Írán má poprvé od 70. let velvyslankyni. Třiapadesátiletá Marzía Afchamová bude působit v Malajsii. Podle zahraničního redaktora ČT Pavla Novotného mají ženy v Íránu lepší postavení než v jiných arabských zemích. Některé pracují i jako starostky. Řada tamních aktivistek je ovšem i ve vězení.
Afchamová není v íránských diplomatických kruzích nováčkem. Na ministerstvu zahraničí pracuje už 33 let. V srpnu 2013 se stala dokonce vůbec první mluvčí tohoto resortu. Před ní sloužila jako velvyslankyně Íránu pouze jediná žena, a to v Dánsku v 70. letech.
Podle agentury ISNA šéf íránské diplomacie Mohammad Džavád Zaríf prolomil jmenováním Afchamové tabu trvající od vítězství islámské revoluce před 36 lety. „Ona se stala symbolem, ale sama to tak zřejmě nevnímá,“ uvedl ve vysílání ČT24 zahraniční redaktor ČT Pavel Novotný.
Íránské ženy mají podle Novotného jiné postavení než třeba ženy v Saúdské Arábii. „Mohou řídit, mají spousty jiných práv a společensky se velmi prosazují. Například volí. (…) Velkou zásluhu měly i na zvolení současného prezidenta Hasana Rouháního,“ podotkl Novotný.
- V Íránu je na rozdíl od jiných muslimských zemí (Pákistán, Turecko) zahalování nařízeno zákonem. Hidžáb, tedy muslimský šátek zakrývající hlavu a krk, musí íránské ženy povinně nosit od islámské revoluce v roce 1979, kdy se k moci dostalo duchovenstvo. Týká se to Íránek i cizinek.
Právě umírněný a reformní Rouhání podle Novotného emancipaci žen přeje. Lepší postavení žen bylo mimo jiné i jeho slib před zvolením do úřadu v roce 2013. Ženy mají lepší přístup ke vzdělání. Dokonce více než polovinu absolventů vysokých škol v Íránu podle Novotného tvoří ženy. Horší to bývá právě v uplatnění v zaměstnání. I to se však mění.
Afchamová je podle prezidenta dobrou kandidátkou na reprezentaci Teheránu v převážně muslimské Malajsii i díky svému porozumění současnému světu. Mluví totiž anglicky i francouzsky. Před časem jmenoval Rouhání ženu poprvé také do čela jedné z íránských provincií nebo na post zástupkyně šéfa centrální banky.
