Koupě Aljašky byl pro Američany kauf

Washington – Spojeným státům se povedl jeden z nejlepších obchodů historie, když od Ruska koupily Aljašku. Rusům údajně v té době severozápadní výspa Ameriky nepřinášela žádné zisky, kupující ale dobře věděli o nerostném bohatství skrytém v zemi. Američané navíc tehdy dali za Aljašku 7,2 milionu dolarů, v dnešních cenách by to mohlo být až 90 milionů dolarů. Aljaška tak Američany přišla na polovinu toho, co zaplatili Francii začátkem 19. století za Louisianu.

Přesto ale koupi území, o kterém se vtipkovalo jako o „ledničce“ či „hoře ledu“, mnozí lidé ve Spojených státech kritizovali. Země se v té době totiž teprve vzpamatovávala z občanské války. Pomlouvání ale utichlo, když se poukázalo na to, že hektar území bohatého na lesy přišel na pouhé čtyři centy. Definitivní potvrzení výhodnosti obchodu pak přinesl až objev zlata v roce 1896. Dnes je zlatá horečka dávnou minulostí, Aljaška ale stále skrývá ohromné nerostné bohatství, zejména ropu.

Aljašku objevila v roce 1741 ruská expedice, kterou vedl dánský mořeplavec v ruských službách Vitus Beringg. Nová teritoria tak využívala nejdříve ruská lovecká společnost, později se zde založila Rusko-americká společnost. Ta získala monopol na veškerý zdejší „průmysl“, zabývala se především lovem kožešinové zvěře a těžbou nerostů. Ruští podnikatelé tu také dobývali led, který vyváželi do Kalifornie.

Rusové si nemohli Aljašku udržet kvůli dopravě a konkurenci

V první polovině 19. století se ale situace začala zhoršovat. Rusové stále častěji řešili problémy s dopravou na poloostrov, ta trvala velmi dlouho. Nastaly také neshody s konkurenty. Situace v zemi se zkomplikovala po krymské válce (1853-1856). Rusko v ní bylo poraženo a zbaveno možnosti udržoval potřebné síly pro ochranu ruských osad v oblasti Tichého oceánu. Tehdy se začalo poprvé mluvit o tom, že by se Aljaška mohla prodat. Rusko mělo dvě volby – Angličany a Američany. Petrohrad nemohl zapomenout na působení Angličanů na Krymu, a proto zvolil Američany.

Aljaška
Zdroj: ČT24/Wikipedia

Pro Rusy bylo skoro nemožné si Aljašku udržet. Na celém poloostrově, uprostřed mnoha tisíců Eskymáků, Indiánů a Aleutů, bylo jen osm set Rusů. Amerika měla v té době už 30 milionů obyvatel, byla v pohybu a energicky dobývala nová území. Po skončení občanské války bylo ovládnutí Aljašky otázkou času. Dohoda o prodání Aljašky Americe byla uzavřena v americkém hlavním městě v noci z 29. na 30. března roku 1867. Ruskou stranu zastupoval baron Eduard de Steckel, zvláštní vyslanec cara Alexandra II., americkou stranu pak tehdejší ministr zahraničí William Seward. Na počátku listopadu byla Aljaška Spojeným státům formálně předána.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer na telegramu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády.
21:57Aktualizovánopřed 5 mminutami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 19 mminutami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
20:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 2 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 2 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
15:41Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 5 hhodinami

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.