Francouzsko-ruské spory o dodávku dvou vrtulníkových lodí Mistral jsou u konce. Moskva oznámila, že o plavidla Vladivostok a Sevastopol, která Francie nechtěla dodat kvůli ukrajinské krizi, už nemá zájem. Místo toho si chce postavit plavidla vlastní. Jednání se nyní soustředí na odškodné a vrácení peněz.
Dodávka vojenských plavidel, kterou před pěti lety dojednal tehdejší prezident Nicolas Sarkozy se svým protějškem Dmitrijem Medvěděvem, začala budit kontroverze v loňském roce, kdy Rusko anektovalo Krym a vstoupilo do bojů na východě Ukrajiny. Loni v listopadu nakonec Paříž oznámila, že lukrativní tendr pro loďařskou společnost DCNS pozastavuje – a s ním i předání hotové lodě Vladivostok, kterou se přitom už v západofrancouzském přístavu Saint-Nazaire učilo ovládat 400 ruských námořníků. Důvodem pro francouzskou otočku byla právě ukrajinská krize.
Po počátečních výstrahách ruského ministerstva obrany, že by mohlo podniknout právní kroky, pokud k naplnění dohody nedojde, se rozhodla Moskva postupovat velkodušněji a oznámila, že očekává dodávku lodí – anebo vrácení peněz. Nyní představitelé ruské administrativy oznamují, že o lodě už nestojí vůbec.
„Rusko mistraly nepřevezme, to je jasný fakt,“ citovaly ruské agentury Olega Bočkareva z vládní komise, která dozoruje obranný průmysl. „Je tu už jen jediná diskuse, a sice o peněžní částce, která se má vrátit do Ruska.“ Podle Bočkareva se chystá na příslušná jednání do Moskvy pařížský zmocněnec Louis Gautier, šéf generálního sekretariátu pro obranu a námořní bezpečnosti. Francouzské velvyslanectví ovšem odmítlo jakkoliv komentovat – nebo už jen potvrdit samotnou misi.
Náměstek ministra ruské bezpečnostní rady Jevgenij Lukjanov se rovněž nechal slyšet, že absence dvou lodí obranný potenciál Ruska nijak neohrozí a že se „ani nedá považovat za ztrátu“. Rusko místo toho hodlá uskutečnit plán na výstavbu vlastních vrtulníkových lodí. Bočkarev v této souvislosti akcentoval, že půjde o plavidla jiné třídy a s odlišnou koncepcí přistávání, která rozhodně nechtějí kopírovat konstrukci francouzských modelů.
Kam poplují mistraly? Diskutovaných adres je celá řada
Ruský list Kommersant před necelými čtrnácti dny a s odvoláním na vojenské zdroje informoval o tom, že z Paříže putovaly do Moskvy návrhy dokumentů na odstoupení od smlouvy. Francie nabízí vrácení 785 milionů eur (přes 21 miliard korun), ale jen pokud ruská vláda dá písemný souhlas s prodejem plavidel jinému zákazníkovi. Takové řešení ale Rusko podle deníku odmítá. V Moskvě prý spočítali, že výdaje a ztráty Ruské federace spojené s nesplněným kontraktem dosahují 1,163 miliardy eur (téměř 32 miliard korun), a dokud nebudou tyto peníze vráceny, žádný souhlas s reexportem Rusové nedají.
Média přitom již spekulují o tom, že by francouzské lodě chystané původně pro Rusko mohly nakonec zamířit do Číny. V šanghajském přístavu před čtrnácti dny zakotvilo plavidlo Dixmude, loď třídy mistral, a to právě v období, kdy Čína cítí potřebu modernizovat své námořnictvo. Analytik Jun Okamura, kterého citoval Daily Telegraph, uvedl, že by případné vyzbrojení své flotily mohla Čína využít k vyřešení územních sporů v Jihočínském moři.
Možnost prodeje mistralů do Číny ale problematizuje embargo na prodej zbraní, které Paříž uvalila na Peking po krvavém potlačení studentského povstání na náměstí Nebeského klidu v roce 1989. Přes Čínu by se navíc mohly lodě dostat zpátky do Moskvy – pokud by je Peking nakoupil se slevou a prodal Rusům, získala by ruská armáda jak plavidla, tak francouzské penále. Ruská média navíc hovoří o tom, že by problematické lodě mohla koupit Británie, Indie, Kanada či Egypt.
Smlouvu na dodání mistralů podepsaly ruský Rosoboronexport a francouzská loďařská společnost DCNS 17. června 2011. Kontrakt představoval největší zbrojní obchod mezi členskou zemí Severoatlantické aliance a Ruskem. První loď, Vladivostok, mělo Rusko převzít loni na podzim. Druhá loď, pojmenovaná Sevastopol, měla být připravená do konce tohoto roku. Mistraly jsou schopné přepravovat vrtulníky, tanky či výsadkové čluny a sloužit velitelským štábům.
