Kreml: NATO nás ohrožuje. Změníme vojenskou doktrínu

Moskva - Rusko upraví svou vojenskou doktrínu tak, aby reagovala na přiblížení Severoatlantické aliance k ruským hranicím i na situaci v Evropě a na Ukrajině. Prohlásil to tajemník kremelské bezpečnostní rady Michail Popov, podle kterého Moskva vnímá rozšiřování NATO jako vnější hrozbu.

„Přiblížení vojenské infrastruktury členských zemí NATO k hranicím naší země, a to i cestou rozšíření paktu, si uchová své místo jako jedna z vnějších vojenských hrozeb pro Ruskou federaci,“ řekl Popov.

Zjevná je podle něj i snaha USA a dalších členských zemí Aliance zvyšovat „strategický útočný potenciál“, a to zejména vytvořením globálního systému protiraketové obrany, přijetím nových koncepcí užití vojsk a vývojem zásadně nových zbraní, včetně hyperzvukových raket, schopných dosahovat mnohanásobků rychlosti zvuku. Aktuální vyjádření navazuje na měsíc stará slova prezidenta Vladimira Putina, podle kterého alianční armády ve východní Evropě demonstrativně posilují a Rusko musí adekvátně reagovat – a posílit svou vojenskou moc.

Porušený slib?

NATO se k ruským hranicím přibližuje od revolučního roku 1989; podle tehdejšího vůdce SSSR Michaila Gorbačova přitom existovala ústní dohoda se Západem, že Kreml nebude bránit sjednocení Německa, pokud se Severoatlantická aliance nerozšíří na východ. O deset let později NATO zahájilo největší rozšiřovací vlnu – přijalo Česko, Maďarsko a Polsko a v roce 2004 dalších sedm zemí včetně bezprostředních sousedů: pobaltských zemí a černomořského Bulharska a Rumunska.

Doktrínu, kterou chce Kreml revidovat, podepsal bývalý ruský prezident Dmitrij Medvěděv v únoru 2010. Již tehdy dokument hovořil o rozšiřování NATO k ruským hranicím jako o hrozbě a odmítal také budování amerického protiraketového deštníku (od plánu Bushovy administrativy ovšem Barack Obama ustoupil). Za další vnější hrozby pro Rusko doktrína například uvádí:

  • použití vojenské síly a rozšiřování vojenských kontingentů na územích států, které mají společnou hranici s Ruskou federací a jejími spojenci
  • územní nároky vůči Ruské federaci i jejím spojencům a zasahování do jejich vnitřních záležitostí
  • rozmisťování zbraní hromadného ničení
  • zvýšení počtu států disponujících jadernými zbraněmi
  • porušování mezinárodních dohod v oblasti zbrojení
  • šíření mezinárodního terorismu

Brežněvovský postoj potom dokument drží ve vztahu k jaderným zbraním; označuje je za „důležitý faktor odvrácení vzniku válečných konfliktů“ a zároveň počítá s možností udeřit jadernými zbraněmi jako první: „Ruská federace si vyhrazuje právo použít jaderné zbraně jako odvetu za použití jaderných nebo jiných druhů zbraní hromadného ničení proti ní a (nebo) jejím spojencům, jakož i v případě agrese proti Ruské federaci s použitím konvenčních zbraní, jestliže je ohrožena samotná existence státu. O použití jaderných zbraní rozhoduje prezident Ruské federace.“

Rasmussen: Musíme se postavit realitě. Rusko nás nepokládá za partnera

Na zásadní proměnu bezpečnostní situace reaguje i NATO. Americká armáda ohlásila zesílení svých vojenských pozic v bezprostřední blízkosti Ruska letos na jaře, když do Pobaltí a Polska vyslala šest set vojáků pozemních sil. Baltské země si tím chtěly zajistit větší bezpečnost s ohledem na anexi Krymu a krizi na východě Ukrajiny a i nadále žádají o větší zabezpečení východní hranice. Samotný Kyjev potom minulý týden oznámil, že vláda předloží parlamentu návrh zákona, který zemi umožní ucházet se o členství v Severoatlantické alianci (podrobnosti zde).

Bezpečnostní situací se bude tento týden zabývat i summit NATO ve Walesu; chce rozhodnout o zřízení několikatisícové vojenské síly, která bude schopna rychle reagovat na ohrožení členské země NATO. Podle vojenského analytika Františka Šulce by mohlo alianční „hrot“ tvořit až 20 tisíc lidí.

