Mezinárodní olympijský výbor (MOV) se v otázce případného plošného zákazu startu ruských sportovců na olympiádě v Riu řídil dvěma základními principy, které má ve svém programovém prohlášení. Těmi směry jsou na jedné straně ochrana sportovců, kteří jsou tzv. čistí, a na druhé straně aktivní boj proti dopingu. Myslí si to mezinárodní sportovní funkcionář Roman Kumpošt.
Kumpošt k ruskému dopingu: Mezinárodní olympijský výbor zvolil to nejméně špatné rozhodnutí
Devadesátka: Olympiáda v Riu a boj proti dopingu (zdroj: ČT24)
„Mezinárodní olympijský výbor byl tak postaven mezi rozhodnutí, z nichž ani jedno nemohlo být dobré. A vybral si to nejméně špatné,“ domnívá se Kumpošt, člen výkonného výboru Českého olympijského výboru. Mezinárodní olympijský výbor určil, že o účasti ruských závodníků si rozhodne každá z mezinárodních federací.
Odborník na doping Jaroslav Nekola a sportovní právník Jan Šťovíček označili verdikt za „šalamounské rozhodnutí“. „Je to možná takové nerozhodnutí. Mně se ale osobně líbí v tom, že nepodporuje princip kolektivní viny. Bylo rozhodnuto, že každý sportovec musí být posouzen zvlášť a to je úkol pro ty jednotlivé mezinárodní federace a jejich antidopingové disciplinární orgány,“ tvrdí Šťovíček.
Za rozhodnutí MOV nevyloučit všechny ruské reprezentanty z Ria se postavili špičkoví čeští sportovci i vedení Českého olympijského výboru.
Boj proti dopingu ve sportu vyžaduje silné mezinárodní vedení. To v tomto případě není. V sázce je tak poctivost celých olympijských a paralympijských her.
Kritici rozhodnutí naopak poukazují na to, že se mělo jednat o exemplární potrestání Ruska, jehož státní složky – podle závěrů vyšetřování Světové antidopingové agentury WADA – systematicky a dlouhodobě kryly doping svých reprezentantů téměř ve všech sportech, a to nejen na předloňských olympijských hrách v Soči.
Jaroslav Nekola v této souvislosti poznamenal, že v rámci kauzy státem řízeného dopingu v Rusku se zatím pozornost soustředila na úlohu tamních orgánů při zametání stop po dopingových nálezech. „Nikdo ale zatím neřekl, jak byli sportovci dopováni, kdo z konkrétních osob měl za úkol podávat rozpisy zakázaných látek a kdo je opatřoval,“ dodal Nekola.
Spustí se lavina žalob na Mezinárodní olympijský výbor?
Jan Šťovíček předpokládá, že verdikt MOV může mít v množství případů dohru u soudu. „Mezinárodní olympijský výbor se svým způsobem snažil této odpovědnosti vyhnout, ale vemte si jen to pravidlo, že na Hrách nebudou moci startovat sportovci, kteří měli v minulosti dopingový nález. Ovšem zde je na místě otázka: Proč jenom ruští sportovci? Proč to pravidlo platí až teď a neplatilo na minulých olympiádách? Toto otevírá cestu k žalobám,“ konstatuje expert na sportovní právo.
Spor o ruský doping proti sobě staví nejvyšší sportovní činovníky (zdroj: ČT24)