Ve Francii stále platí výjimečný stav vyhlášený po teroristických útocích. Francouzská vláda počítá s návrhem na změnu ústavy, který by zajistil, že některá opatření budou platit i po jeho skončení. Nejhlasitěji se hovoří o možnosti nařizovat domácí vězení bez soudního povolení. Někteří se obávají případného zneužití pravomocí policií či jinými orgány.
Cílem ústavní změny je podle francouzských politiků umožnit zavést civilní krizový režim v rámci boje proti terorismu. „Argumenty jsou jasné. Nová situace vyžaduje nová řešení, je třeba zajistit bezpečnost, a jak se ukazuje, pravomoci, které umožňuje výjimečný stav, nesou své plody,“ vysvětluje smysl záměru zpravodaj ČT Petr Zavadil.
Výjimečný stav byl ve Francii vyhlášen po atentátech v Paříži 13. listopadu a následně byl prodloužen na tři měsíce. Mnohým orgánům jsou při něm svěřeny výrazně vyšší kompetence, než je běžné. Například policie smí konat razie a domovní prohlídky bez soudního povolení, omezit pohyb lidí ve vybraných oblastech nebo kontrolovat osobní doklady těch, kteří nejsou z ničeho podezřelí.
Nejvíce se však mluví o možnosti nařídit domácí vězení. „Podezřelý může dostat příkaz, aby se zdržoval pouze doma. Hned na začátku výjimečného stavu podepsal francouzský ministr vnitra takových rozkazů více než sto a stále se objevují nové případy,“ říká Zavadil.
Změna by se mohla týkat také omezení některých veřejných svobod, kupříkladu by mělo být možné zakázat nebo omezit veřejná shromáždění nebo měnit otevírací dobu veřejných prostor.
Média dále spekulovala, že francouzská vláda chystá i prodloužení maximálního trvání výjimečného stavu až na půl roku. Takové opatření se ale podle Zavadila nakonec nechystá. Výjimečný stav bude moci trvat 12 dnů a jeho prodloužení budou muset odhlasovat poslanci. „Je to v podstatě stejná praxe jako doposud,“ konstatuje.
Ne všichni s návrhy souhlasí, odpůrci se najdou i v řadách socialistů prezidenta Francoise Hollanda. Mnozí se bouří proti návrhu, který by dal úřadům možnost zbavit francouzského občanství člověka, který má občanství dvě a u nějž se prokáže, že ohrožoval zájmy státu. „Atmosféra mezi politiky je ale v tuto chvíli spíše taková, že pokud by k hlasování došlo teď, návrh by prošel,“ soudí Zavadil.
Výjimečný stav: Přes 2000 razií
Podle úterního prohlášení premiéra Manuela Vallse provedly úřady v rámci výjimečného stavu více než 2 tisíce domovních prohlídek, zahájeno bylo okolo 250 soudních řízení, přes 200 lidí skončilo ve vazbě. „Podle premiéra to dokazuje, že prohlídky nejsou náhodné,“ říká Zavadil.
Přesto poslanci hned následující den odhlasovali vznik parlamentní komory, která má dohlížet na chování orgánů, kterým výjimečný stav dává větší pravomoci. „Existují už případy, kdy policisté s největší pravděpodobností zasahovali u lidí, kteří opravdu nic nespáchali,“ popisuje zpravodaj.
Otevřena první napadená restaurace
I přes výjimečný stav a trvající zvýšená bezpečnostní opatření se město nad Seinou vrací k běžnému životu. Důkazem toho je i otevření první z šesti restaurací, v nich džihádisté vraždili. V baru La Bonne Biere u náměstí Republiky na východě metropole zastřelili pět osob, nyní zde Francouzi opět pijí kávu.
„Chceme jim ukázat, že jsme silnější než oni. Chceme proto obnovit provoz a znovu oživit tuto čtvrť. Provedli jsme nějaké úpravy, přemalovali zdi, smazali stopy po tom zlém snu. La Bonne Biere je místem lidských setkání a sdílení,“ vysvětlila vedoucí provozovny Audrey Bilyová. Zbývající napadené restaurace zatím otevřít neplánují.
