Jourová: Nebudu přijímat pokyny od žádné vlády

Brusel - Jsem nezávislá a týmová hráčka, zdůraznila nová česká eurokomisařka Věra Jourová v písemných odpovědích na dotazy europoslanců. Jourová svůj post stále nemá jistý. Právě dnes začalo takzvané „grilování“ - všechny kandidáty čeká několikahodinová série otázek a odpovědí. Jourová přijde na řadu ve středu odpoledne. V souvislosti s její nominací se ozývala kritika ohledně jejího spojení s ministrem financí a jedním z nejbohatších Čechů Andrejem Babišem (ANO).

Jourová je prý poctěna tím, že byla navržena na funkci eurokomisařky pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovnost žen a mužů. „Budu silným hlasem a horlivým zastáncem těchto politik, jak v rámci komise, tak i směrem k okolnímu světu,“ napsala eurospolancům. Zdůraznila, že má hluboký smysl pro povinnost pracovat pro dobro druhých. „Jsem především politička a oddaný zastánce těch kroků, které vylepší životy občanů, jež zastupuji,“ dodala. 

Členové Evropského parlamentu se Jourové zeptali i na kvalifikaci a zkušenosti. V této souvislosti se zmínila o svém nezákonném umístění do vazby v roce 2006. „Má kariéra mi přinesla řadu pozitivních zkušeností, ale rovněž i ty nejobtížnější chvíle v mém osobním i profesním životě. Principy svobody a bezpečnosti jsou pro mě obzvláště důležité i vzhledem k tomu, že jsem byla v roce 2006 neoprávněně obviněna a držena měsíc ve vyšetřovací vazbě. Naštěstí jsem byla plně rehabilitována soudy,“ uvedla česká politička. 

  • Kriminalisté Jourovou obvinili v říjnu 2006 za to, že údajně přijala od tehdejšího starosty Budišova Ladislava Péti dvoumilionový úplatek za prosazení dotace z evropských fondů na opravu budišovského zámku. Její stíhání bylo v létě 2008 zastaveno s tím, že skutek, pro který byla obviněna, se nestal. Obvodní soud pro Prahu 2 přiznal na jaře tohoto roku Jourové odškodné ve výši 2,7 milionu korun.

Jourovou nyní čeká několik velkých úkolů. Evropa dlouhodobě nahlas uvažuje o kvótách, které by stanovily povinné zastoupení žen třeba ve správních radách firem. Na obzoru je také zavádění úřadu evropského veřejného žalobce, který by měl třeba vyšetřovat zneužívání unijních peněz. V české vládě skončí Jourová jako ministryně pro místní rozvoj 3. října.

České zastoupení mělo původně zájem především o ekonomickou oblast. Snažilo se získat resort regionálního rozvoje, mluvilo se také o dopravě. Český prezident i Babiš označili zisk portfolia spravedlnosti za zklamání, premiér to naopak považuje za úspěch (více zde).

Jourovou ve středu čekají zástupci hned čtyř výborů - pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, právní záležitosti, občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a pro práva žen a rovnost pohlaví. „Jourová se pečlivě připravuje a začala být poměrně pevná v kramflecích, a to jak ve spravedlnosti, tak i v otázce ochraně spotřebitelů. Ohlas na Jourovou je v europarlamentu poměrně kladný,“ konstatoval europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) s tím, že na novou eurokomisařku má připravenou otázku „na tělo“. Pečlivou přípravu Jourové zdůraznil také další český europoslanec Jiří Maštálka (KSČM).

Střet zájmů? Jourová s Babišem to odmítají

Několikahodinové slyšení není pro komisaře úplnou formalitou, v minulosti si už parlament vynutil výměnu některých kandidátů. Jen krátce poté, co budoucí šéf Komise Jean-Claude Juncker 10. září svůj tým představil, se začaly objevovat první hlasy zpochybňující vhodnost kandidátů z různých zemí.

Nevládní organizace Corporate Europe Observatory (CEO) před pár dny v souvislosti s Jourovou poukázala na její spojení s Babišem. Jourová i šéf ANO ale možný střet zájmů odmítají. Jourová tehdy prohlásila, že „nerozumí, v čem by měl možný střet zájmů spočívat“. Podezření označila za spekulace, které ji mrzí, a zdůraznila svou nezávislost. 

Věra Jourová a Andrej Babiš v předvolební kampani ANO
Zdroj: Petr Švancara/ČTK

Jourová o své budoucí funkci 

„Důvěru veřejnosti v práci Evropské komise lze zajistit jedině tehdy, když bude zcela nezávislá a bez jakéhokoli vnějšího vlivu. Přísahu týkající se nezávislosti beru velmi vážně. Mohu ujistit Evropský parlament, že jsem pečlivě zajistila, že se vyhnu jakýmkoli vazbám na ekonomickou činnost, které by vedly ke střetu zájmů. Nebudu vyhledávat ani přijímat pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu a zdržím se jakéhokoli jednání, které je neslučitelné s povahou mé funkce.“

Problematických kandidátů je dost

Pochybnosti vyvolala také nominace zástupce Maďarska Tibora Navracsicse do funkce komisaře pro vzdělání, kulturu, mládež a občanství. Důvodem je často kritizovaný přístup nynější maďarské vlády premiéra Viktora Orbána právě k občanské společnosti. Pravice zase kritizuje výběr mladé italské socialistky Federiky Mogheriniové na pozici šéfky evropské diplomacie. U ní vadí nejen její relativně malá zkušenost, ale také údajně příliš vstřícné chování vůči Rusku v nynější krizi vzájemných vztahů. Kritika se snáší i na hlavu navržené místopředsedkyně Komise a bývalé slovinské premiérky Alenky Bratušekové, která se do funkce v zásadě nominovala sama. 

Názory českých europoslanců:

Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), eurospolanec

„Je tu několik adeptů na to, aby z Komise odešli. Třeba kandidátka za Slovinsko se nominovala sama, nemá za sebou žádnou dlouholetou politickou praxi a má spoustu názorů neslučitelných s praxí evropského komisaře. Kontroverzní reakce také vyvolávají kandidáti z Malty či Španělska. Eurokomisař je tu na 5 let a každý z nich by měl být odborně zdatný k tomu, aby portfolio zvládl. Pokud se chce Evropa někam posunout, musí to být opravdu experti.“

Jiří Maštálka (KSČM)

„I u těch, kteří byli neproblematičtí v předchozích obdobích, se mnohdy ukázalo, že nezvládali svůj resort. Jsem zvědav na bezprostřední výměnu názorů – ta bude podstatná, stejně jako zodpovědnost národních vlád, zda si za svými kandidáty dokážou stát, nebo ne.“

Případná potřeba nového obsazení některého z resortů by přitom mohla zdržet celý proces výměny evropské exekutivy. V novém týmu ale mají své zástupce obě největší europarlamentní frakce, tedy Evropská lidová strana (EPP) i socialisté (S&D) i menší liberální frakce ALDE, takže na velké změny v Komisi by nemuselo dojít. 

Názory výborů na výkon jednotlivých kandidátů mají být známy do 24 hodin od jednání s eurokomisařem. O komisi jako celku má europarlament hlasovat na konci října tak, aby nový tým mohl 1. listopadu převzít práci nynější Komise Josého Barrosa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 34 mminutami

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
06:55Aktualizovánopřed 54 mminutami

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
11:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 4 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 6 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 8 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 10 hhodinami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.