Oslo/Washington - Nobelův výbor v Oslu převzal petici, která žádá udělení Nobelovy ceny za mír americkému vojákovi Bradleymu Manningovi, souzenému v USA za špionáž. Jeden z iniciátorů petice, americký protiválečný aktivista a novinář Norman Solomon, na svých webových stránkách tvrdí, že sehnal 100 000 podpisů. Manninga, který umožnil zveřejnění statisíců tajných vojenských a diplomatických depeší serverem WikiLeaks, už dříve na ocenění formálně nominovala nositelka Nobelovy ceny Mairead Corriganová Maguireová.
Petici v Oslu předala organizace RootsAction. Podle jejího spoluzakladatele Solomona Manning svými odhaleními přispěl ke zkrácení války v Iráku. Většina podpisů pod peticí patří Američanům, uvedl Solomon v norské televizi. Podle Solomona jednal Manning v zájmu míru a demokracie, a proto si cenu zaslouží. Spolu s ním je o tom přesvědčeno 100 000 lidí z celého světa, kteří petici podepsali. Na internetu je petice ke zhlédnutí včetně komentářů jejích signatářů.
„Požádáme Nobelův výbor, aby si tyto komentáře přečetl, protože svědčí o důrazné a upřímné podpoře Bradleyho Manninga po celém světě,“ uvedl Solomon. „Díky Bradleymu Manningovi se Američané a další lidé po celém světě dozvěděli, co jejich vlády skutečně dělají. Ta odhalení způsobila politikům v mnoha zemích potíže, protože oni nejraději jednají v zákulisí,“ napsal Solomon v deníku USA Today.
Petice Manningovi nijak nepomůže
Člen Nobelova výboru Asle Toje, jenž petici přebíral, řekl, že petice nebude mít na rozhodování výboru vliv. „Není to soutěž v popularitě,“ zdůraznil.
Nominace na letošní Nobelovu cenu míru byly ukončeny letos na jaře, v seznamu navržených je 259 jmen organizací a jednotlivců. Manninga, který byl mezi nominovanými i loni, navrhla irská aktivistka Corriganová. Ta stejné ocenění získala v roce 1976 za své snahy o ukončení sektářského násilí v Severním Irsku. Letošní držitel Nobelovy ceny za mír bude oznámen 11. října.
Pětadvacetiletý vojín Manning nyní stojí před americkým vojenským soudem, který ho už shledal vinným ze špionáže a krádeže důvěrných státních dokumentů. Voják nechal tajné depeše zveřejnit v roce 2010, kdy sloužil v Iráku jako zpravodajský analytik. Většina materiálů se pak objevila na internetu.
Nejzávažnějšímu obvinění, kterým bylo napomáhání nepříteli, Manning ale unikl, a vyhnul se tím doživotí bez možnosti předčasného propuštění.
Na internetu se objevilo video ze soudní síně
Napjatou atmosféru kolem soudního procesu vyhrotil incident s videem, jež se objevilo na internetu. Navzdory soudnímu zákazu pořizovat záběry ze soudní síně se na serverech YouTube a Vimeo objevil krátký klip, na němž je vidět předsedkyně soudu i sám obžalovaný.
Šestnáctivteřinový záběr ukazuje tvář soudkyně Denise Lindové a Manninga na lavici obžalovaných. Na pozadí se ozývá skandování „Svobodu Bradleymu Manningovi!“. Lindová dnes v reakci na únik obrázků nechala prohledat tašky novinářů, kteří proces sledují na obrazovkách v místnosti sousedící se soudní síní.
