KYJEV: Parlament sesadil Janukovyče, volby budou v květnu

Kyjev – Ukrajinský parlament za podpory demonstrantů v ulicích schválil výzvu k okamžité rezignaci prezidenta Viktora Janukovyče. Vzhledem k vyhrocené situaci a politické nestabilitě to znamená prakticky konec jeho vlády - a také vyhlášení voleb na 25. května. Janukovyč ale odcestoval do Charkova na tamní proruský sjezd a odstoupit odmítá. Počínání opozice označil za státní převrat a přirovnal ho k nástupu nacismu ve 30. letech. Pozorovatelé mezitím začínají vážně mluvit o hrozbě občanské války v zemi.

Prezident Viktor Janukovyč po jednání se třemi evropskými ministry zahraničí včera odpoledne souhlasil s uspořádáním prezidentských voleb do konce roku a vytvořením nové vlády národní jednoty (více zde). Svolil i k osvobození vězněné expremiérky Julije Tymošenkové. Ta už byla propuštěna na základě zákona, který včera taktéž schválil parlament (zde).

KYJEV: Konec prezidenta odklepl parlament

Schválením dnešní rezoluce tak parlament de facto sesadil prezidenta Viktora Janukovyče a na 25. května vyhlásil nové prezidentské volby. Poslanci se usnesli, že Janukovyč není schopen vykonávat své ústavní povinnosti a protizákonně si přivlastnil plné moci. Prezident už předtím označil všechna rozhodnutí kyjevského parlamentu za nezákonná a odmítl rezignovat - více zde.

  • Pro sesazení Janukovyče hlasovalo 328 z 450 zvolených poslanců Nejvyšší rady

Sám dnes, i když dobrovolně, skončil ve své funkci předseda parlamentu Volodymyr Rybak, který odcestoval spolu s Janukovyčem na východ země. Kromě něj dnes demisi podal i místopředseda sněmovny Ihor Kaletnik, parlamentní schůzi řídí jeho kolega Ruslan Košulynskyj. Podle parlamentních zpravodajů ukrajinských médií z vládní Strany regionů odešla poměrně velká skupina poslanců, v pátek jich bylo údajně přes deset, dnes se k nim připojilo šest dalších.

Viktor Janukovyč
Zdroj: ČTK/AP/Efrem Lukatsky

Přehled opatření dosud přijatých parlamentem během soboty:

  • Usnesení o sesazení Janukovyče z funkce
  • Zákon umožňující propustit expremiérku Tymošenkovou
  • Zrušení povinného podpisu prezidenta pod usnesením parlamentu
  • Předsedu sněmovny Rybakova nahradil Oleksandr Turčynov
  • Novým ministrem vnitra se stal opoziční poslanec Arsen Avakov
  • Viktor Pšonka byl odvolán z postu generálního prokurátora
  • rezoluce o nepřípustnosti separatismu

Kyjevský rozhlas dnes nevyloučil, že scénář událostí na Majdanu (náměstí Nezávislosti) diktuje radikální seskupení Pravý sektor, které se Kličko marně snaží přimět ke zdrženlivosti. Vůdce Pravého sektoru Dmytro Jaroš dnes na Facebooku označil vládní Stranu regionů a komunistickou stranu za zločinecké organizace, které musejí být „všemi dostupnými prostředky“ postaveny mimo zákon.

Jednotky radikálních stoupenců ovládají velkou část Kyjeva a vládní budovy. „Pod naší kontrolou je celá vládní čtvrť,“ řekl jeden z vůdců pouličních demonstrantů Andrij Parubij z tribuny na Majdanu. „Sedmá sotňa domobrany je v Nejvyšší radě (parlamentu), jejímž velitelem se stal Maxim Burbak. Objekt střeží jednotka Pravého sektoru,“ uvedl dále.

Podle zpravodajů přítomných na místě lidé v centru města prakticky nenarazí na policisty ani pořádkové služby. Řada obchodů a dalších služeb je zavřená. Na většině míst prý bezpečnostní jednotky i policie opustily své pozice mezi půlnocí a třetí hodinou ráno. Podle reportéra ČT je možné občas zahlédnout pokusy o lynčování domnělých příslušníků bezpečnostních složek. Hlídky z řad demonstrantů ale povětšinou udržují pořádek a střeží veřejné budovy před rabováním. Oznámení o sesazení Janukovyče doprovázel na prostranství mohutný aplaus.

Všechny prezidentovy stavby

Prezidentská rezidence Mižhirja, ležící asi třicet kilometrů severně od metropole, je nyní pustá, objekt opustila i prezidentská ochranka. Do areálu, dosud nepřístupného médiím, volně vstupují novináři a televizní týmy. Před areálem se navíc seskupují zvědaví lidé, kteří si chtějí sídlo prohlédnout. Většina obyvatel Ukrajiny se teprve nyní dovídá, jak přepychové bylo obří sídlo prezidenta. A kde je nyní sám Janukovyč?

CHARKOV: Janukovyčovo útočiště?

Už od rána se o místě Janukovyčova pobytu šířila řada spekulací. Někteří ukrajinští poslanci dnes na schůzi parlamentu tvrdili, že prezident je v zahraničí, možná ve Spojených arabských emirátech či v jihoruském Soči, kde o víkendu končí zimní olympiáda. Janukovyč navíc nepodepsal dohodnutý zákon, který má zemi přivést k ústavě z roku 2004, a posílit tak pravomoce parlamentu na úkor prezidenta.

Média uvedla, že Janukovyč před hrozbami útoku radikálních demonstrantů na prezidentský palác uprchl do východoukrajinského Charkova, tamní letiště to sice vyvracelo, prezidentova poradkyně Anna Hermanová ale pobyt potvrdila s tím, že se Janukovyč setká s voliči a promluví v televizi.

