Končící šéf americké diplomacie John Kerry navštívil místo v deltě Mekongu, kde byl v roce 1969 přepaden během vietnamské války. Bývalý poručík amerického námořnictva se setkal se 70letým bývalým partyzánem z Vietkongu. Nepřátelé z 60. let si srdečně potřásli rukama. Kerry svému bývalému protivníkovi řekl, že je rád, že jsou oba naživu. Vo Ban Tam se nyní živí lovem krevet.
„Jako partyzáni jsme nikdy nebyli tam, kde jste na nás útočili,“ připomněl Vo Ban Tam hrdě svému návštěvníkovi. „Jsem šťastný, že jsme oba naživu,“ odpověděl mu Kerry, který si z vietnamské války kromě medaile za statečnost odnesl i tři vyznamenání za zranění.
Kerry měl z návratu na místo činu „divné, neskutečné pocity“. Vo Ban Tam si dopodrobna pamatuje na 28. únor 1969, kdy zkřížil cestu poručíkovi amerického námořnictva. Partyzánská jednotka tehdy chystala past na hlídkový člun, kterému Kerry velel. Cílem bylo přilákat plavidlo na dostřel ručnímu protitankovému granátometu.
Přepadení se ale nezdařilo. Kerry nechal přirazit člun ke břehu a ze své automatické útočné pušky M-16 zastřelil střelce z granátometu, čímž zachránil svou posádku. Za čin byl později vyznamenán Stříbrnou hvězdou za statečnost.
Zabitý partyzán se jmenoval Ba Thanh a bylo mu čtyřiadvacet let, zavzpomínal nyní Vo Ban Tam. „Byl to skvělý voják,“ prohlásil.
- Kerryho nasazení ve Vietnamu se stalo předmětem trpkých polemik během prezidentské kampaně v roce 2004. Kerryho protivníci jej obviňovali ze zrady a tvrdili, že v únoru 1969 zabil nezletilce. Ukázalo se ale, že šlo o nepravdivá tvrzení.
Z vojáka protiválečným aktivistou
Po návratu z Vietnamu Kerry přesvědčoval americký Senát, že Spojené státy nemají ve Vietnamu co dělat.
„Většina lidí ani nechápe rozdíl mezi komunismem a demokracií. Chtějí jen pěstovat rýži, aniž by se nechali rozstřílet z vrtulníků a napalm nespálil jejich vesnice,“ prohlásil tehdy a svou řeč ukončil slavnou větou: „Jak můžete od někoho žádat, aby byl poslední, kdo zemře ve Vietnamu (…), aby zemřel kvůli chybě?“
V hlásání nenásilného pacifismu Kerry pokračoval v 70. letech, než se stal na 28 let senátorem, kandidátem na prezidenta a nakonec ministrem zahraničí. Po čtyři roky stále připomínal zkušenost s porážkou Američanů ve Vietnamu a usiloval o zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi.
„Opravdu musíme analyzovat a pochopit, co se skrývá za hesly,“ svěřil se teď novinářům, kteří jej provázeli do delty Mekongu. Sám sebe popisoval jako optimistu, který „spíše vidí, že sklenice je z poloviny plná než z poloviny prázdná“.
Kerry navštívil Vietnam jako šéf diplomacie už počtvrté. Jde o první zastávku jeho poslední zahraniční cesty před nástupem Trumpovy administrativy.
- Ozbrojený konflikt probíhající na půdě dnešního Vietnamu trval od roku 1964 do roku 1975. Příčiny války lze vysledovat již v roce 1945, kdy se moci ve Vietnamu ujímá Ho Či Min se svou skupinou Viet Minh. Francie se ale nechtěla vzdát své předválečné kolonie, tak vypukly první nepřátelské boje a také došlo k rozdělení Vietnamu, kdy se Ho Či Min usídlil v Hanoji – Severní Vietnam, kdežto Francouzi se usadili v Saigonu – Jižním Vietnamu.
- Boje trvaly několik let. Od roku 1956 se navíc na území Jižního Vietnamu začaly objevovat skupiny komunistických guerill – vietkong, jejichž úkolem bylo připravit půdu pro ovládnutí území Ho Či Minem a převzetí moci nad Jižním Vietnamem. Situace se brzy začala zhoršovat, nastalo období politické nestability a převratů, sílila podpora partyzánů.
- Od poloviny padesátých let přicházejí na pomoc Jihu američtí odborníci a pozorovatelé, kteří se prozatím bojů neúčastnili. Záminkou pro zapojení se do bojů se nakonec stal incident v Tonkinském zálivu, kdy se Američané nechali vyprovokovat a potopili čluny blížící se v bojovných útočných formacích k jejich torpédoborci Maddox. Podle Američanů následovaly vzápětí další útoky na jejich torpédoborce, což ospravedlnilo oficiální vstup Američanů do války.
- Boje na pomoc Jižnímu Vietnamu proti komunistickému Severu nakonec trvaly až do roku 1975. Na Jihu měly podobu pozemní války, na Severu se bombardovalo. Partyzáni se postupně stahovali, avšak odpor ve Spojených státech i celém světě proti tomuto konfliktu Američany do pozice vítězů nestavěl.
- Mírové hnutí sílilo a veřejnost odmítala další boje podporovat. Od roku 1969 byla zahájena tzv. vietnamizace konfliktu, postupné stahování amerických jednotek, v roce 1973 k tomu přibyla mírová jednání tzv. Pařížské dohody, která nakonec ukončila válečný konflikt.
- V lednu byla podepsána Dohoda o ukončení války a obnovení míru ve Vietnamu. Přes uzavření dohod prováděl vietkong i nadále teroristické útoky. Válka pokračovala dál pouze bez účasti USA a ostatních spojenců. Skončila v dubnu 1975, kdy vietkong dobyl Saigon. V červenci následujícího roku vznikla sjednocením Vietnamské demokratické republiky a Vietnamské republiky Vietnamská socialistická republika.
