Havana - Otec kubánské revoluce Fidel Castro slaví na Kubě své 85. narozeniny. I když je už několik let mimo politickou scénu, na ostrově se oslavuje ve velkém. Castro stál v čele komunistické strany a kubánské vlády 48 let. Od roku 2006 předal postupně ze zdravotních důvodů moc svému bratrovi Raúlovi.
Lze Castra považovat za revolučního humanistu, nebo nemilosrdného diktátora? Na to ať si odpoví obyvatelé Kuby. Nezákonný syn španělského podnikatele s cukrovou třtinou se k revoltě hlásil už od mládí. Vedl studentská hnutí, účastnil se zahraničních povstání a kandidoval do kubánského kongresu.
V roce 1952 se ale moci chopil Fulgencio Batista a volby zrušil. Castro se rozhodl diktátorský režim svrhnout. První pokus skončil fiaskem. Až v roce 1956 dvaaosmdesát mužů, mezi nimi i Fidelův bratr Raúl a Ernesto Che Guevara, připluli k provincii Oriente a postupně dobyli ostrov.
Ze začátku se Castro ke komunismu nehlásil. Spojené státy, které měly na Kubě silné ekonomické a politické zájmy, v něm ale brzy začaly vidět hrozbu. Tímto podezřením nahrály Sovětům. „Co podle vás máme dělat? Nechali jste nás bez ropy, Chrusčov nám dal ropu. Nekupujete náš cukr, Chruščov kupuje náš cukr,“ uvedl Castro.
Napětí s Američany eskalovalo za vlády prezidenta Kennedyho. Po neúspěšné invazi kubánského exilu do Zátoky sviní v roce 1961, přišla o rok později Karibská krize. Sovětský svaz umístil na ostrově rakety středního doletu. Důsledkem konfliktu bylo ukončení diplomatických vztahů a dosud nezrušené embargo vůči Kubě.
Mezitím Fidel prohlásil ostrov socialistickou republikou, znárodnil půdu a soukromé vlastnictví. Podpořil gramotnost a zdravotnictví. Ve jménu revoluce ale ničil opozici a omezoval projevy osobní a občanské svobody. Mnozí Kubánci ale stále stojí na jeho straně - odpouštějí mu i ekonomický kolaps země a emigraci. „Vše, co pro něho můžeme udělat, je málo. Pro nás Kubánce je čest mít takového muže, jako je Fidel,“ říká kubánský umělec José Fuster.
Popularita otce revoluce tak neklesá. Mezi prvními gratulanty k jeho narozeninám byli i jeho věrní stoupenci v Jižní Americe - prezident Bolívie Morales a venezuelský vůdce Hugo Chávez.
