Mayová po setkání s Junckerem: Stanovili jsme směr pro další práci našich vyjednavačů

Středeční podvečerní bruselská diskuse britské premiérky Theresy Mayové a předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera umožnila stanovit směr pro další práci týmů rokujících o britském odchodu z Evropské unie. V rozhovoru pro BBC to večer uvedla Mayová s tím, že se k dalším jednáním – včetně nové schůzky s Junckerem – do Bruselu vrátí v sobotu, tedy den před mimořádným summitem 27 zemí EU k brexitu.

„Jsou některé zbývající věci, o kterých jsme s panem předsedou Junckerem dnes večer mluvili,“ připustila Mayová v rozhovoru, jehož přepis médiím poskytlo britské velvyslanectví při EU. Cílem nadcházejících vyjednávání a sobotní cesty Mayové prý bude zajistit, že „budeme moci tento proces ukončit způsobem, který bude v zájmu všech našich občanů“.

Středeční schůzka byla oznámena teprve v úterý a zástupci EK ani britské vlády příliš podrobností o obsahu setkání nesdělili. Podle mluvčího Komise Margaritise Schinase přijela Mayová na „odpolední čaj“. Setkání plánované původně na půl hodiny se ale podle zpravodaje ČT Lukáše Dolanského nakonec protáhlo na dvě hodiny.

Bez podrobností o „dobrém pokroku“ hovořil po schůzce Mayové s Junckerem jeden z mluvčích Evropské komise. „Práce pokračují,“ dodal stručně.

Oba politici se s žurnalisty ve středu společně nesetkali. Před rozhovorem, který se podle očekávání měl týkat dění v EU i v Británii v souvislosti s blížícím se britským odchodem z evropského bloku a především přípravy deklarace o podobě budoucích vztahů, si Mayová s Junckerem jen potřásli rukama a na otázky neodpovídali.

Loňská schůzka pomohla jednání odblokovat

Za sedmadvacet zemí EU o podobě brexitu vyjednává tým vedený Michelem Barnierem. Británie by měla Unii opustit 29. března příštího roku. Už loni v prosinci ale Mayová do rozhovorů vstoupila formou podobné schůzky s Junckerem, která tehdy napomohla odblokování jednání.

Nyní mají obě strany na stole text smlouvy o britském vystoupení, která upravuje konkrétní okolnosti brexitu. Dokument už schválila – byť za cenu několika rezignací – vláda Mayové. Premiérku nyní čeká zásadní zkouška, když bude smlouvu prosazovat ve skepticky naladěném britském parlamentu.

Na straně evropských zemí na poslední chvíli se svými požadavky v souvislosti s Gibraltarem přišlo Španělsko, ohledně rybolovu chce ještě některé věci prosadit Francie. Podle diplomatů by se ale nyní text smlouvy jako takové neměl znovu otevírat, zbývá do něj jen doplnit termín konce případně prodlouženého přechodného období.

O vývoji vyjednávání kolem brexitu budou ve čtvrtek dopoledne opět mluvit také velvyslanci 27 členských zemí EU (bez Británie).

Španělské a francouzské požadavky by mohly být zapracovány do nyní vznikající politické deklarace, v níž chtějí obě strany definovat, jak si svou spolupráci v řadě oblastí představují v budoucnosti. Tento asi dvacetistránkový text by měl být potvrzen souběžně se skoro šestisetstránkovou rozvodovou smlouvou. Jeho finální podobu by měli zástupci vlád 27 zemí podle dosavadních předpokladů dostat v pátek.

Další možností, jak vyřešit španělské obavy, aby se Británie s EU o Gibraltaru nedohodla bez účasti Madridu, by nejspíš mohlo být speciální prohlášení přijaté společně s ostatními dokumenty.

Stěžejní bude nedělní mimořádný summit

V tomto ohledu bude jasno v neděli dopoledne, což je termín, na který šéf unijních summitů Donald Tusk do Bruselu svolal mimořádnou vrcholnou schůzku EU27. Premiéři a prezidenti zemí bloku (bez Británie) by na ní měli nejprve politicky podpořit smlouvu o vystoupení tak, aby se jí mohl začít zabývat europarlament. Potvrdit by také měli onu politickou deklaraci o budoucnosti a možná tedy i další související dokumenty.