Ve městě probíhá sjezd zastupitelů z ruskojazyčných oblastí jihu a východu Ukrajiny, který zpochybnil poslední kroky kyjevského parlamentu a převzal odpovědnost za ústavní pořádek na východě země (více zde). Podle Hermanové se tohoto jednání prezident nezúčastní.

Včerejší dohodu znepřátelených stran uvítali americký prezident Obama i jeho ruský protějšek Putin. Po telefonu se ale shodli, že dohoda je křehká. To potvrzují i demonstranti, kteří se připravují v Kyjevě na možnou akci. Při konfliktu zemřelo od úterka minimálně 77 lidí. Pomoct najít řešení konfliktu se dnes v Kyjevě budou snažit zástupci delegace Evropského parlamentu. Jednat budou s opozicí i vládou. 

Česko může podle premiéra Bohuslava Sobotky přijmout několik stovek uprchlíků z Ukrajiny. Pomoc nabízí i ukrajinská iniciativa v Česku, která ve veřejné sbírce vybrala přes 400 tisíc korun. Památku obětí nepokojů v Kyjevě dnes uctí akce Amnesty International nazvaná Svíčka pro Ukrajinu. Další humanitární pomoc poskytla organizace Člověk v tísni, která do Kyjeva vyslala lékařský tým.

Ukrajinská krize na webu ČT24.cz

ŽIVĚ z kyjevských ulic (ukrstream.tv):

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022. Okolo 11:15 SELČ se pohybovala těsně pod touto hranicí.
08:05Aktualizovánopřed 7 mminutami

Lídři Skotska, Severního Irska a Walesu trvají na právu na sebeurčení

Lídři Skotska, Severního Irska a Walesu podepsali memorandum, kterým deklarovali právo svých národů na sebeurčení, informovala média. V čele všech tří zemí stojí poprvé v historii strany usilující o odchod z monarchie.
před 1 hhodinou

Hútíové tvrdí, že zasáhli základnu v Saúdské Arábii. Obsadili také další ostrovy

Jemenští povstalci hútíové oznámili, že desítkami raket a dronů zaútočili na leteckou základnu v saúdskoarabském městě Chamís Mušajt. Zasaženy podle nich byly ranveje, hangáry, radarové systémy a muniční sklady. Íránem podporovaní džihádisté uvedli, že útok byl odvetou za stovky vzdušných úderů, které Rijád v uplynulých dnech provedl v Jemenu, píše Reuters. AP informovala, že hútíové také obsadili v jižní části Rudého moře další strategické ostrovy a posilují tak kontrolu nad významnou trasou pro námořní dopravu.
13:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Neslyší sirény, drony ani výbuchy. Jak se žije lidem se sluchovým postižením v Kramatorsku

Osmadvacetiletá Viktorija Kolomijecová má od dětství sluchové postižení a používá naslouchátko. Navzdory každodennímu ostřelování zůstává v Kramatorsku poblíž frontové linie a stará se asi o dvě desítky starších a osamělých lidí, kteří jsou téměř nebo úplně neslyšící. Neslyší sirény, bzukot dronů ani výbuchy.
před 2 hhodinami

EU reaguje na ruský útok nedaleko vlaku s evropskými politiky a poradci

Nedělní útok ruského dronu na vlak na ukrajinské hranici s Polskem, které je členem NATO, měl za cíl zastrašit západní země podporující Ukrajinu, uvedla v pondělí šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podobně se vyjádřil i francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Krátce před zasaženým vlakem projížděl po stejné trati směrem do Polska vlak s řadou prominentních Evropanů, včetně britského expremiéra Borise Johnsona. Kreml uvedl, že ruská armáda operuje na celém ukrajinském území a bude v tom pokračovat.
11:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusové zabíjeli v Černihivské oblasti. V Izjumu zranili kojence

Při ruském útoku na sklad zemědělské firmy v severoukrajinské Černihivské oblasti zahynuli podle Reuters nejméně tři lidé, sedm utrpělo zranění. Útok zasáhl centrum města Pryluky východně od Kyjeva. Rusko také v noci na pondělí zasáhlo naváděnou leteckou bombou východukrajinský Izjum, kde utrpěli zranění tři lidé, včetně dvouměsíčního dítěte, oznámil náčelník správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Ještě v neděli ruské útoky v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti zranily čtyři lidi, v noci na pondělí pak další dva. V Konotopu v Sumské oblasti zabil ruský dron energetika, informoval v neděli večer list Ukrajinska pravda.
před 4 hhodinami

Ve švédských parlamentních volbách těsně vede opoziční středolevý blok

Středolevý opoziční blok podle aktualizovaných předběžných výsledků nedělních parlamentních voleb ve Švédsku získal 176 křesel, dosavadní vládní blok 173. Vyplývá to podle agentury Reuters z projekcí švédského volebního úřadu. Krajně pravicoví Švédští demokraté si oproti předvolebním průzkumům i v porovnání s minulými volbami pohoršili.
03:12Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Komunální volby v Dolním Sasku vyhrála Merzova CDU, úspěch slaví i AfD

Nejsilnější stranou se v nedělních komunálních volbách v Dolním Sasku stala Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, následovaná sociální demokracií (SPD). Vyplývá to z výsledků hlasování na krajské úrovni, které zveřejnil zemský statistický úřad. Obě strany, které jsou i součástí celoněmecké vlády, přitom oproti volbám v roce 2021 oslabily. Strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou dolnosaská tajná služba vede jako prokazatelně pravicově extremistickou, svůj zisk naopak více než ztrojnásobila na 15,9 procenta.
01:11Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.