Zřízení takového předsunutého oddílu by znamenalo „viditelnější přítomnost NATO na východě na tak dlouho, jak to bude potřeba“, řekl generální tajemník Aliance Anders Fogh Rasmussen. Mělo by podle něj jít o odpověď na agresivní ruské kroky na Ukrajině, které budí obavy především pobaltských zemí NATO, ale i Polska z dalšího postupu Moskvy. „Musíme se postavit realitě, že Rusko nepokládá NATO za partnera. Vidíme v ruských vojenských dokumentech, slyšíme z prohlášení ruských politiků, že pokládají NATO za protivníka,“ doplnil Rasmussen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na Kyjev zabil nejméně devět lidí a třicet dalších zranil

Ruský útok balistickými střelami na Kyjev v noci na sobotu zabil nejméně devět lidí a dalších třicet zranil, oznámily záchranné složky. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Moskva vyslala na Kyjev celkem 27 balistických raket, z nichž se však protivzdušné obraně kvůli nedostatku střel do protivzdušných systémů podařilo zneškodnit pouze jednu. Ukrajinci udeřili na ruské vojenské cíle, sankcionovanou nákladní loď či rafinerie.
02:44Aktualizovánopřed 9 mminutami

Představitelé dvaadvaceti států EU chtějí jednání ministrů o situaci v Ceutě

Prezidenti a premiéři 22 států Evropské unie včetně Česka vyzvali k mimořádnému jednání ministrů vnitra o situaci, která nastala tento týden ve španělském městě na africkém kontinentu Ceuta. Vyplývá to z textu, který v sobotu zveřejnila italská vláda. O jednání ministrů vnitra požádal v jiném dopise unijním špičkám i španělský premiér Pedro Sánchez.
před 1 hhodinou

Požár v řeckém letovisku dosáhl moře, ve Francii pomůžou i ukrajinští hasiči

Jih Evropy během vlny veder a sucha dál sužují požáry. Hasiči dle médií druhým dnem zasahují u Korintského zálivu v řeckém letovisku Porto Germeno. Z oblasti se v noci na sobotu několik lidí evakuovalo za použití lodě. Dál masivně hoří i ve francouzském departementu Gironde. Situace tam stále není pod kontrolou, ale po poměrně klidné páteční noci se oheň dál nerozšířil. Další požár zuří v departementu Var, je stále aktivní a od pátečního odpoledne spálil 1250 hektarů. Ve Francii pomůže poprvé tým ukrajinských hasičů.
13:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

FIFA ustoupila od prodeje podílu z MS investorům. UEFA: Ztratili jste důvěru

Mezinárodní fotbalová federace (FIFA) upustila od plánů prodat podíl na světových šampionátech soukromým investorům poté, co se tento záměr setkal s rozsáhlou kritikou. Oznámil to šéf FIFA Gianni Infantino. Evropská fotbalová unie (UEFA) následně rozhodnutí uvítala, zároveň ale v sobotním prohlášení uvedla, že současné vedení světového fotbalu ztratilo důvěru nejen UEFA, ale i mnoha dalších členů fotbalové rodiny.
02:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Itálie zavedla dočasné kontroly pro mimoevropské příchozí ze Španělska

Itálie pro Španělsko dočasně uzavřela schengenský prostor, oznámil v pátek večer italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Opatření označil za nevyhnutelné. Podle italského ministerstva vnitra se nijak nedotkne Španělů a dalších Evropanů. Kontroly na letištích a v přístavech na hranicích se Španělskem se budou týkat občanů mimoevropských zemí přicházejících ze Španělska, upřesnil resort. Opatření platí po dobu jednoho měsíce od soboty.
08:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA a Izrael chystají tvrdý úder na Írán, uvádí americké zdroje

Spojené státy a Izrael plánují jednu z dosud nejtvrdších bombardovacích kampaní proti Íránu. Cílem má být tamní energetická infrastruktura, jak podle zpravodajského webu CBS News uvedlo několik amerických zdrojů. Informaci také v noci na sobotu potvrdil server CNN s odvoláním na dva americké představitele obeznámené s těmito plány. Údery by se mohly odehrát v průběhu celého víkendu.
před 13 hhodinami

Do Maroka se vrátili téměř všichni migranti z Ceuty, tvrdí španělská vláda

Téměř všichni z padesáti tisíc migrantů, kteří se ve čtvrtek dostali z Maroka do španělského autonomního města Ceuta na severoafrickém pobřeží, se v pátek vrátili zpět, uvedlo španělské ministerstvo vnitra. Podle deníku El País je potvrzeno, že v pátek k šesté hodině večerní se do Maroka vrátilo nejméně 48 300 osob. I v pátek ale přicházel či připlavával do Ceuty menší počet běženců. Premiér Pedro Sánchez označil čtvrteční události za narušení územní celistvosti své země.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

V Kyjevě znovu protestovali proti odvolání Fedorova

Ukrajinskou metropolí Kyjevem v pátek večer prošel protestní pochod, jehož účastníci především žádali návrat Mychajla Fedorova na post ministra obrany nebo lepší komunikaci od vedení země. Informují o tom ukrajinská média, například stanice Suspilne. Podle serveru Ukrajinska pravda se pochodu zúčastnily tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.