Křesťané si v neděli po celém světě připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Mše, kterou vrcholí pašijový týden, má být co nejslavnější a zejména v katolických kostelích se v noci zapalují svíce a křtí se dospělí. Na řadě míst světa lidé velikonoční tradici slaví odlišně.
Velikonoce začaly Velkým pátkem, připomínajícím ukřižování Ježíše Krista, a pokračovaly Bílou sobotou, kdy v podvečer začaly slavnosti Kristova vzkříšení.
Velikonoční neděle neboli Boží hod velikonoční je pak v českých lidových zvycích spojena s masitým obědem po dlouhém půstu. V některých farnostech se v tento den světí velikonoční pokrmy, například čokoládoví beránci a mazance. Podle katolické tradice začínají Velikonoce, které trvají padesát dní až do Letnic, slavnosti Seslání Ducha svatého.
V neděli každoročně Papež František udělil na Svatopetrském náměstí požehnání Urbi et orbi – Městu a světu.
Češi si velikonoční svátky prodlužují o pondělí, ke kterému už se ale neváže žádná křesťanská oslava. Nicméně po Velikonoční neděli nastává pro křesťany doba, kdy prožívají velikonoční radost ze svého vykoupení.
Pondělek patří převážně lidovým zvykům, je spojen s nejrůznějšími tradicemi a zvyklostmi, které lze zařadit k přechodovým rituálům končící zimy a nastávajícího jara.
