Lidé na Gibraltaru se bojí, co přijde po brexitu

Horizont ČT24: Lidé na Gibraltaru se bojí, co přijde po brexitu (zdroj: ČT24)

29. března ‒ datum, kdy britská vláda oficiálně zahájí proces vystoupení z Evropské unie. Proces i jeho předpokládaný výsledek provází celá řada otazníků. Nejistota je cítit i na Gibraltaru, nejmenším, ale velice vyznamném britském zámořském území. Ti, kteří tam žijí nebo dojíždějí za prací, se bojí, že brexit zkomplikuje nejen pohyb lidí, ale zabrzdí i dynamický ekonomický růst celého teritoria.

Gibraltar je jedním ze čtrnácti zámořských území Velké Británie. V referendu o vystoupení Británie z EU drtivá většina místních hlasovala proti odchodu z Unie. Motivem byla obava, že přijdou o výsadní hospodářské postavení. V Unii chtělo zůstat 96 procent z necelých 30 tisíc obyvatel. A obavy nemizí ani nyní.

Na poloostrov každý den dojíždějí za prací tisíce Španělů. Při průjezdu hranicí jim zatím stačí jen vytáhnout průkaz, někdy není třeba ani zastavit. Otázka, co bude po brexitu, ovšem přináší velkou nejistotu. „Pravda je taková, že je tu strach. Nevíme, co se stane. Nikdo neví, co se stane. Dnes slyšíte jedno, ale zítra přijdou jiné zvěsti,“ říká španělský zaměstnanec  Antonio Jose Molina de la Torre. 

Do hry promlouvá i Madrid a jeho představy jsou jednoznačné. „Jestliže Spojené království nakonec opustí Evropskou unii, Gibraltar také opustí Evropskou unii, takže unijní dohody nemohou být uplatněny, protože mezinárodní vztahy Gibraltaru jsou řízeny Británií,“ uvedl španělský premiér Mariano Rajoy. Úplné a bezprostřední uzavření gibraltarské hranice se ale zatím nepředpokládá.

Gibraltar
Zdroj: ČT24/Martin Šesták

Gibraltar leží v nejjižnějším cípu Pyrenejského poloostrova a představuje bránu do Středozemního moře. Poloostrov přezdívaný Skála nemá ani šest kilometrů čtverečních, přesto kvůli němu vede Madrid s Londýnem už století spory. 

Součástí Španělska byl poloostrov do roku 1713. Madrid vznesl nárok na území už v roce 1963, Londýn to ale ignoruje. Španělský předseda vlády před třemi lety označil Gibraltar za „přežitek“ – poslední kolonii v Evropě – a opět si stěžoval na postoj Británie na půdě OSN.

V celkem třech referendech za posledních padesát let ale Gibraltar opakovaně odmítl připojení ke Španělsku. Důvodem byla také jeho značná prosperita.