Mayová bude v neděli dopoledne v Bruselu také. S šéfy ostatních států a vlád Unie by se měla sejít poté, co skončí jejich schůzka v počtu 27. Vyplývá to z programu summitu, který ve středu zveřejnila Rada EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Země G20 vyjma Číny podpořily opatření proti obchodním nerovnováhám

Finanční představitelé zemí G20 se s výjimkou Číny shodli na řešení obchodních nerovnováh způsobených přílišnou závislostí některých ekonomik na vývozu. Americký ministr financí Scott Bessent označil shodu devatenácti zemí za „neuvěřitelnou,“ uvedla v noci na středu agentura AP. Oznámení přichází po dvoudenním jednání zástupců zemí G20 v Asheville v Severní Karolíně.
01:00Aktualizovánopřed 32 mminutami

USA zasáhly další íránské cíle, Teherán udeřil na Jordánsko

Americké síly v úterý zahájily další útoky na íránské cíle, uvedlo na síti X velitelství CENTCOM, které řídí americké operace na Blízkém východě. Íránská média podle agentury Reuters hlásí výbuchy na ostrově Kešm v Hormuzském průlivu. Prezident USA Donald Trump nejnovější útoky označil za rozsáhlé a silné. Teherán pohrozil odvetnými útoky na americké základny v regionu, sirény se rozezněly v jordánských provinciích Mafrak a Akaba. Úderům čelil také Bahrajn.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA získají přístup k pětině venezuelské ropy, Caracas schválil smlouvu

Venezuelský parlament schválil smlouvu, podle níž Spojené státy získají přístup k pětině prokázaných ropných rezerv v zemi. O přijetí smlouvy, kterou americký prezident Donald Trump označil za „největší ve světové historii“, podle agentur Reuters a AFP informoval předseda venezuelského Národního shromáždění Jorge Rodríguez.
před 1 hhodinou

Německo trestá Rusko za útok v Lipsku. Moskva hrozí odvetou

Německo obvinilo Rusko z pokusu o útok dronem na ukrajinské nákladní letadlo na letišti v Lipsku. Provést ho měli Moskvou najatí agenti. Berlín v reakci uzavře ruský konzulát v Bonnu, vypoví smlouvu Ruskému domu nebo zpřísní kontroly přijíždějících Rusů. Před necelým měsícem zachránila východoněmecké letiště Lipsko/Halle od katastrofy jen náhoda – selhání rozbušky. Podporu Německu už vyjádřili vrcholní představitelé EU i NATO, o útoku mají jednat ve středu. Česko si v reakci předvolalo ruskou velvyslankyni.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Na rozvodnu v Německu útočily „podomácku vyrobené rakety“, došlo ke zkratům

Rozvodna nedaleko elektrárny Jänschwalde na východě Německa se v úterý ráno stala terčem útoku. V tiskové zprávě o tom informovala energetická společnost LEAG, které elektrárna patří. Po útoku došlo k technickému výpadku bloku B elektrárny. Braniborský ministr vnitra Jan Redmann označil incident za pokus o sabotáž. Cílem bylo podle něj způsobit rozsáhlý výpadek proudu. Neznámí pachatelé na rozvodnu zaútočili podomácku vyrobenými raketami a ve dvou případech se jim podařilo způsobit zkrat.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

„Přišly úplně vyděšené.“ Migrantky v Ceutě čelí sexuálnímu násilí, místní nabídli útočiště

Od masového přílivu před měsícem bylo ve španělské exklávě Ceuta nahlášeno 23 případů sexuálního napadení migrantů. Podle vlády zůstává v Ceutě 760 dívek, z nichž je asi tři sta v komunitních centrech.
před 9 hhodinami

Při ruských úderech na Ukrajinu zemřelo 15 lidí, ruské úřady informují o pěti obětech

Celkem 12 lidí včetně jednoho občana Indie přišlo v noci na úterý o život při ruských úderech na Kyjev a okolí hlavního města, které pokračovaly šestý den v řadě, oznámil ráno ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O dalších dvou obětech informoval náčelník Záporožské oblasti Ivan Fedorov. V Chersonu ruské drony zabily jednoho muže a zranily dvě děti, uvedly úřady. Poplach před leteckými útoky v noci zněl i v mnoha dalších částech Ukrajiny. Rusko tvrdí, že se v noci zaměřilo na vojenskou a energetickou infrastrukturu v Kyjevě a Oděse. Také ukrajinská armáda útočila na ruské území, ruské úřady informují o pěti obětech.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Nový norský král Haakon VIII. složil v parlamentu přísahu

Nový norský král Haakon VIII. v úterý v parlamentu složil přísahu, informují agentury. V čele norské konstituční monarchie stanul třiapadesátiletý Haakon v pátek po smrti svého otce Haralda V., který týž den zemřel ve věku 89 let.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.