Koupě Aljašky byl pro Američany kauf

Washington – Spojeným státům se povedl jeden z nejlepších obchodů historie, když od Ruska koupily Aljašku. Rusům údajně v té době severozápadní výspa Ameriky nepřinášela žádné zisky, kupující ale dobře věděli o nerostném bohatství skrytém v zemi. Američané navíc tehdy dali za Aljašku 7,2 milionu dolarů, v dnešních cenách by to mohlo být až 90 milionů dolarů. Aljaška tak Američany přišla na polovinu toho, co zaplatili Francii začátkem 19. století za Louisianu.

Přesto ale koupi území, o kterém se vtipkovalo jako o „ledničce“ či „hoře ledu“, mnozí lidé ve Spojených státech kritizovali. Země se v té době totiž teprve vzpamatovávala z občanské války. Pomlouvání ale utichlo, když se poukázalo na to, že hektar území bohatého na lesy přišel na pouhé čtyři centy. Definitivní potvrzení výhodnosti obchodu pak přinesl až objev zlata v roce 1896. Dnes je zlatá horečka dávnou minulostí, Aljaška ale stále skrývá ohromné nerostné bohatství, zejména ropu.

Aljašku objevila v roce 1741 ruská expedice, kterou vedl dánský mořeplavec v ruských službách Vitus Beringg. Nová teritoria tak využívala nejdříve ruská lovecká společnost, později se zde založila Rusko-americká společnost. Ta získala monopol na veškerý zdejší „průmysl“, zabývala se především lovem kožešinové zvěře a těžbou nerostů. Ruští podnikatelé tu také dobývali led, který vyváželi do Kalifornie.

Rusové si nemohli Aljašku udržet kvůli dopravě a konkurenci

V první polovině 19. století se ale situace začala zhoršovat. Rusové stále častěji řešili problémy s dopravou na poloostrov, ta trvala velmi dlouho. Nastaly také neshody s konkurenty. Situace v zemi se zkomplikovala po krymské válce (1853-1856). Rusko v ní bylo poraženo a zbaveno možnosti udržoval potřebné síly pro ochranu ruských osad v oblasti Tichého oceánu. Tehdy se začalo poprvé mluvit o tom, že by se Aljaška mohla prodat. Rusko mělo dvě volby – Angličany a Američany. Petrohrad nemohl zapomenout na působení Angličanů na Krymu, a proto zvolil Američany.

Aljaška
Zdroj: ČT24/Wikipedia

Pro Rusy bylo skoro nemožné si Aljašku udržet. Na celém poloostrově, uprostřed mnoha tisíců Eskymáků, Indiánů a Aleutů, bylo jen osm set Rusů. Amerika měla v té době už 30 milionů obyvatel, byla v pohybu a energicky dobývala nová území. Po skončení občanské války bylo ovládnutí Aljašky otázkou času. Dohoda o prodání Aljašky Americe byla uzavřena v americkém hlavním městě v noci z 29. na 30. března roku 1867. Ruskou stranu zastupoval baron Eduard de Steckel, zvláštní vyslanec cara Alexandra II., americkou stranu pak tehdejší ministr zahraničí William Seward. Na počátku listopadu byla Aljaška Spojeným státům formálně předána.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA nechystají nové útoky na Írán, řekl Rubio spojencům

USA nyní nechystají nové útoky na Írán, tlak na něj budou vyvíjet jiným způsobem. Podle zpravodajského webu Axios to řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio kolegům ze spojeneckých zemí. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádí naopak do Washingtonu vzkázal, že jestli se chtějí USA dočkat otevření Hormuzského průlivu, musí napravit své chyby a plnit závazky, napsala agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Velitel kurdských Syrských demokratických sil oznámil jejich rozpuštění

Velitel kurdských Syrských demokratických sil (SDF) Mazlúm Abdí v úterý oznámil jejich rozpuštění a plné začlenění do státních institucí. Učinil tak v televizním projevu vysílaném z prezidentského paláce v Damašku. Podle agentury AFP jde o naplnění dohody s prozatímním prezidentem Sýrie Ahmadem Šaráem, který usiluje o sjednocení země. Zvláštní vyslanec USA pro Sýrii Tom Barrack označil rozhodnutí za „naprosto historické“.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Imigrační agenti v USA v červenci zatkli 50 tisíc lidí, nejvíce od návratu Trumpa

Agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v červenci zadrželi téměř 50 tisíc lidí, jde o nejvyšší počet za jediný měsíc od návratu prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu loňského roku. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na vládní údaje.
před 4 hhodinami

Slovenská policie oznámila, že překazila útok na továrnu na drony

Slovenská policie v úterý oznámila, že příslušníci úřadu pro boj proti organizovanému zločinu (ÚBOK) překazili žhářský útok na továrnu na výrobu bezpilotních systémů. V případu stíhá tři cizince, které obvinila z obecného ohrožení na objednávku. Dva z nich byli zadrženi na Slovensku, další pak v Německu. Podle listu Denník N se terčem útoku měl stát závod společnosti Skyeton, kterou založil ukrajinský podnikatel Oleksandr Stepura.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf CIA Ratcliffe jednal v Moskvě, informovala americká média

Na utajenou schůzku do Moskvy v úterý přicestoval ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe, informovala americká média s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Zpráva přichází poté, co byl v úterý na moskevském letišti spatřen americký vojenský transportní letoun a kolona diplomatických vozidel USA. Washington ani Kreml informaci o cestě šéfa americké tajné služby do Ruska nepotvrdily. Tiskové agentury později informovaly, že letoun už odletěl.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Silná bouře připravila tisíce Litevců na několik dní o vodu a elektřinu

Silná bouře, která se o víkendu přehnala přes Litvu, připravila tisíce lidí o elektřinu, vodu, teplo i mobilní signál. Jedno z měst vyhlásilo místní stav nouze, zatímco obce začaly v pondělí vyhodnocovat škody a odklízet následky bouře. V některých oblastech za pouhých dvanáct hodin spadl téměř měsíční úhrn srážek.
před 9 hhodinami

Ukrajina získala souhlas Londýna a Paříže s výrobou střel Storm Shadow / SCALP

Ukrajina obdržela od Spojeného království a Francie kladné odpovědi ohledně předání technologií a licencí potřebných k výrobě střel dlouhého doletu SCALP / Storm Shadow. Technické týmy se nyní musí dohodnout na harmonogramu realizace projektu. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci s estonským prezidentem Alarem Karisem, informoval zpravodaj stanice Suspilne Ukraine.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.