Riga - Vládnoucí koalice premiéra Valdise Dombrovskise možná dosáhla v dnešních parlamentních volbách v Lotyšsku nečekaně jasného vítězství. Podle odhadů zveřejněných domácí agenturou LETA po uzavření volebních místností může koalice pravého středu počítat se ziskem asi 61,7 procenta hlasů. Dombrovskisova dosud menšinová koalice by tak mohla zůstat u vlády s absolutní většinou v parlamentu, oznámily agentury. Volební místnosti se zavřely ve 20:00 místního času (19:00 SELČ), výsledky voleb jsou však očekávány nejdříve v neděli ráno.
Odhady zveřejněné lotyšskou televizí přisuzují vládnoucí koalici 55,1 procenta hlasů. Odhad je založen na průzkumech odvolivších Lotyšů. Dotázáno bylo více než 6 000 osob, které odcházely z volebních místností. Proruská levicová koalice Centrum shody Jánise Urbanovičse zůstala podle prvních odhadů výrazně pod očekávaným výsledkem s odhadovaným ziskem jen 21,8 procenta.
Zemí zmítá hospodářská krize
Lotyši dnes rozhodovali o dalším politickém i ekonomickém směřování země zmítané hospodářskou krizí. Předvolební průzkumy nedávaly jasnou odpověď na to, zda se u moci udrží stávající premiér Dombrovskis pokládaný za garanta úsporných opatření. Na 1,5 milionu voličů v etnicky různorodé zemi s více než 2,2 milionu obyvatel rozhodovalo o obsazení rovné stovky křesel v lotyšském Sejmu.
Hlavním tématem předvolební kampaně byla hospodářská a finanční krize. HDP pobaltské postsovětské republiky, která je od roku 2004 členem EU i NATO, se totiž loni propadlo o 18 procent, což je nejvíc z členských zemí EU. Hrozící státní bankrot odvrátily jen mezinárodní půjčky v celkové výši 7,5 miliardy eur (víc než 180 miliard korun).
Podle agentury Reuters voliči rozhodovali mimo jiné o dalším plnění závazků Lotyšska v souvislosti s úsporným programem, který je uskutečňován v součinnosti s Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Lotyšsko si navíc vytklo za cíl vstoupit v roce 2014 do eurozóny - dřív než například Česko. Investoři pokládají za garanta ozdravného rozpočtového programu Dombrovskise, jehož liberální strana Nový čas tvoří spolu se sdružením Zelených a Rolníků (SRZ) a konzervativním blokem Za vlast a svobodu/Lotyšská národní konzervativní strana (TB/LNNK) menšinovou vládní koalici.
Menšiny nemají většinou občanství, a tak nemohou volit
Levicová koalice naproti tomu naznačovala, že se pokusí o revizi programu dohodnutého s MMF a EU. Očekává se také, že by levice usilovala o větší příliv investic ze zemí jako Čína a Rusko. Opoziční Urbanovičsovo uskupení, které se těší značné podpoře početné ruské menšiny v Lotyšsku, doufalo, že k vládní moci jej vynese právě rozčarování obyvatelstva z hospodářské krize.
Kritikové se obávají, že Centrum shody by zvýšilo vliv Ruska v Lotyšsku, což však levicový blok popírá. Lotyšské obyvatelstvo přitom tvoří etničtí Lotyši jen z 60 procent. Zhruba 35 procent tvoří ruskojazyčné národnosti, Rusové, Ukrajinci a Bělorusové. Mnozí příslušníci menšin ale nemají lotyšské občanství, a tudíž ani volební právo v zemi, která získala nezávislost na Sovětském svazu v roce 1991.
