Kreml: NATO nás ohrožuje. Změníme vojenskou doktrínu

Moskva - Rusko upraví svou vojenskou doktrínu tak, aby reagovala na přiblížení Severoatlantické aliance k ruským hranicím i na situaci v Evropě a na Ukrajině. Prohlásil to tajemník kremelské bezpečnostní rady Michail Popov, podle kterého Moskva vnímá rozšiřování NATO jako vnější hrozbu.

„Přiblížení vojenské infrastruktury členských zemí NATO k hranicím naší země, a to i cestou rozšíření paktu, si uchová své místo jako jedna z vnějších vojenských hrozeb pro Ruskou federaci,“ řekl Popov.

Zjevná je podle něj i snaha USA a dalších členských zemí Aliance zvyšovat „strategický útočný potenciál“, a to zejména vytvořením globálního systému protiraketové obrany, přijetím nových koncepcí užití vojsk a vývojem zásadně nových zbraní, včetně hyperzvukových raket, schopných dosahovat mnohanásobků rychlosti zvuku. Aktuální vyjádření navazuje na měsíc stará slova prezidenta Vladimira Putina, podle kterého alianční armády ve východní Evropě demonstrativně posilují a Rusko musí adekvátně reagovat – a posílit svou vojenskou moc.

Porušený slib?

NATO se k ruským hranicím přibližuje od revolučního roku 1989; podle tehdejšího vůdce SSSR Michaila Gorbačova přitom existovala ústní dohoda se Západem, že Kreml nebude bránit sjednocení Německa, pokud se Severoatlantická aliance nerozšíří na východ. O deset let později NATO zahájilo největší rozšiřovací vlnu – přijalo Česko, Maďarsko a Polsko a v roce 2004 dalších sedm zemí včetně bezprostředních sousedů: pobaltských zemí a černomořského Bulharska a Rumunska.

Doktrínu, kterou chce Kreml revidovat, podepsal bývalý ruský prezident Dmitrij Medvěděv v únoru 2010. Již tehdy dokument hovořil o rozšiřování NATO k ruským hranicím jako o hrozbě a odmítal také budování amerického protiraketového deštníku (od plánu Bushovy administrativy ovšem Barack Obama ustoupil). Za další vnější hrozby pro Rusko doktrína například uvádí:

  • použití vojenské síly a rozšiřování vojenských kontingentů na územích států, které mají společnou hranici s Ruskou federací a jejími spojenci
  • územní nároky vůči Ruské federaci i jejím spojencům a zasahování do jejich vnitřních záležitostí
  • rozmisťování zbraní hromadného ničení
  • zvýšení počtu států disponujících jadernými zbraněmi
  • porušování mezinárodních dohod v oblasti zbrojení
  • šíření mezinárodního terorismu

Brežněvovský postoj potom dokument drží ve vztahu k jaderným zbraním; označuje je za „důležitý faktor odvrácení vzniku válečných konfliktů“ a zároveň počítá s možností udeřit jadernými zbraněmi jako první: „Ruská federace si vyhrazuje právo použít jaderné zbraně jako odvetu za použití jaderných nebo jiných druhů zbraní hromadného ničení proti ní a (nebo) jejím spojencům, jakož i v případě agrese proti Ruské federaci s použitím konvenčních zbraní, jestliže je ohrožena samotná existence státu. O použití jaderných zbraní rozhoduje prezident Ruské federace.“

Rasmussen: Musíme se postavit realitě. Rusko nás nepokládá za partnera

Na zásadní proměnu bezpečnostní situace reaguje i NATO. Americká armáda ohlásila zesílení svých vojenských pozic v bezprostřední blízkosti Ruska letos na jaře, když do Pobaltí a Polska vyslala šest set vojáků pozemních sil. Baltské země si tím chtěly zajistit větší bezpečnost s ohledem na anexi Krymu a krizi na východě Ukrajiny a i nadále žádají o větší zabezpečení východní hranice. Samotný Kyjev potom minulý týden oznámil, že vláda předloží parlamentu návrh zákona, který zemi umožní ucházet se o členství v Severoatlantické alianci (podrobnosti zde).

Bezpečnostní situací se bude tento týden zabývat i summit NATO ve Walesu; chce rozhodnout o zřízení několikatisícové vojenské síly, která bude schopna rychle reagovat na ohrožení členské země NATO. Podle vojenského analytika Františka Šulce by mohlo alianční „hrot“ tvořit až 20 tisíc lidí.

