Jednou provždy potvrdit teorie Alberta Einsteina má kosmická sonda LISA Pathfinder, která odstartovala tento týden. Evropská vesmírná agentura (ESA) do mise vkládá velké naděje: po více než sto letech má dokázat, že časoprostor je zakřivený a že existují vlivy, které ho deformují.
„Gravitační vlny jsou zakřivením časoprostoru, která způsobují objekty o velké hmotnosti, jako jsou Slunce nebo černé díry,“ vysvětluje ředitel mise LISA Pathfinder Andreas Rudolph.
Gravitační vlny Einstein předpověděl ve své obecné teorii relativity. Dosud je ale nikdo přímo nepotvrdil. Nepřímo k tomu ale došlo už v roce 1919 během zatmění Slunce. Profesor Arthur Eddington si uvědomil, že můžou otestovat Einsteinovu teorii tím, že budou během zatmění pozorovat hvězdy na obou stranách Slunce. Zjistili, že se zdály jinde, než měly být. Vidět, že se svět chová jinak, než bychom čekali, a doložit to měřením, je ale velký rozdíl.
„Problém s detekcí gravitačních vln je v tom, že jde o nejslabší sílu ve vesmíru. Měření těchto velmi malých vln vyžaduje, abyste měřili vzdálenosti menší než atom na vzdálenosti milionů kilometrů,“ přibližuje Rudolph.
LISA Pathfinder má především dokázat, že je takové měření vůbec možné. Uvnitř ochranného obalu sondy se budou vznášet dvě krychle ze slitiny platiny a zlata, aniž by se dotýkaly stěn. Půl druhého milionu kilometrů od Země, kde je neovlivní žádné okolní síly, budou krychle uvedeny do stavu téměř ideálního, permanentního volného pádu. Sestavy laserů pak změří každou, i tu sebemenší změnu polohy. ESA chce dokázat, že lze takové odchylky měřit a že má technologii, kterou využije v další misi.
Další mise už bude vyžadovat tři podobné sondy, vzdálené od sebe pět milionů kilometrů. Budou měřit změny v poloze zlatých krychlí a gravitační vlny, které je způsobují. Vlny, o nichž před sto lety poprvé hovořil Albert Einstein.
