Soul – Jihokorejští vědci přinášejí dobrou zprávu pro diabetiky. Dokázali totiž, že buňky produkující inzulin je možné úspěšně transplantovat z jednoho živočišného druhu do jiného. Svůj úspěch připisují tomu, že k výzkumu využili nové protilátky, která brání tělu odmítat cizí buňky. Profesor Park Seoung-hoe, který výzkum vedl, si teď slibuje, že by využití pokusných protilátek mohlo znamenat nejen průlom v transplantacích orgánů, ale i v léčbě kmenových buněk. Příjemci by totiž mohli dostat kmenové buňky od jakéhokoliv dárce.
Vědci se zaměřili na takzvané Langerhansovy ostrůvky. Jedná se o část slinivky, která je zodpovědná za produkci hormonů, včetně inzulinu. Tým profesora Park Seong-hoa voperoval osmi opicím s cukrovkou buňky z Langerhansových ostrůvků, které odebral ze speciálně upravených prasat. „Opice už prošly fází adaptace a očekáváme, že buňky produkující inzulin přežijí v jejich těle nejméně jeden nebo dva roky. Pečlivě je monitorujeme,“ vysvětlil profesor.
Využívání orgánů od dárců jiného živočišného druhu se nazývá xenotransplantace
Podle profesora jde o neobyčejný úspěch, o nějž se zasloužila hlavně nově vyvíjená protilátka. Ta umožnila, že tělo nové buňky nezlikvidovalo vlastním imunitním systémem. xenotransplantace, tedy využívání orgánů od dárců jiného živočišného druhu, znamenají šanci pro řadu nemocných. Poslední pokus navíc naznačuje, že pacienti by mohli po zákroku a s novým orgánem znovu získat stejnou úroveň imunity vůči virům a bakteriím jako před ním.
„Zaprvé jsme úspěšně voperovali potkaní slinivku do myši, což je vlastně xenotransplantace. Zadruhé, transplantovali jsme shluk prasečích buněk produkujících inzulin do humanizované myši. A za třetí jsme voperovali prasečí slinivku do primáta, jednoho z nejbližších příbuzných člověku. Vše se povedlo úspěšně,“ řekl Park Seoung-hoe. Úspěšný byl i zmiňovaný zákrok na osmi pokusných opicích. Nejenže jednoduchou operaci přežily bez komplikací a jejich těla buňky přijala, ale velice rychle u nich zmizely i příznaky cukrovky.
