Koupě Aljašky byl pro Američany kauf

Washington – Spojeným státům se povedl jeden z nejlepších obchodů historie, když od Ruska koupily Aljašku. Rusům údajně v té době severozápadní výspa Ameriky nepřinášela žádné zisky, kupující ale dobře věděli o nerostném bohatství skrytém v zemi. Američané navíc tehdy dali za Aljašku 7,2 milionu dolarů, v dnešních cenách by to mohlo být až 90 milionů dolarů. Aljaška tak Američany přišla na polovinu toho, co zaplatili Francii začátkem 19. století za Louisianu.

Přesto ale koupi území, o kterém se vtipkovalo jako o „ledničce“ či „hoře ledu“, mnozí lidé ve Spojených státech kritizovali. Země se v té době totiž teprve vzpamatovávala z občanské války. Pomlouvání ale utichlo, když se poukázalo na to, že hektar území bohatého na lesy přišel na pouhé čtyři centy. Definitivní potvrzení výhodnosti obchodu pak přinesl až objev zlata v roce 1896. Dnes je zlatá horečka dávnou minulostí, Aljaška ale stále skrývá ohromné nerostné bohatství, zejména ropu.

Aljašku objevila v roce 1741 ruská expedice, kterou vedl dánský mořeplavec v ruských službách Vitus Beringg. Nová teritoria tak využívala nejdříve ruská lovecká společnost, později se zde založila Rusko-americká společnost. Ta získala monopol na veškerý zdejší „průmysl“, zabývala se především lovem kožešinové zvěře a těžbou nerostů. Ruští podnikatelé tu také dobývali led, který vyváželi do Kalifornie.

Rusové si nemohli Aljašku udržet kvůli dopravě a konkurenci

V první polovině 19. století se ale situace začala zhoršovat. Rusové stále častěji řešili problémy s dopravou na poloostrov, ta trvala velmi dlouho. Nastaly také neshody s konkurenty. Situace v zemi se zkomplikovala po krymské válce (1853-1856). Rusko v ní bylo poraženo a zbaveno možnosti udržoval potřebné síly pro ochranu ruských osad v oblasti Tichého oceánu. Tehdy se začalo poprvé mluvit o tom, že by se Aljaška mohla prodat. Rusko mělo dvě volby – Angličany a Američany. Petrohrad nemohl zapomenout na působení Angličanů na Krymu, a proto zvolil Američany.

Aljaška
Zdroj: ČT24/Wikipedia

Pro Rusy bylo skoro nemožné si Aljašku udržet. Na celém poloostrově, uprostřed mnoha tisíců Eskymáků, Indiánů a Aleutů, bylo jen osm set Rusů. Amerika měla v té době už 30 milionů obyvatel, byla v pohybu a energicky dobývala nová území. Po skončení občanské války bylo ovládnutí Aljašky otázkou času. Dohoda o prodání Aljašky Americe byla uzavřena v americkém hlavním městě v noci z 29. na 30. března roku 1867. Ruskou stranu zastupoval baron Eduard de Steckel, zvláštní vyslanec cara Alexandra II., americkou stranu pak tehdejší ministr zahraničí William Seward. Na počátku listopadu byla Aljaška Spojeným státům formálně předána.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump prodlužuje příměří s Íránem, Pákistán to vítá, podle Íránu přijde útok

Americký prezident Donald Trump v úterý na své sociální síti Truth Social napsal, že na žádost Pákistánu prodlužuje příměří s Íránem do té doby, než Teherán předloží jednotný mírový návrh a budou dokončena jednání. Zároveň ale nařídil americké armádě, ať pokračuje v blokádě íránských přístavů, což podle dřívějšího vyjádření Teheránu porušuje příměří. Pákistánský premiér Šahbáz Šaríf Trumpovi poděkoval, že přijal žádost jeho země o prodloužení příměří. Írán vidí v Trumpově prodloužení příměří trik, jak získat čas na překvapivý úder.
včeraAktualizovánopřed 1 mminutou

Vlnu pobouření vyvolal snímek izraelského vojáka ničícího sochu Krista v Libanonu

Silné pobouření napříč křesťanským světem vyvolala fotografie izraelského vojáka, který v obci Debel na jihu Libanonu ničí kladivem sochu Ježíše Krista. Izraelské politické i armádní vedení se za vandalismus ihned omluvilo a přislíbilo nápravu. K incidentu došlo v situaci, kdy i ve Spojených státech amerických přichází Izrael o dekády dlouhou podporu především v protestantských kruzích, zvlášť kvůli postupu v Pásmu Gazy.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Britská královská rodina si připomíná sto let od narození Alžběty II.

