Ke kauze uniklých dokumentů jsem se měl postavit lépe, lituje Cameron

Britský premiér David Cameron připustil, že při vysvětlování kauzy kolem takzvaných Panamských dokumentů pochybil. Odmítl ale, že by se dopustil něčeho nezákonného. Cameron původně tvrdil, že žádný majetek ve firmách v daňových rájích nevlastní. Ve čtvrtek ale přiznal, že spolu s manželkou vlastnil akcie v offshoreové společnosti svého zesnulého otce. V roce 2010 prý ale všechny prodal.

„No, nebyl to moc dobrý týden. Vím, že jsem se k tomu měl postavit lépe, a mohl jsem se k tomu postavit lépe,“ řekl Cameron na jarním fóru své Konzervativní strany ke svým předešlým reakcím na kauzu uniklých dokumentů panamské právní společnosti Mossack Fonseca.

Cameron: Veškeré daně jsem zaplatil, přiznání zveřejním

Cameron také přislíbil, že později zveřejní svá daňová přiznání za posledních několik let, což prý ještě žádný britský premiér nikdy neudělal. Zdůraznil, že nemá co skrývat a že veškeré daně ze zisku v Británii zaplatil. Že s manželkou Samanthou vlastnil 5 000 akcií v offshoreové společnosti svého zesnulého otce, přiznal ve čtvrtek. V roce 2010 akcie prodali za zhruba 30 tisíc liber (jeden milion korun). 

obrázek
Zdroj: ČT24

Cameronův zesnulý otec Ian řídil podle Panamských dokumentů investiční fond se sídlem na Bahamách. Zisky z tohoto fondu nebyly 30 let daněné v Británii, což umožnil složitý mechanismus, na kterém se podílela společnost Mossack Fonseca sídlící v Panamě. Ta se specializuje na zakládání firem v daňových rájích a související služby.

Kauza Panama Papers funguje jako označení pro únik interních dokumentů společnosti Mossack Fonseca, která vznikla v 70. letech ve středoamerické Panamě coby kancelář pro obchodní právo a investiční poradenství. Pro své klienty v následujících dekádách zakládala papírové firmy, vytvářela schémata v daňových rájích a legalizovala peníze nejasného původu. Její sítě využívali podnikatelé i politici včetně saúdskoarabského krále nebo ukrajinského prezidenta Petra Porošenka.

Veřejnost se o případu dozvěděla díky whistleblowerovi – bývalému zaměstnanci panamské firmy, který vynesl a novinám Süddeutsche Zeitung předal přes jedenáct milionů kompromitujících dokumentů: akcií, smluv, výpisů z obchodních rejstříků nebo e-mailů. Na analýze uniklých materiálů následně pracovaly čtyři stovky novinářů z celého světa.

Kauza Panama Papers
Zdroj: ČTK/AP/Arnulfo Franco

První velkou obětí kauzy Panamské dokumenty se stal islandský premiér Sigmundur Davíd Gunnlaugsson, který kvůli kauze v čele vlády ve středu večer skončil. Stále více lidí volá i po rezignaci Camerona. Ten kvůli svému přístupu ke kauze podle předsedy opoziční Labouristické strany Jeremyho Corbyna „ztratil důvěru britského lidu“. 

Za odstoupení Camerona před místem konání jeho stranické akce demonstrovaly asi 2 tisíce lidí. Protestující nesli například transparenty se sloganem „Cameron musí jít!“. Někteří hrozili, že budou ve vládní čtvrti Whitehall neomezeně dlouho tábořit. Několik set levicových demonstrantů při průvodu Whitehallem bubnovalo a pískalo, když míjeli premiérské sídlo v Downing Street.

Cameronovi nepřidaly ani letáky před britským referendem

List The Daily Telegraph v článku nazvaném Měl jsem peníze v zahraničí napsal, že Cameron zažil nejničivější týden v premiérském křesle. Problém akcií v daňovém ráji totiž není jediný, kterému nyní čelí. Velkou kritiku vyvolalo také jeho rozhodnutí podpořit členství v EU před referendem letákovou kampaní. To podle portálu Politico.eu poškodí už tak špatný vztah s voliči jeho Konzervativní strany.

Letáky britské vlády s důvody, proč zůstat v EU
Zdroj: Dan Kitwood/ČTK/PA

Cameron ve čtvrtek prohlásil, že nemá důvod se za rozesílání letáků britským rodinám omlouvat, protože vláda má právo se na občany přímo obrátit. Odpůrci britského členství v EU jsou nicméně postupem vlády rozhořčení a tvrdí, že letáky jsou neférovým zásahem do kampaně, který navíc platí daňoví poplatníci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Stvořili jsme vlastní komunikační prostor, říká k triumfu Tiszy Orbánová

Vítězství maďarské opoziční strany Tisza v parlamentních volbách nebylo výsledkem jedné kampaně či sloganu, ale dlouhodobé systematické práce, budování důvěry a osobního kontaktu s voliči. Na posledním dni bezpečnostní konference Globsec Forum 2026 to řekla nová šéfka maďarské diplomacie Anita Orbánová. Podle ní kampaň ukázala, že politickou důvěru nelze nahradit pouze mediální silou.
před 16 mminutami

Ukrajina hlásí pět mrtvých, počet obětí roste i v okupovaném Starobilsku

Nejméně tři lidé zemřeli a pět utrpělo zranění při ruských útocích na Charkovskou oblast, sdělil náčelník správy tohoto regionu Oleh Syněhubov. V Chersonu ruské drony zabily dva lidi, uvedla agentura Interfax-Ukrajina. Počet obětí pátečního útoku ve Starobilsku v okupované Luhanské oblasti na východě Ukrajiny stoupl ze šesti na deset, raněných je 38, oznámily ruské úřady. Podobná tvrzení nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.
před 50 mminutami

Při explozi v čínském dole zemřelo devadesát lidí

Nejméně devadesát lidí přišlo o život při důlním neštěstí v Číně. Dalších sto osob skončilo v nemocnici, informoval server BBC News s odkazem na novou bilanci, kterou zveřejnila čínská státní média. Ta dříve sdělila, že v pátek došlo v uhelném dole na severovýchodě země k výbuchu plynu.
08:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vojenská integrace Ruska s Běloruskem ohrožuje celou Evropu, říká Cichanouská

Hlubší vojenská integrace Ruska a Běloruska představuje bezpečnostní hrozbu pro celou Evropu, nikoliv jen pro země na východním křídle NATO. V rozhovoru s ČTK to uvedla vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Režim diktátora Alexandra Lukašenka podle ní slouží Moskvě jako nástroj zastrašování a nátlaku vůči evropským státům.
před 3 hhodinami

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Při pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 9 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 9 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 12 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 14 hhodinami
Načítání...