Zřízení takového předsunutého oddílu by znamenalo „viditelnější přítomnost NATO na východě na tak dlouho, jak to bude potřeba“, řekl generální tajemník Aliance Anders Fogh Rasmussen. Mělo by podle něj jít o odpověď na agresivní ruské kroky na Ukrajině, které budí obavy především pobaltských zemí NATO, ale i Polska z dalšího postupu Moskvy. „Musíme se postavit realitě, že Rusko nepokládá NATO za partnera. Vidíme v ruských vojenských dokumentech, slyšíme z prohlášení ruských politiků, že pokládají NATO za protivníka,“ doplnil Rasmussen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Macinka zveřejnil rozhovor armády s prezidentem Pavlem

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v úterý večer na sociální síti Facebook zveřejnil rozhovor, který s prezidentem Petrem Pavlem natočila Armáda ČR a o jehož zveřejnění se dohadovala s ministerstvem obrany. Řeči o týden trvající strašidelné cenzuře jsou jen další pohádkou o neexistujícím problému, uvedl k příspěvku Macinka.
07:34Aktualizovánopřed 10 mminutami

Izrael bombardoval desítky obcí v Libanonu

Izraelské útoky v jižním Libanonu v noci zabily nejméně třináct lidí. Podle deníku L'Orient-Le Jour (OLJ) síly židovského státu bombardovaly 58 vesnic a měst. Izraelská armáda podle agentury AFP uvedla, že teroristické hnutí Hizballáh ráno vystřelilo na sever židovského státu nejméně třicet raket. Boje pokračují den po mírových jednáních ve Washingtonu.
před 13 mminutami

Ruský Memorial chce pokračovat v práci z exilu, podporovatelům hrozí nebezpečí

Ruský nejvyšší soud označil minulý týden za zavřenými dveřmi hnutí Memorial za extremistickou organizaci a zakázal její činnost v zemi. Jde o nejstarší a nejvýznamnější organizaci pro lidská práva v Rusku, v současné době působí v exilu. Po rozhodnutí soudu Lidskoprávní centrum Memorial oznámilo, že v Rusku ukončí svou činnost. Ve své práci chce však v zahraničí pokračovat. Podporovatelům hnutí hrozí po jeho zákazu trestní stíhání.
před 16 mminutami

Estonsko se stalo druhou zemí v Evropě, která úspěšně naklonovala koně

V Estonsku se v sobotu narodilo první klonované hříbě. Země se tak stala druhou v Evropě, která zvládla klonování koní.
před 27 mminutami

USA vymáhají blokádu. Vrátily čínský tanker do Hormuzského průlivu

Čínský tanker Rich Starry se musel vrátit do Hormuzského průlivu. Přestože v úterý opustil Perský záliv, v Ománském moři ho podle agentury Reuters zastavila americká blokáda. Tanker je sankcionován kvůli obchodování s Íránem. Americký torpédoborec také v úterý zablokoval cestu dvěma ropným tankerům plujícím z Íránu.
08:41Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Americká armáda zabila čtyři muže při úderu na loď ve východním Tichomoří

Americká armáda zabila čtyři muže při úderu na loď ve východním Tichomoří, uvedlo velitelství americké armády SOUTHCOM. Podle něj byli muži zapojeni do pašování drog. Spojené státy v září zahájily útoky proti malým lodím v Karibském moři a později i ve východním Tichém oceánu, jejichž posádky označují za narkoteroristy.
02:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trumpa prý porážka Orbána netrápí. Magyara označil za dobrého člověka

Americký prezident Donald Trump řekl reportérovi stanice ABC News Jonathanu Karlovi, že ho volební porážka maďarského premiéra Viktora Orbána netrápí. Šéfa vítězné strany Tisza Pétera Magyara označil za dobrého člověka. Trump před hlasováním Orbánovi vyslovil svou plnou podporu.
06:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Reuters: USA neprodloužily výjimku ze sankcí na nákup ruské ropy

Spojené státy neprodloužily dočasné povolení zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech, uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Třicetidenní sankční výjimka, kterou USA zavedly v březnu s cílem stabilizovat trhy s energiemi po vypuknutí války na Blízkém východě, vypršela v sobotu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že USA protiruské sankce rozšiřují.
03:56Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...