání s Tálibánem. Zahraniční armády a zejména samy Spojené státy se do těchto jednání zapojily,“ řekl Karzáí na setkání s novináři v Kábulu. „Bez komentáře,“ reagovala na dotaz AFP k situaci mluvčí amerického ministerstva zahraničí Megan Mattsonová. „Nicméně afghánský proces usmiřování jsme opakovaně podpořili,“ dodala. Již dříve diplomaté sdělili, že několik měsíců se konají předběžné rozhovory mezi oběma stranami.

Sám Karzáí, který je kategorickým zastáncem mírových jednání, prohlašuje již dlouho, že Afghánci jsou s povstaleckými skupinami v kontaktu. Dnešní prezidentovo prohlášení je ale podle Reuters prvním oficiálním potvrzením, že se Spojené státy do rozhovorů zapojily. Americké velvyslanectví v Kábulu nicméně tyto informace odmítlo potvrdit. Podle Karzáího někteří ze zástupců Tálibánu, kteří se sešli s členy mírové rady ustavené Karzáím, jednali jen sami za sebe, zatímco další hovořili za širší hnutí.

Nahrávám video

Pro Američany bylo obtížné najít složky Tálibánu pro jednání. Mnozí z vůdců hnutí zůstávají neznámí nebo v ilegalitě od doby, kdy po zahájení invaze na podzim 2001 opustili Kábul. Jednání by však mohla být přínosná zejména poté, co Rada bezpečnosti OSN v pátek jednomyslně schválila usnesení, podle něhož se má v případě sankcí OSN zacházet s Tálibánem a teroristickou sítí al-Káida odděleně. Tento krok má za cíl podpořit úsilí afghánské vlády o usmíření.

Americký ministr obrany Robert Gates začátkem června sdělil, že politická jednání s Tálibánem by se mohla uskutečnit do konce letošního roku, pokud NATO v terénu bude postupovat a udrží tlak na povstalce. Ministryně zahraničí Hillary Clintonová tálibánce vyzvala, aby se distancovali od al-Káidy, vzdali se násilí a uznali afghánské úřady v čele s Karzáím.

Mnozí Afghánci, hlavně ženy a aktivisté občanských společností, se ale obávají, že rozhovory s povstalci mohou zmařit velkou část pokroku, jehož bylo dosaženo ve společnosti po svržení tálibánského režimu před deseti lety. Někteří pozorovatelé soudí, že kontakty s povstalci jsou nejspíš pouze na základní úrovni a mají daleko k efektivním rozhovorům.

Americký ministr zahraničí Robert Gates
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Nigeru se vzbouřili vojáci. Vládnoucí junta má prý situaci pod kontrolou

Vzbouřenci v Nigeru zaútočili na letiště a prezidentskou budovu v hlavním městě Niamey. V místě podle zdrojů agentury Reuters vypukly nepřetržitá střelba a výbuchy, na krátkou dobu bylo přerušeno vysílání státní televize a rozhlasu. Za ozbrojenými útoky podle tamního ministerstva obrany stáli vzbouření vojáci.
před 25 mminutami

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
06:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
11:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 4 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 7 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 9 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.