Londýn/Bagdád – Nynější ofenzívu sunnitských islamistů v Iráku nezpůsobila spojenecká invaze v roce 2003, prohlásil v rozhovoru pro BBC britský expremiér Tony Blair. Irák by podle něj měl velké problémy i v případě, že by bývalý diktátor Saddám Husajn nebyl svržen. Kritici nicméně jeho slova označili za „bizarní“ a obvinili jej, že se zříká vlastní odpovědnosti.
„I kdyby Saddám zůstal v roce 2003 u moci, po arabských povstáních v roce 2011 by měl Irák stejně vážné problémy,“ řekl Blair. Debaty o oprávněnosti spojenecké invaze z roku 2003 je podle něj možné znovu otevřít, nic to ale nezmění na tom, že nynější krize v Iráku je problém blízkovýchodního regionu. Irácká krize se týká nás všech, řekl bývalý ministerský předseda a vyzval Západ, aby se do jejího řešení více zapojil.
Tony Blair stál v roce 2003 v čele labouristické vlády, která se rozhodla zapojit se do invaze vedené Spojenými státy do Iráku. Jako důvod se tehdy uváděly snahy Saddámova režimu vyrobit zbraně hromadného ničení. Domněnka se nakonec ukázala jako mylná. Blair přesto své rozhodnutí hájí, nicméně připouští některá selhání v přípravách na poválečné uspořádání Iráku.
Spojenecký vpád do Iráku odůvodnily Spojené státy obavou z hromadění a šíření zbraní hromadného ničení. Podezření se ale nikdy nepotvrdilo a mnozí dnes označují invazi za chybu. „Blair se snaží zbavit odpovědnosti,“ komentoval expremiérova slova politolog Michael Stephens.
I podle britského diplomata Christophera Meyera byla operace proti Saddámu Husajnovi „možná hlavním důvodem“ nynějšího sektářského násilí v Iráku. „Sklízíme, co jsme v roce 2003 zaseli,“ řekl dnes Meyer listu Mail on Sunday. „Věděli jsme, že svržení Saddáma Husajna po 24 letech jeho krutovlády vážně destabilizuje Irák,“ dodal.
Podle Blaira je nynější násilí v Iráku předvídatelným následkem nečinnosti v Sýrii. Dobytí Mosulu islamisty podle něj naplánovali sunnitští vzbouřenci v Sýrii. „Všude, kde extremisté zvednou zbraň, by měli čelit pevné síle,“ je přesvědčen expremiér. O situaci v regionu píše v eseji na svých webových stránkách. Ani s tímto Blairovým názorem ale podle BBC politologové nesouhlasí. Analytik Eric Groves namítá, že v Sýrii by Británie bojovala s režimem Bašára Asada, proti němuž povstali i islamisté. „Intervence v Sýrii by tak odpovídala zájmům radikálů z organizace Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL),“ řekl Groves.
Ofenzivu islámských radikálů v Iráku označil za důsledek nečinnosti mezinárodního společenství vůči syrskému konfliktu i bývalý zmocněnec OSN a Ligy arabských států pro Sýrii Lachdar Brahímí. „Je to dobře známé pravidlo: Konflikt tohoto typu (v Sýrii) nemůže zůstat uzavřený v hranicích jedné země,“ prohlásil Brahímí, který z funkce zmocněnce koncem května odstoupil po dvou letech neplodných snah o ukončení syrské krize, jež si vyžádala přes 160 000 mrtvých. Zdůraznil, že od loňského listopadu informoval Radu bezpečnosti OSN a její představitele o významném posilování pozic skupiny ISIL, „desetinásobně aktivnější v Iráku než v Sýrii“.
