Přesně před 55 lety se první člověk podíval do vesmíru. Sedmadvacetiletý sovětský kosmonaut Jurij Gagarin obletěl v lodi Vostok za 108 minut zeměkouli. Let vyvolal mimořádný ohlas nejen v Sovětském svazu, ale na celém světě. Ve vesmírných závodech to bylo pro Moskvu další důležité vítězství. Přesnou repliku Gagarinova přistávacího modulu lodi Vostok představuje od úterý pražské planetárium.
První člověk odletěl do vesmíru v lodi Vostok 12. dubna 1961, tedy přesně před 55 lety. Dlouho tam nepobyl, po 108 minutách se z oběžné dráhy vrátil zpátky na Zemi. Pro Jurije Alexejeviče Gagarina, který v lodi seděl, to znamenalo celosvětovou popularitu. Úspěšného letu sovětská vláda využila k propagandě.
Letu předcházel program Sputnik, který nesl jméno po první umělé družici Země. Ta vzlétla v roce 1957. V dalších letech pak rakety vynášely na oběžnou dráhu pokusná zvířata. „Tak do poloviny 60. let byli Sověti před Spojenými státy,“ zmínil publicista Karel Pacner. USA zazářily koncem šedesátých let, kdy dostaly prvního člověka na Měsíc.
- Prvotními kritérii byl věk mezi 25 a 30 roky, výška do 175 centimetrů, váha do 72 kilogramů a výborné zdraví. V první fázi bylo vybráno 3461 adeptů, z nichž se po prozkoumání zdravotnické dokumentace udělal užší výběr.
- V březnu 1960 bylo nakonec vybráno 20 mladých pilotů. Na konci výcviku se jako nejlepší ukázali být Jurij Gagarin a o rok a půl mladší German Titov.
První člověk ve vesmíru ale zůstane připsán Sovětskému svazu. Odletu předcházela dvouhodinová příprava, při níž už Gagarin seděl v modulu. Samotný let se neobešel bez potíží.
První problém se objevil už brzy po startu. „Nepodařilo se na dálku vypnout motory druhého stupně, takže pracovaly o něco déle a Gagarin se dostal na vyšší oběžnou dráhu,“ poznamenal zástupce ředitele Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy Jan Šifner. Znamenalo by to potíže, pokud by selhal brzdicí motor, k tomu naštěstí nedošlo.
„Po nějaké době, kdy si užíval stav beztíže, prohlížel si Zemi a hlásil, jak letí nad Kubou a nad Afrikou, se loď brzdicím motorem zorientovala dopředu, aby mohla zabrzdit, snížila se oběžná dráha, vstoupil do atmosféry a začal přistávat,“ doplnil Šifner.
Pak se ale vyskytl další problém. Brzdicí motor se nevypnul správně, unikalo z něj palivo a systém se dostal do rotace. Nakonec ale Gagarin přistál.
Lidé se báli, že člověk ve vesmíru ztratí rozum
Zajímavé je, že ovládání letu vlastně nebylo v rukou kosmonauta, všechno bylo automatické. „Neměl příliš mnoho možností, jak zasáhnout do průběhu letu, protože v té době byla teorie, že existuje velmi velké nebezpečí, že člověk přestane ve vesmíru racionálně jednat,“ poznamenal zástupce pražského planetária.
Pokud by Gagarin musel jednat, mohl získat kontrolu jedině po zadání číselného kódu. „Tím by se ověřilo, že je schopen racionálně uvažovat, a teprve potom mohl řízení převzít,“ uvedl Šifner.
S titulem prvního člověka ve vesmíru se Gagarin v dalších letech vyrovnával těžko. Údajně například začal pít, protože byl frustrovaný z čekání na druhý let do kosmu. Pro sovětské vedení byl ale příliš cenný, než aby riskovali jeho život.
Smrt navíc Gagarina dostihla ve věku pouhých 34 let během cvičného letu, příčinu nehody ale dlouho obestíralo tajemství. Podle dobové vyšetřovací zprávy zahynul v důsledku prudkého manévru letounu MiG-15, když se chtěl vyhnout srážce s balonovou sondou.
Putin: Navzdory neshodám s USA nás výzkum vesmíru dál spojuje
Při výročí Gagarina ruský prezident Vladimir Putin ocenil, že Rusko i Spojené státy jsou i přes neshody schopné v kosmu úzce spolupracovat. „Přikládáme velký význam tomu, že přes všemožné potíže, jimž čelíme na Zemi, lidé v kosmu pracují bok po boku, ruku v ruce, aby si navzájem pomohli a splnili úkoly, které jsou klíčové nejen pro naše země, ale pro celé lidstvo,“ řekl Putin během videokonference šestičlenné posádce ISS.
Americký astronaut Timothy Kopra, který ISS nyní velí, Putinovi pogratuloval k výročí historického letu prvního člověka do vesmíru. „Jsem vděčný za tuto fantastickou událost,“ řekl Kopra rusky. Spolu s Koprou na stanici na oběžné dráze kolem Země pobývají ještě Rusové Jurij Malenčenko, Oleg Skripočka a Alexej Ovčinin, Američan Jeffrey Williams a Brit Timothy Peake.