V úterý by zesnulá královna Alžběta II., nejdéle vládnoucí britská panovnice, oslavila 100. narozeniny. Král Karel III. se proto spolu s královnou Camillou a dalšími členy královské rodiny zúčastnili celé řady akcí včetně návštěvy Britského muzea, kde si prohlédli finální návrhy národního památníku královny Alžběty v St James's Parku nebo výstavu „Královna Alžběta II.: Její stylový život“, která se v současné době koná v Buckinghamském paláci. Princezna Anna oficiálně otevřela Zahradu královny Alžběty II. v londýnském Regent's Parku. Večer se pak konala recepce, které se zúčastnili i zástupci charitativních organizací, které zesnulá královna podporovala. V rámci oslav také vláda v neděli oznámila založení nové charitativní organizace Queen Elizabeth Trust, která se zaměří na obnovu sdílených prostor v komunitách a bude podpořena 40 miliony liber. Patronem organizace bude král Karel III.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že nechce prodloužit příměří

Ceny ropy v úterý po počátečním poklesu začaly znovu prudce stoupat. Za ranními ztrátami stálo očekávání, že mírová jednání mezi Spojenými státy a Íránem se uskuteční tento týden a umožní vyšší dodávky ropy z důležité oblasti na Blízkém východě. To se ale změnilo, když prezident USA Donald Trump odpoledne řekl, že nechce prodloužit příměří s Íránem, které má brzy vypršet, a že americká armáda je „připravena zasáhnout“, pokud jednání nebudou úspěšná.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Pozastavení asociační dohody s Izraelem je nyní neprosaditelné, řekl Macinka

Pozastavení asociační dohody s Izraelem je nyní neprosaditelné, uvedl po skončení jednání v Lucemburku český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Podobný názor jako Česká republika má podle něj řada dalších zemí. Pokud jde o sankce vůči násilným židovským osadníkům, návrh by neměl být jednostranný, dodal Macinka s tím, že by se mělo hovořit rovněž o sankcích vůči zástupcům palestinského radikálního hnutí Hamás. Návrh sankcí se nyní podle něj bude řešit na pracovní úrovni.
před 4 hhodinami

Ukrajina dokončila opravu ropovodu Družba, řekl Zelenskyj

Ukrajina podle tamního prezidenta Volodymyra Zelenského dokončila opravy ropovodu Družba, který poškodil ruský úder. Zařízení se tak může vrátit k provozu. Maďarsko jeho znovuzprovozněním podmiňovalo svůj souhlas s půjčkou Evropské unie pro Kyjev ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), na které se členské státy dohodly již v prosinci 2025. Podle serveru Ukrajinska pravda EU plánuje poskytnout Ukrajině první tranši z úvěru koncem května nebo začátkem června.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Maďarský zákon proti LGBTQ+ porušuje právo EU, rozhodl soud

Maďarsko takzvaným zákonem o ochraně dětí namířeným proti LGBTQ+ komunitě porušilo právo Evropské unie, rozhodl Soudní dvůr EU. Zákon z roku 2021, který zakazoval zobrazování homosexuality a transgender osob před nezletilými, porušuje několik evropských právních nařízení včetně Listiny základních práv EU, uvedl soud. Server Politico rozsudek označil za přelomový.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Magyar podmiňuje politická jednání se Slovenskem „vyřešením“ Benešových dekretů

Pravděpodobný příští maďarský premiér Péter Magyar (Tisza) podmiňuje jednání se Slovenskem v politické oblasti vyřešením záležitostí okolo takzvaných Benešových dekretů. Vyplynulo to z jeho vyjádření po telefonátu se slovenským premiérem Robertem Ficem (Smer). Předseda slovenské vlády po rozhovoru uvedl, že Benešovy dekrety, ke kterým mají obě země principiálně odlišné postoje, budou Magyarovou prioritou.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...