Maďarsko letos zadrželo takřka 170 tisíc běženců, kteří se přes tuto zemi snaží dostat do bohatších států Evropské unie. Zástupce šéfa cizineckého úřadu Attila Kiss řekl, že imigrační úředníci vyřizují azylové žádosti 24 hodin denně, aby nápor zvládli.
V pondělí policie na hranicích se Srbskem zadržela 2471 běženců, mezi kterými bylo i 660 dětí. Dalších více než 2700 lidí, kteří se při vstupu do země nepodrobili požadované registraci, policisté zadrželi na různých místech Maďarska. Dopadeno bylo během úterý také dvanáct údajných pašeráků lidí.
Z utečeneckého tábora v pondělí uprchla téměř tisícovka lidí. Po dálnici se pěšky vydali do Budapešti, odkud pak chtěli pokračovat do Německa. Policie kvůli tomu z bezpečnostních důvodů na dálnici zastavila provoz. Dnes MTI informovala, že všichni běženci byli autobusy přepraveni zpět do zadržovacího zařízení.
- Maďarsku chce ulehčit také Evropská komise. Dopoledne schválila pomoc v hodnotě 4 milionů eur právě na azylová centra, technické zařízení i personál. Částka má být použita pro rozvoj stávajících uprchlických zařízení i budování nových.
Maďarsko je hlavní tranzitní zemí na takzvané balkánské cestě, po které běženci proudí především do Německa a Švédska. Maďarský premiér Viktor Orbán chce příliv běženců do země zastavit pohraničním plotem, který vzniká na hranicích se Srbskem. Dokončena již byla „žiletková bariéra“, kterou doplňuje zhruba čtyři metry vysoký plot.
Staveniště si v pondělí Orbán v rámci neohlášené inspekce prohlédl. Kvůli nespokojenosti premiéra s tempem stavby plotu následně rezignoval ministr obrany Csaba Hende. Dnešní vydání maďarského provládního listu Magyar Idők uvádí, že premiér chce budování bariéry urychlit nasazením dalších pracovních sil. Zatím plot staví armáda.
Premiér v pondělí zopakoval, že jeho vláda nemůže přijmout uprchlické kvóty navrhované Evropskou komisí do chvíle, než bude vyřešena ochrana vnějších hranic EU. Podle Orbána by Unie měla vytvořit fond pomoci „třetím zemím“, jako je například Turecko, aby se jim pomohlo vypořádat se na jejich územích s problémem masové migrace. Zamítavě se kvůli kvótám vyjádřil během úterý také polský prezident Andrzej Duda.
Německý vicekancléř: Zvládneme přijmout půl milionu lidí ročně
Německý vicekancléř a ministr hospodářství Sigmar Gabriel v rozhovoru poskytnutém televizní stanici ZDF uvedl, že Německo je schopno přijímat migranty ve velkém množství i v následujících letech. Ročně by podle něj bylo možné bez větších problémů přijmout až půl milionu lidí. „Možná i více,“ dodal Gabriel.
V následujících týdnech by měla v zemi vzniknout nová přijímací střediska, do nichž by autobusy svážely migranty a odtud rozvážely do uprchlických středisek. Největšímu náporu nyní čelí Mnichov, do budoucna by měla část migrantů ale směřovat také do Lipska. Další dvě střediska by měla vzniknout na západě a severu země. Která města je budou hostit, ale zatím není jasné. Hovoří se například o Hannoveru či Hamburku.
Zemská premiérka Severního Porýní-Vestfálska Hannelore Kraftová už vyzvala spolkovou vládu, aby kvůli stále sílícímu počtu imigrantů přehodnotila balík připravovaných opatření. „Všem nám je jasné, že to u 800 000 neskončí,“ zmínila Kraftová oficiálně odhadovaný počet běženců, kteří se letos uchýlí do Německa. Vláda kancléřky Angely Merkelové proto podle ní musí poskytnout spolkovým zemím a obcím mnohem více peněz, než je dosud v plánu.
Severní Porýní-Vestfálsko, které je nejlidnatější ze šestnácti spolkových zemí, by mělo z plánovaného balíku dostat podle Kraftové asi 600 milionů eur (16,2 miliard Kč), ročně ale prý vydává na migranty 1,7 miliardy eur (46 miliard Kč). Ke kritice premiérky Kraftové se dnes přidali i šéfové zemských vlád Dolního Saska a Porýní-Falce.
Fabius: Nemůžeme přijímat všechny běžence. Nahráváme tím islamistům
Přijetí všech běženců, kteří ze Sýrie a Iráku prchají před radikálním hnutím Islámský stát (IS), by bylo podle šéfa francouzské diplomacie chybou. Znamenalo by prý vítězství islámských radikálů. „Je to velmi komplikované, ale pokud všichni uprchlíci přijdou do Evropy, pak IS vyhrál,“ řekl Laurent Fabius na pařížské mezinárodní konferenci o obětech etnického a náboženského pronásledování na Blízkém východě. „Cílem (konference) je to, aby Blízký východ zůstal Blízkým východem, což znamená náboženskou různorodost, kde jsou křesťané, jezídi a další,“ dodal.
Francouzský prezident François Hollande na úvod konference, které se účastní šest desítek zemí, řekl, že situace je z humanitárního hlediska naléhavá. Francie v pondělí ohlásila, že začne s průzkumnými lety nad Sýrií. V budoucnu by se tak mohla připojit k alianci zemí, které podnikají nálety proti IS. Hollande také řekl, že Francie v nadcházejících dvou letech přijme 24 tisíc běženců z táborů na Blízkém východě.
